Jánošík. Pravdivá historie

V našem příběhu poznáváme Jánošíka (Václav Jiráček) jako vojáka Rákocziho vojska. O pár let později ho vidíme v císařském vojsku, kde hlídá vězně u správce Bytčianského zámku Krištofa Ugronoviča (Marián Labuda). Jednoho však neuhlídá, nebo spíše uhlídat nechce... Je jím dávno pronásledovaný zbojník kapitán Tomáš Uhorčík (Ivan Martinka).

Další zimu tráví Jura doma v Terchovej. Uhorčík si ho najde a přesvědčí ho, aby se přidal ke zbojníkům. Jánošík si brzy získá obdiv jak Uhorčíka, tak i některých členů zbojnické družiny. Mezitím, co Jánošík poznává zbojnický život se Uhorčík zamiluje, rozhodne se oženit a změnit svůj život. Juro se ujímá vedení družiny. Bohatým bere a chudým dává. Mezi lidmi o něm začínají kolovat legendy.

REVOLUČNĚ JINÝ JÁNOŠÍK:

I když byly dosud natočeny čtyři celovečerní filmy o Jánošíkovi, slavného lidového hrdinu příliš neznáme. Známe jen lidovou legendu o slavném zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával a kterého po zradě popravili zavěšením na hák za žebro. Opravdového Juru Jánošíka, mladíka z Těrchové, jehož krátký, ale dramatický život inspiroval generace Slováků k vytvoření legendy, přibližuje až nový film režisérek Agnieszky Holland a Kasii Adamik.

Výpravný velkofilm vznikl podle scénáře Evy Borušovičové, která studovala několik let archivní záznamy a dokumenty. Zajímaly ji reálné životní osudy charismatického mladíka, který zemřel mladý a stal se legendou.

„Základ tvoří dochovaná fakta o životě Jánošíka. Příběh je pak doplněn událostmi a činy, které byly v kontextu té doby velmi pravděpodobné. A zbytek tvoří to, co vzniklo v mé hlavě. Před téměř čtyřmi sty lety se lidé milovali a nenáviděli, přátelili se i záviděli. V touze najít si své místo v životě, směřovat k naplnění svého poslání, v hledání štěstí a lásky se toho moc nezměnilo“, říká scenáristka Eva Borušovičová. Právě její nový, převratný pohled na známého hrdinu oslovil režisérku Agnieszku Holland, která si přizvala na pomoc svou dceru Kasiu Adamik.

Představitele hlavního hrdiny hledaly režisérky na konkurzech ve třech zemích – v Čechách, Polsku a na Slovensku. Nakonec hlavní roli ztvárnil mladý český herec Václav Jiráček. Agnieszka Holland k tomu říká: „Kasia vybírala z více než 300 Jánošíků. Po výběru jsme vyzkoušeli 50 nejlepších. Vašek nás okamžitě nadchl tím, že se odlišoval od všech ostatních. Měl nejen chlapecké kouzlo, soustředěnost, zdrženlivost a upřímný projev, ale hlavně bylo cítit, že má ten vnitřní druh nezávislosti bez které se každý hrdina stává jen loutkou. Nejen, že vypadal zajímavě a přesvědčivě hrál, ale měl v sobě tu jiskru, se kterou jsem se setkala u několika nejlepších amerických herců“.

Jejich volba rozhodně překvapila, protože mladík s chlapeckou tváří a štíhlou postavou vysoký 175 centimetrů byl na hony vzdálený od do té doby zažitého obrazu Jánošíka jako dvoumetrového siláka s téměř nadpřirozenými schopnostmi. „Když jsem ho viděla poprvé, hned jsem věděla, že právě on bude tím nejlepším Jánošíkem. Má v sobě určitý hněv a zoufalství, které se neprojevují na povrchu, ale projevují se vnitřně“, vysvětluje Agnieszka Holland a charisma mladého herce přirovnává k vyzařování Leonarda di Capria. „Jeho výběr byl promyšlený. Náš Jánošík je existenciálním hrdinou, který stále hledá sám sebe, své zařazení v životě. Náš film není o legendě, ale o člověku, který se stal legendou, i když o to vůbec nestál. Záměrně jsme ho očistili od „chlapáctví“ a nadpřirozenosti. Představíme ho jako typického outsidera 18. století“, dodává mladší z režisérského tandemu, Kasia Adamik.

