reklama
 
ohodnotit

Godzilla

Rok:
1998
Délka:
139 minut
Premiéra v ČR:
24.9.1998
„Měří to sto metrů, váží šedesát tisíc tun a právě to dostalo chuť na Velké jablko. Kultovní japonské monstrum devastuje New York.“
Popis / Obsah / Info k filmu Godzilla
Ve Francouzské Polynésii došlo vinou pokusných jaderných explozí k silnému ozáření. Po nějaké době je napaden japonský tanker neznámým obrovským netvorem. Mezitím je mladý americký biolog Niko Tatopoulos, expert v oboru vlivu radioaktivního záření na živé organismy, povolán ministerstvem vnitra k naléhavému úkolu. V Panamě byly totiž objeveny obrovské stopy neznámého veleještěra. O případ napadené lodi se začne zajímat záhadný Francouz Philipp Roaché, který tvrdí, že zastupuje pojišťovnu. Niko si myslí, že jde o nový druh živočicha, který vznikl mutací, a jeho vyjádření se dostane i na televizní obrazovky, kde ho zahlédne bývalá snoubenka, snaživá reportérka Audrey. Vypukne panika, obrovský, téměř stometrový netvor vstoupí do ulic New Yorku a ukryje se v metru. Na Nikův návrh je navezena na blízké náměstí obrovská hromada ryb, která netvora přiláká. Audrey, která Nika vyhledá, se zmocní tajných záznamů a sestříhá z nich reportáž, kterou se pokusí proslavit. Na scéně se opět objeví Roaché. Ve skutečnosti je agentem francouzské tajné služby a má za úkol Godzillu zabít. Uvnitř slavné Madison Square Garden čeká muže děsivé překvapení v podobě téměř dvou set vajec, z nichž se začínají líhnout malé Godzilly. Niko se pokusí upozornit na nebezpečí, které hrozí lidstvu, a snaží se s agentem, Audrey a kameramanem Victorem uniknout hladovým mláďatům.

Zdroj: Nova


oficiální text distributora

Popis / Obsah / Info k filmu Godzilla
Jaderné zkoušky v Tichomoří přinesly své ovoce. Godzilla, zmutované monstrum gigantických rozměrů, se vynořila z hlubin oceánu, aby změnila New York a další světová velkoměsta v hromady sutin. Armáda Spojených států je bezmocná a záchrana lidstva nakonec spočine na bedrech mladého vědce Nicka Tatopoulose (Matthew Broderick), který před vznikem podobného příšery dávno varoval a charismatického vyšetřovatele jménem Philippe Roaché (Jean Reno). Času věru není nazbyt, protože Godzilla nejenže ničí co jí přijde pod tlapu, ale možná se chystá přivést na svět malá „godzillata“. To se nesmí stát, protože potom by nastal konec lidské civilizace ...


oficiální text distributora

Popis / Obsah / Info k filmu Godzilla
Po úspěchu Dne nezávislosti se producent Dean Devlin a režisér Roland Emmerich pustili do dalšího gigantického projektu, jímž je Godzilla. Film se vrací ke slavné příšeře ze snímku japonské společnosti Toho. Není však remakem původní Godzilly, spíše zvláštní poctou jednomu směru fantastického filmu.
Tvůrci samozřejmé. bohatě těží z abnormální velikosti titulního monstra: vyrovnávají se i s jeho zvířecí „nevinností". Emmerich ignoroval nabízející se ekologické poselství: existence obřího ještěra není nijak akceptována jako důsledek neuvážené lidské činnosti (tento podtext měla původní japonská Godzilla, která vznikla devět let po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki). Tvůrcům zjevně šlo především o atraktivní podívanou s prvky katastrofického filmu, prošpikovanou navíc pozoruhodnými odkazy na filmové a mimofilmové kontexty: když monstrum napadne poprvé japonskou loď, starý člen posádky hned pochopí, že jde o Godzillu; Jean Reno ztělesnil dalšího, tentokrát humorně odlehčeného „čističe", který má v Americe zahladit důsledky akcí své vlády; nesympatický newyorský starosta se jmenuje Ebert, právě jako vážený filmový kritik, který ztrhal předchozí Emmerichovy filmy, zatímco hlavní hrdina má jméno designéra Godzilly...
Režisér zbavil projekt patu a prvoplánové „patriotské" glorifikace, jakým se vyznačoval jeho předchozí film. Tím se ovšem nezavděčil americkému publiku, jež navzdory rafinované reklamní kampani a všeobecnému očekávání neučinilo z filmu kasovní trhák první kategorie. Své sehrálo i zklamání z designu příšery, jejíž podoba byla do poslední chvíle tajena a jež nemá daleko k ještěrům ze Spielbergova Jurského parku (1993)Jurského parku. Vtip Emmerichova snímku patrně lépe ocení evropští diváci.
program UH

