Kvůli mně přestane [TV hra]

Zase chtěl někdo napodobit filmy o opilcích a   při tom se neobtěžoval si tom alespoň něco   málo přečíst. Roden, asi to bylo mládím,   nebo co, tak to prostě flinkal, opilce vůbec   nezvládl. Tahle chyba, jeho, nebo režiséra už   jde mimo mne. Jedině pan Teplý zvládl úlohu   opilce skoro dokonale. On ten scénář taky   nestál za moc. Přesto se na snímek dívat dá,   ale asi ne víckrát.

Začnu netradičně - odpovědí Argensonovi na   jeho komentář: Ano, ten barovej pult byl   úžasnej, předzvěst moderních kuchyní, i   když ta stará dobrá poctivá linka, co měla   Věra Galatíková v inscenaci, vypadala též   dobře. A asi nejlepší byla jejich obývací   stěna se spoustou zásuvek a poliček, tyhle fakt   výborné obývací stěny z kvalitního   materiálu a spoustou úložného prostoru by   mohly dělat školení těm lámajícím se   prkénkům, které se prodávají v Ikee - a kdyby   to alespoň hezké bylo :-)

Ale zpět k   inscenaci - tak tedy, dva bodíky dolů za unylou   Vilmu Cibulkovou, marně se v jejím herectví   snažím najít něco, co by mne zaujalo, ale   bohužel - unyle odříkaný projev, mdlý výraz   tváře, útrpný výraz...nevěřila jsem jí tu   roli ani trochu. Karel Roden jako frajer, který   se opíjí a "...může kdykoliv   přestat...", je na tom lépe, přece jen   jeho herectví je i dnes někde jinde nežli   herectví paní Cibulkové, u níž mám stále   problém se ztotožnit s nějakou její rolí.   Nejlepší je ovšem Jan Teplý - jako Martinin   otec "stále naložený v lihu", scény,   kdy po své dceři požaduje "už naposled   půjčku" ve Zverimexu, patří k tomu   nejlepšímu. Epizodku s nápadníkem Martininy   matky Karlem jsem nějak nepochopila - zcela   zbytečné a do děje nezapadající. Soucit si   zaslouží rodiče nezdárného mladého pijana,   které zahráli velmi přesvědčivě Věra   Galatíková a Petr Haničinec, ačkoliv se   obávám, že v reálném životě by bránili   synovu slabost od samého začátku a omlouvali   ho...ale ne zrovna happy end tento trošku   pohádkový patos vyvažuje.

A to si všimněte, že Věra Galatíková má v   kuchyni takovej barovej pult, jaký přišly do   módy až v devadesátých letech. Samozřejmě   nejenom v tom spočívá nadčasový význam   téhle zdařilé televizní hry. První vstup   před kameru se Vilmě Cibulkové a Karlu Rodenovi   velmi povedl.