Obsah filmu Pokušení paní Antonie
"Pokušení paní Antonie" byla česká tzv. "lidová" komedie, na níž až s řezavou ostrostí byly vidět vynikající ale i stinné stránky čs. filmové tvorby. K jasným zde patřila především představitelka hlavní úlohy Antonie Nedošinská. Herečka, pro kterou se vžil čestný titul "česká máma", herečka, nad níž v těch dávných časech nebylo. Způsob, jakým dokázala podat svoji hodnou maminku s pohotovou vyřídilkou, sypající lidová úsloví, která jen v jejím podání byla odpustitelná, ale vždy tvořila platnou součást všeho humoru filmu, tento způsob s jejím širokým a šťastným úsměvem a slzami na krajíčku byl téměř okouzlující. Režie to samozřejmě věděla,...
"Pokušení paní Antonie" byla česká tzv. "lidová" komedie, na níž až s řezavou ostrostí byly vidět vynikající ale i stinné stránky čs. filmové tvorby. K jasným zde patřila především představitelka hlavní úlohy Antonie Nedošinská. Herečka, pro kterou se vžil čestný titul "česká máma", herečka, nad níž v těch dávných časech nebylo. Způsob, jakým dokázala podat svoji hodnou maminku s pohotovou vyřídilkou, sypající lidová úsloví, která jen v jejím podání byla odpustitelná, ale vždy tvořila platnou součást všeho humoru filmu, tento způsob s jejím širokým a šťastným úsměvem a slzami na krajíčku byl téměř okouzlující. Režie to samozřejmě věděla, proto děj nastavovala jen kvůli ní vložkami a místy až nehoráznými, které zachraňovala a proměňovala ve výbuchy veselí v obecenstvu právě jen uměním Nedošinské.
A tak se vedle ní i Lídě Baarové určitě hrálo veseleji a srdečněji a hlavní mužská role patřila Jiřímu Plachému, který si ve filmu zahrál ministra a muže v tzv. nejlepších letech měla určitou vyrovnanost v charakteristice klidnými a vláčnými gesty a blahovolnými úsměvy. Jistě, že si tenkrát diváci přáli, aby naši herci prorazili a věděla o nich cizina. Ale na druhé straně ti přemýšlející si přáli, aby cizina nikdy neviděla film, jakým byl třebas ten, o kterém je zde řeč. To by byla ostuda, kdyby zahraniční diváci viděli, jak naše režie vypodobnila prostředí, v němž a jak se pohybují českoslovenští demokratičtí ministři ve společnosti cizích hostů. Tito se baví se svými dámami o tom, jak se nacpali, a ministr na recepci přivede z kuchyně kuchařku, která si s hosty připíjí šampaňským, baví se svým samorostlým způsobem, tančí atd.
Takové nehoráznosti, byť jen filmové, se předváděly především proto, že režii scházelo buď na obratnosti nebo na společenském vzdělání tolik, že vůbec neuvažovala o možnosti Nedošinskou udržet v popředí zájmu i bez takových pomůcek a obezliček lidových ochotnických frašek. Obecenstvo se však smálo, jak paní Nedošinská roztáčela mezinárodní společnost ministrových hostů, ale neuvědomovala si při své náladě, že jeho smích šel na účet představ o společenské kultuře představitelů vlády republiky. Ale ruku na srdce, ono se toho za těch bezmála osmdesát roků zas až tak moc ve filmových naivnostech a nehoráznostech nezměnilo. < Zobrazit méně
Autor: Asmodej, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 13.9.2017
Tak je to určeno spíše ženskému publiku, ale i já jsem se občas bavil. Hlavně vynalézavými nadávkami paní Antonie. Zaujal mne pan Kovářík. Dějově je to kostrbaté, a dost se zde zpívá, vlastně vyje. Ale když to přeskáčete…
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 16.1.2011
Horší průměr
Nesnáším Nedošinskou. Nechtěl bych mít doma obtížný hmyz, psa, vlhko - a Nedošinskou. Rozčiluje mě na jejím projevu to, že pořád střídá plačtivou náladu s rázností hloupé, jednoduché, sprosté a panovačné ženy, třebaže je to v základu bodrá bytost a třebaže to takzvaně "myslí dobře". K smíchu to však mnoho není, zvláště když scenárista nezná míru a trvá to dlouho a vyskytuje se to často. Nepovedená komedie, v níž jde zase jenom o to "jedno". Ani náznak nějaké satiry, která přece dělá komedii komedií. Venkovní ruchy (zpěv ptáků) byly příliš slyšitelně pořízeny snad nějakou pouťovou píšťalkou nebo okarínou, a dokonce i kokrhání kohouta vyrobil nějaký nepříliš zdatný lidský imitátor. Hudební, či spíše pěvecká čísla, byla taktéž hrozná. Lída Baarová na začátku své písně vůbec netrefila tóninu a vrcholem odpornosti bylo nevkusné hulákání "talentovaného bankéře", při němž zaléhal těžce zkoušený sluch, příliš jemný pro tento otřesný "hlas jako zvon".
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 16.8.2006
:o)
Vdova s dospělou dcerou, která právě vystudovala prestižní školu. Maminka nastupuje k muži v diplomatických službách, který si nepřeje, aby jeho zaměstnankyně byla svázána s rodinou, nebo dětmi a věnovala se plně práci v jeho vile, kdy po úspěšném konkurzu získá místo i její dcera. Jenomže se k sobě nesmí znát a tak občas překvapenému ministrovi předvádějí exponované hádky, aby dokázaly, jak moc se nemají rády...