Autor/Zdroj: /


Popis / Obsah / Info k filmu Godzilla
Po úspěchu Dne nezávislosti se producent Dean Devlin a režisér Roland Emmerich pustili do dalšího gigantického projektu, jímž je Godzilla.
Film se vrací ke slavné příšeře ze snímků japonské společnosti Toho. Není však remakem původní Godzilly, spíše zvláštní poctou jednomu směru fantastického filmu. - Obrovitý ještěr vznikne mutací leguáního embrya, jehož DNA poškodilo záření při pokusech s atomovými výbuchy ve Francouzské Polynézii. Vedeno přirozeným instinktem, odpluje zvíře naklást vejce na vzdálené místo, jímž se stane newyorský Manhattan. V tamních ulicích a v tunelech metra způsobí tvor nesmírnou zkázu. Proti obludě se postaví armáda, která kromě jiných vědců najme i mladého biologa Nika Tatopoulose (Matthew Broderick). Ten se po nedobrovolném odchodu z krizového štábu přidá k francouzskému tajnému agentovi Philippu Roachéovi (Jean Reno), jenž jde ve stopách Godzilly už od jejího prvního "objevení". Díky dvojici, doprovázené ještě Nikovou nápadnicí, reportérkou Audrey, a kameramanem Victorem, je zlikvidována Godzilla i jejích dvě stě vylíhnutých mláďat. - Tvůrci samozřejmě bohatě těží z abnormální velikosti titulního monstra; vyrovnávají se i s jeho zvířecí "nevinností". Emmerich ignoroval nabízející se ekologické poselství: existence obřího ještěra není nijak akcentována jako důsledek neuvážené lidské činnosti (tento podtext měla původní japonská Godzilla, která vznikla devět let po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki). Tvůrcům zjevně šlo především o atraktivní podívanou s prvky katastrofického filmu, prošpikovanou navíc pozoruhodnými odkazy na filmové i mimofilmové kontexty: když monstrum napadne poprvé japonskou loď, starý člen posádky hned pochopí, že jde o Godzillu; Jean Reno ztělesnil dalšího, tentokrát humorně odlehčeného "čističe", který má v Americe zahladit důsledky akcí své vlády; nesympatický newyorský starosta se jmenuje Ebert, právě jako vážený filmový kritik, který ztrhal předchozí Emmerichovy filmy, zatímco hlavní hrdina má jméno designéra Godzilly... - Režisér zbavil projekt patosu a prvoplánové "patriotské" glorifikace, jakým se vyznačoval jeho předchozí film. Tím se ovšem nezavděčil americkému publiku, jež navzdory rafinované reklamní kampani a všeobecnému očekávání neučinilo z filmu kasovní trhák první kategorie. Své sehrálo i zklamání z designu příšery, jejíž podoba byla do poslední chvíle tajena a jež nemá daleko k ještěrům ze Spielbergova Jurského parku. Vtip Emmerichova snímku patrně lépe ocení evropští diváci.