Agnieszka Holland, Kasia Adamik, režisérky:
„Dosavadní zfilmované příběhy o Jánošíkovi využívaly konvenci pohádek, legend, folklorní stylizace nebo kostýmní komedie. Ve scénáři Evy Borušovičové nás okouzlila zcela jiná poetika. Za prvé vychází ze skutečných dokumentů z osmnáctého století a nikoliv z romantické legendy, za druhé využívá subjektivní, originální lyrismus. Jánošík je tragický a zároveň velmi moderní. Mohl by to být americký chlapec, který se vyčerpaný krutostí války vrací z Iráku do městského ghetta, kde se stane vůdcem gangu“.

Příběh Juraje Jánošíka, podobně jako jiných zbojníků, Ondráše nebo Robina Hooda, se stal legendou. A legenda pomalu vytlačila z povědomí společnosti skutečné postavy a události. Náš film vrací této postavě historickou autenticitu, při zachování jeho romantického charakteru.

Téměř všechny události a postavy popsané ve scénáři mají svou historickou předlohu: hlavním zdrojem pohádkového příběhu byly soudní spisy z Jánošíkova a Uhorčíkova procesu, které se kompletně zachovaly a představují pokladnici vědomostí o historické době a hrdinech příběhu, převyprávěného ve filmu a o sledu událostí.

„Jánošíkova cesta od zbojníka k mučedníkovi bude mít také symbolický rozměr. Ve filmu jsou představeny jeho sny, vize a přízraky, v tomto rozsahu zachováváme pohádkovost našeho hrdiny. Záleží nám také na tom, aby byl film, kromě kaskadérských scén a popisu dospívání charismatického hrdiny, plný humoru a mladistvého erotizmu“.

Jánošíkova zbojnická skupina operovala na rozhraní Polska, Slovenska a Moravy a její členové pocházeli ze všech těchto tří oblastí. Stejně pestré národnostní složení má i filmové obsazení. V roli nejbližšího Jánošíkova druha Tomáše Uhorčíka se představí Slovák Ivan Martinka. Třetím zbojníkem, který sehraje důležitou roli příběhu je Turjag Huncaga, jakýsi tatranský Jidáš. Ztvárnil ho Michal Żebrowski, polská filmová hvězda. Jánošíkovu osudovou ženu Barboru si zahrála americká herečka Sarah Zoe Canner, která se svou roli se naučila ve slovenštině.

Ve filmu uvidí diváci také mnoho známých tváří českých, slovenských a polských herců: Richarda Krajča, Karla Dobrého, Mariána Labudu, Táňu Pauhofovou, Mariána Geišberga, Vladimíra Jedľovského, Gabrielu Bírovú, Katarzynu Herman, Mareka Probosza nebo Eryka Lubosa.

Píše sa rok 1711, uhorskí povstalci na čele s Rakozim bojujú proti Habsburgovcom. Nakoniec je armáda Rakoziho rozprašená a jej vojaci sa túlajú po krajine. Medzi nimi je mladý a sebavedomý Juraj Janošík. Má smolu, lebo ich zajme rakúska armáda. Všetkých prinútia, aby vstúpili k cisárskym. Jánošíka dajú ako člena hradnej posádky blízkosti jeho rodnej dedinky Terchova, k grófovi Ugronovičovi. Janošík nechá ujsť svojho priateľa Tomáša Uhoršíka z väzenia. Ten sa mu odvďačí tak, že dá peniaze Jánošíkovmu otcovi na vykúpenie z armády. Jánošík sa vracia k rodičom do Terchovej. Má vybavenú prácu ako pastiera k ovciam. Janošík je sklamaný, keď mu jeho bývalá láska Anka povie, že sa ide vydávať. A Tomáš Uhoršík sa nemusí veľmi snašiť, aby ho zlákal za zbojníckeho kapitána. Zo začiatku im ide všetko pekne. Nazbíjané peniaze a zlato im pribúda. Len Turjag Huncaga - jeden zo zbojníkov začína robiť problémy. Vyčíta Janošíkovi, že je málo snašivý a podráža jeho autoritu. A ešte je tu i Pivovarčík, ktorý žije zo zlou ženou zaoberajúcou sa čiernou mágiou. Pivovarčík, tiež nič dobré Jánošíkovi neprinesie.

