Hrabě Monte Christo

Umím ocenit kvalitu v   závislosti na době vzniku,   ale za sebe se musím   přiznat, že dávám   přednost pozdějším   zpracováním tohoto slavného   románu se kterým mimochodem   Alexandre Dumas mladší nemá   naprosto nic společného (to   je jen malé upozornění pro   pisatele předcházejícího   komentáře). Bez ohledu na   své preference však musím   uznat, že tohle je povedená   a výrazně nadstandardní   filmová podívaná.

První zvuková filmová   adaptace jednoho z dalších   slavných románů Alexandra   Dumase mladšího, který   není třeba představovat, s   anglickým hercem Robertem   Donatem, pro něhož to   zůstává jediný   hollywoodský film v jeho   herecké kariéře. Tvůrci   sice příběh trochu   ozvláštnili, ale   komerčnímu úspěchu to   nezabránilo. Právě naopak,   takže se producenti později   rozhodli natočit ještě   volnější pokračování pod   názvem "Syn Monte   Christa" (1940) a   "Návrat Monte   Christa" (1946), v nichž   se Robert Donat bohužel už   neobjevil. Příběh   filmového převyprávění   románu je zpočátku   působivý svou poutavou   atmosférou a místy i   temnější. Děj se dobře   rozvíjí, ale je možná až   příliš zbytečně   zdlouhavý, neboť   závěrečná sekvence pomsty   je již zrychlená, což při   stopáži necelých dvou hodin   působí poněkud zvláštně.   Přestože se jedná o starou   školu třicet let staré   filmařiny, stejně jako u   jiných kostýmních filmů se   zde nešetřilo a je to vidět   na každé scéně. Dokonce i   bouře na moři na samém   začátku je dechberoucí. U   nás je nejznámější   televizní verze z roku 1975 s   Richardem Chamberlainem, a to   jen proto, že byla ve své   době tak často   reprízována. V rámci   filmové klasiky by vůbec   nebylo na škodu, kdyby se   tento mnohem starší film   představil i českým   divákům, i když je fakt,   že by to ocenili jen   opravdoví filmoví fanoušci.