Zdroj: Filmový přehled


V Černobylu panuje jako obvykle idylka. Walkman bzučí v rytmu šlágrů padesátých let, hejno obřích žížal se kroutí kolem nažhavených elektrod s vervou eskadry břišních tanečnic a doktor Niko Tatopoulos se vesele rochní v bahně. Pohoda výzkumu radioaktivních mutací je ale rázně vygumována vojenským vrtulníkem a pány v tmavých oblecích. Tatopoulos je zabalen, orazítkován a expresně vypakován k novému případu. O několik desítek hodin a několik tisíc kilometrů později, když na jednom z tichomořských ostrovů stojí uprostřed šlápoty o velikosti tříprstého bazénu, začne mít Tatopolous pocit, že tenhle nový případ mu dá zabrat trochu víc než černobylské dešťovky. Je to správný pocit. V Jižním Pacifiku, v místech, kde hodně rostou hřiby francouzských atomových testů, se totiž vylíhlo něco velkého. Něco, ničící všechno, co se mu připlete do cesty. Něco, co právě plnou parou pluje k východnímu pobřeží Ameriky. Rovnou na New York. Obyvatelé této metropole v té chvíli ještě netuší, že se na jejich Velké jablko řítí ten nejgigantičtější ovocný odšťavovač, jaký kdy kráčel po zemském povrchu. A vzhledem k tomu, že široko daleko není žádný profesor Sezirawa se svým oxygenovým dezintegrátorem, tradiční zbraní na likvidaci Godzilly, americký lid čekají zážitky, proti kterým bude útok na Pearl Harbor jen nevinným nedělním piknikem.

Čtyřicet čtyři let poté, co si Tomojuki Tanaka poprvé navlékl gumový kostým a začal se potácet mezi lepenkovými krabicemi představujícími domy, se na japonskou národní ikonu, proslulou vítězku nad King Kongem, Mothrou, Rodanem, Mogerou a MechaGodzillou, vrhl Roland Emmerich. Na první pohled by se zdálo, že vhodnější režisér pro godzillí demoliční orgie neexistuje. Emmerichův filmařský korán totiž začíná (a končí) třemi zásadami. Za prvé: udělej to co největší. Za druhé: když to nemůžeš udělat co největší, udělej toho hodně. Za třetí: všechno to znič. Na těchto pravidlech je postaven celý Emmerichův bombastický režijní styl, který ho během dvou filmů dostal mezi přední hollywoodské destruktory. Stačí si vzpomenout na Den nezávislosti, na vesmírné koráby mimozemšťanů o průměru dvacet pět kilometrů, majestátně se sunoucí nad městy, na obrovské roje emzáckých stíhaček útočící na Oblast 51 a na závěrečný ohňostroj - je bez debaty, že tenhle recept funguje na sto procent. Podle stejného systému je vyseknutá i Godzilla. O tom, kdo tu zastupuje velikost, snad není třeba mluvit. Původní Godzilla z roku 1954 měřila pouhých padesát metrů a vážila trapných dvacet tisíc tun, během čtyřiadvaceti filmů se ovšem vypracovala na dnešní dvojnásobnou výšku a trojnásobnou hmotnost. Objekt jako stvořený pro germánsky monumentální záběry, vystřelované s razancí raket V2 ze sila Emmerichovy představivosti. A v momentě, kdy se Godzilla na nějaký čas ze scény vypaří, Emmerich vyrukuje se svým druhým trikem a vpustí do děje čerstvě vylíhlá godzillí mláďata, která jsou sice velká jen jako dospělý člověk, ale zato je jich docela hodně. Když máš nějaké zásady, tak se jich drž, to je motto tohoto snímku.