Medzitým sa Tomáš Uhorčík - bývalý kapitán - ožení s Katku, bačovov dcérou. I ostatní zbojníci majú svoje lásky.
Už spomínaní obaja Pivovarčík a Uncaga zradia svojich druhov grófovi Ugronovičovi. Našťastie sa podarí zbojníkom ujsť z nastráženej pasce. Dokonca drábovia zájmu jedného z Janosíkovej skupiny a kruto ho popravia.

Posledný rok svojho života /1712/ Juraj Janošík začína trpieť depresiami, dokonca by bol sa utopil, keby ho nezachránila Barbara, dcéra luteránskeho farára. Obaja sa do seba zamilujú. Janošík chce viesť už riadny život, chce sa oženiť s Barbarou a mať deti. Pivovárčik ho udá drábom, ktorí ho surovo zájmu i s Uhorčíkom.

Obaja po mučení boli odsúdení na smrť. Janošík obesený na hák za ľavé rebro a Uhorčík lamaný na kolese.

A Barbara o niekoľko mesiacov porodila syna ako pamiatku na jej lásku Janošíka.

Koprodukční velkofilm Jánošík. Pravdivá historie je šestou filmovou verzí příběhu o slavném zbojníkovi Juraji Jánošíkovi (1688-1713), který se svými druhy působil na slovensko-polsko-moravském pomezí v letech 1711-1713. Scenáristka Eva Borušovičová chtěla životopisný příběh oprostit od nánosu legend a vycházela ze studia historických faktů. Výsledné dílo je ovšem opět jen směsí reality a fikce. V roce 2002 je začala natáčet Agnieszka Hollandová, která si po několikaleté přestávce, vynucené odstoupením jedné produkční firmy a nedostatkem financí, přizvala ke spolupráci dceru Kasiu Adamikovou. Podle slov režisérek je „jejich“ Jánošík existenciálním hrdinou, který stále hledá sám sebe, své zařazení v životě. Film prý není o legendě, ale o člověku, který se stal legendou, i když o to vůbec nestál, a který je představen jako „typický outsider 18. století“. – Po porážce Františka Rákociho je Juraj Jánošík jako jeden z povstalců zajat a naverbován do císařské služby. Otec jej vykoupí. Mladík podlehne naléhání svého přítele, zbojníka Tomáše Uhorčíka, a stane se místo něj zbojnickým kapitánem. Po dvou letech zbojů jsou oba muži kvůli zradě zatčeni, odsouzeni a v roce 1713 popraveni. Proslulý slovenský hrdina je hercem Václavem Jiráčkem zpodoben jako mladý muž, který získal zkušenosti ve vojsku a který má nesporně vůdcovské schopnosti, ale který se zároveň sužuje pochybnostmi. – Tvůrci se navzdory modernímu způsobu snímání nevyhnuli nástrahám klasického velkofilmu: opět se soustřeďují na krásy horské krajiny v různých ročních dobách, na ukázky folkloru při různých obřadech a na akční scény. Neschází ani erotika, neboť okolo sympatického zbojníka se pohybují krásná venkovanka Anička, dcera hospodského Zuza a emancipovaná dcera evangelického faráře Barbora. Snímek má zbytečně dlouhou metráž. Na Slovensku bude uveden též ve čtyřdílné TV verzi. – O známém hrdinovi vznikly tituly: první slovenský celovečerní film Jánošík (1921; r. Jaroslav Siakeľ), Jánošík (1935; r. Martin Frič), Jánošík I, II (FP 30/63; r. Paľo Bielik), TV seriál Janosik (PLR, 1973; r. Jerzy Passendorfer), uvedený o rok později i v kinoverzi, a celovečerní animovaný Zbojník Jurko (1976, FP 5/78; r. Viktor Kubal).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2009/10