Kariéra

Film, který mě nenadchnul   při své premiéře, a při   nedávné repríze znovu.   Jiří Švejda, nechvalně   profláknutý spisovatel   soicalistické éry, napsal   průměrný román Dva tisíce   světelných let, zatížený   současnou dobou. Jeho   srovnání s další   spisovatelskou hvězdou   Severních Čech Vladimírem   Páralem hodně pokulhává.   Neleze srovnat nesrovnatelné.   Ve své době se Švejda   těšil přízně různých   nakladatelstí, jednomu i   šéfoval, ale po revoluci už   to bylo slabší.

Docela hezky je zde vyobrazena   noční můra studovaných,   totiž fyzická práce. U mne   film propadl. Nejde o to, že   Stropnického nemusím, ale   tady je jako dřevo. Scénář   je příšerný a slaboduchý.   Režie také nic moc. Takže   jako plus beru scény na svou   dobu odvážné, což ovšem   zabíjí hnusná hudba. To už   Hložek s Kotvaldem v pozadí   jsou lepší. Nevím, zda   některý divák pochopil   problém, který se řešil ve   fabrice. Já ne. Prostě tento   film nestojí za nic.

Film "ze   současnosti" tedy z   doby, ve které vznikl.   Vypráví příběh mladého   muže vracejícího se z   vojny, již ženatého s   dívčinou z Moravy, a který   nastupuje nové místo v   chemičce v jednom   severočském městě.   Sledujeme jeho bojůvky s   kolegy na pracovišti, jeho   problémy v osobním životě.   Film nijak výjimečný není.   Spíše nudný podprůměr i   na svoji dobu. Dnes má   hodnotu spíše zaslouženou   časovým odstupem. Nuda to   není, ale taky to není   žádný zázrak.

Příběh mladíka, který   narazil na krutou realitu a   těžkosti doby. Myslel si,   že vše bude jak by si přál   a ono to je nakonec úplně   všechno jinak. Podnikový   snímek krapet moralizuje nad   skutky a povyšuje   důležitost odbornosti.   Socialistická šeď je na   snímku velmi patrná, ale na   kvalitě to vůbec neubírá.   Působí to alespoň   nostalgicky. Nějaké   zakončení příběhu tu   neexistuje. Život prostě   běží dál a řeší se   další úkoly. Snímek   zajímavý, dnes však bez   jakékoliv hodnoty. Ono je to   v realitě zase úplně jinak.