Království pavouků

Filmový horor patříci do   kategorie těch, kde spolu   zápasí člověk a jiná   fauna. Tentokrát jsou to   pavouci. Přibližují se   pomalu, avšak jistě. Film   "Království   pavouků" ve své   kategorii řadím k těm   nejlepším. Začíná   nevinně - příjemnou   countryovou melodií.   Hlavními hrdiny příběhu   jsou anonymní městečko   uprostřed arizonské(?)   pouště, jeho obyvatelé a   nespočet pavouků (někdo   zmiňuje tarantule, někdo   sklípkany). Pavouci jsou   velcí jako dlaň a koušou do   všeho, co se hýbe.   Zpočátku do jiných savců a   pak se jejich cílem stává i   člověk. Film patří k těm,   jejichž příběh je   vytvořen jako přes šablonu.   Má však svá překvapení.   To největší na závěr.   Film se ještě vyhnul,   později zavedeným   hollywoodským pravidlům   (nutný happy end, na plátně   nesmí být zaznamenaná smrt   dítěte, atp.).

Souhlasím, že Království   pavouků patří k těm   lepším pavoučím horrorům   a i když je přes 30 let   starý, dá se na něj dívat   i dnes.

Děj je nastíněn již výše   tak už ho tady nebudu   rozebírat.Pavoučí horory   moc v lásce nemám a o   zdraví mě hlavně   připravují digitálně   upravená obří pavoučí   monstra.Království pavouků   je však světlou   výjímkou.Ze začátku se to   sice jaksi táhne a dočkáme   se jen několika málo útoků   na zvířata ale půlhodinka   před koncem vše   vynahradila.To se pak městem   táhne celej houf jedovatých   pavouků a hromadně snižuje   lidskou populaci.Film   hodnotím lehkých   nadprůměrem a to za   opravdové živé   pavouky,útoky na lidi a   prostě za celou tu   půlhodinovou pavoučí   jízdu.

Dnes už klasický pavoučí   horor, ve kterém se toho   celou hodinu příliš   neděje, občas se objeví   pár tarantulí a následuje   pár mrtvých krav, nikdo   samozřejmě nevěří, že by   mohli zabíjet zrovna pavouci   a tak jen samé řeči okolo,   ovšem pak přichází   geniální poslední   půlhodinka, pavouci   přibývají po stovkách a   tisících a divák se   konečně baví.Celkově to   působí místy jako nějaký   TV Horor a je to tak na   7O%,ovšem nostalgie a   famozní akopalyptický   závěr mi velí jít ještě   o kousek nahoru...