Hostinec U kamenného stolu

Co dodat. Není českého diváka, který by   neznal. Patří to, jaksi, k základnímu   filmovému vzdělání, a pro českého diváka je   to přímo povinnost. Skvělí herci, spousta   legrace, prostě zábava až na půdu.

Příjemná pohodová komedie nabitá množstvím   slovních i situačních gagů, s bezchybnými   hereckými výkony.

Průměrná komedie s příběhem o rodině která   provozuje hostinec ,když hostinkého opustí   manželka a on nemá o nic zájem převezmou   hostinec jeho synovci mladíci   (Hrušínský,Beneš) kteří spolu nemluví a   dělají si naschvály dokud se neobjeví dvojce   slečen do kterých se zamilují.Skvělé herecké   obsazení ale chybí vtipnější scény.

Zase film, který je podle mého gusta. Je starý   a hlavně má výborný vtip předlohy, tedy   humoristického románu Karla Poláčka.Zase není   to veliká legrace a promyšlené vtipné situace   a postavy a slyšíte takových skvělých   hlášek. Mám rád herce Sašu Rašilova a jeho   postava je skvělá, nebo herec pana Jiřího   Plachého v kuchyni. Při sledování filmu   cítíte tu atmosféru rodinného pensionu nebo   hotýlku a chcete být u toho. Pánové Svatopluk   Beneš a Rudolf Hrušínský v postavách   znesvářených bratří, herecký koncert. Já   mám tento film opravdu rád.

Poláček, to není jen Bylo nás pět, ale i film   Hostinec U kamenného stolu, který byl natočen   brzy po válce. Jak hereckým obsazením   (R.Hrušínský, S.Beneš (jejich nezapomenutelné   synovecké scény, řada dalších skvělých   herců), tak i realizací známého scénáře   ukazuje současným režisérům, jak se to má   dělat, aby se na film dalo koukat.

Beneš a Hrušínský a jejich podivná řeč,   naschváli které si dělají kvůli děvčatům a   zhroucený hostinský - to mě vždycky trochu   rozesměje. Dobrá komedie.

Jde se, kam se chce...
Neopakovatelný humor Karla Poláčka a skvělé   obsazení činí z tohoto filmu pro pamětníky   vynikající podívanou i dnes, po tolika letech   od jeho vzniku. Překrásná pocta panu   Poláčkovi,jen věčná škoda, že se jí   nedožil!

Už nevím pokolikáté jsem film sledoval a znovu   mě zlomil,
i po 60 letech má film co říci a   najde si další diváky. Spory dvou bratrů v   žabomyšší válce, pan rada, který loudí, a   Saša Rašilov, který se ani zlobit neumí,když   mu žena odejde, a ani si nevšimne, že je   zpátky.

Dynděra, on loudí!
Taky se vám vybaví tento krásný výrok paní   Šlemrové, když se řekne Hostinec u Kamenného   stolu. Mně rozhodně a nejen ten..."Jde se,   kam se chce." "Souhlasí se." a   jiné perličky úžasné mluvnice dvou   znepřátelených bratrů, kteří však bez sebe   nemohou být ani minutu. A což teprve Jiří   Plachý v roli mistra herce a jeho hlubokým   hlasem pronesené: "Potřebuji text."   Kromě dvou krásných mladých dam v podání   Dagmary Frýbortové a Sedláčkové, perlí   pánové Gaston a Percy. Vzpomínáte? Paní   Šlemrová se ptá: "To budete jistě velmi   sečtělý člověk." A odpověď jednoho z   pánů zní: "Ano, čtu již několik   let!"
Další z řad filmů, které můžeme   s klidem zapsat do pomyslné zlaté knihy naší   kinematografie, nabízející zábavu i po mnoha   letech od svého vzniku. Sám o sobě humor Karla   Poláčka je takový laskavý, nevtíravý a   opravdu nutí k zasmání človíčka každé   generace a každé doby. Jinak než za plný   počet dát nemohu...škoda, že nejde dát   víc:-))

Herecké perlení
Je to krásná podívaná, když je slušný autor   předlohy a vynikající herci. Snad ani nevadí   to, že zápletka je už předem průhledná a   navíc chronicky známá. V době premiéry se   psal rok 1949, takže je záslužné, že se   filmový divák nemusí koukat do pokřiveného   zrcadla socialistického realismu. (Ovšem, jen   prozatím.)