Od filmaře typu Rolanda Emmericha člověk nečeká druhého King Konga. Je připraven na jednoduchou, ale hutnou a maximálně efektní podívanou. Problém je v tom, že tohle očekávání Emmerich a spoluscenárista a producent Dean Devlin nedokázali tak úplně naplnit. Nejde o nějaké ty fauly proti žánrové čistotě, nad kterými budou godzilláckým puristům vstávat chlupy na hlavě. To, že monstrdesignér Tatopoulos (podobnost se jménem hlavního hrdiny není náhodná) přišel s novou verzí zadních končetin, takže slavná obluda teď vypadá jako godzillosaurus, a to, že si dovolil nahradit slavný radioaktivní dech obyčejným smradem z tlamy, neodmyslitelným doplňkem každého elegantního muže, normální divák bez problémů stráví. Stejně tak nejde o nějaké ty vivisekce na dějové logice. To, že stometrová příšera uprostřed New Yorku zničehonic zmizí a nikdo ji nemůže najít a to, že se v kanálech neslyšně přesouvá přímo za zády hledajících vojáků, je sice trochu větší sousto, ale také se to dá - kdo si chce užít realismu, nemá chodit na Godzillu. Hlavním problémem je celková těžkopádnost filmu. Pryč je ta rychlost, s jakou tvůrci svištěli po stejně chatrně vyztuženém tobogánu Dnu nezávislosti, pryč je dar bleskově řezat děj a zcela zahltit divákovu první signální soustavu, aby si ani nechtěl vzpomenout, že má nějakou druhou. Někam vysublimovala i schopnost přesně a stručně charakterizovat postavu několika od boku vypálenými klišé - nahradily ji rozvleklé popisy nezajímavých emočních a profesních trablů hlavních figur.

Divák se musí dlouhé desítky minut dívat, jak se k sobě greenpeacista ve výslužbě Tatopoulos (bezvýrazný Matthew Broderick) a vykulená ultranaivka Maria Pitillová, (neskutečná Audrey Timmondsová) hledají znovu cestu a jak protřelý starosta Ebert (údajná pomsta známému filmovému kritikovi Rogeru Ebertovi za recenze na Hvězdnou bránu a Den nezávislosti) rozehrává své politické machinace, místo toho, aby si užíval Godzilly. (Jedinou světlou výjimkou mezi postavami je francouzský tajný agent Philippe Roche v podání skvělého Jeana Rena, který se dokáže maskovat za Američana pomocí žvýkačky a imitování Elvise Presleyho.) Naštěstí po masivním bloku nedějového aspiku přichází závěrečná smršť, která obsahuje pekelnou hru na babu s Godzillou v newyorských ulicích a v níž nechybí scény jako ta, kdy auto s hlavními hrdiny vjede do tlamy příšery, pomalu sklouzává do jícnu, kola se protáčejí na jazyku, Jean Reno se marně snaží zařadit rychlost a všichni ječí "Zpátečku ne, dej tam jedničku!". Bohužel ani tahle mohutná přílivová vlna akce a destrukce ale nedokáže spláchnout pocit z předchozího nezvládnutého dějového zabřednutí. Díky němu se všechny ty špičkově nasnímané demoliční sekvence, které se nacházejí mezi úvodním Černobylem a finální scénou, v níž nebohá nositelka ceny MTV za celoživotní dílo, zapletená do lan brooklynského mostu, vyfasuje to, čemu se v terminologii godzilláckých fanů říká "kaiju kill", stávají řídce rozhozenými občerstvovacími stanicemi podél cesty, která se zdá být delší než ve skutečnosti je.



Štěpán Kopřiva

Autor/Zdroj: Kopřiva Štěpán/Cinema


Nový publicista:
Nelíbí se vám tento obsah? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište

Hodnocení:n12345678910

Podobné filmy

Godzilla (1954)

 Godzilla (1954)
Godzilla n
Godžira
Žánr: horor / sci-fi
Země: Japonsko
Režie: Iširo Honda

(remake)

Hodnocení filmu

68.3 %
5   - SvoKar
8   - curil
7   - Erkul
6   - jarda53
6   - green-tea
8   - veverka-zr
8   - Angelika28
7   - hledasenik
7   - pataamat
7   - LiborF
7   - Frolíček
3   - Hugin
7   - M.A.G.
8   - ajaajena
8   - martin.stu
6   - Prasoid
6   - Agostino
8   - Duri86
7   - salte
7   - LenC2

TV Program

ČT1 - Výsledky losování Šťastných 10

21:44 - 21:45

0 minut již uběhlo
1 minut zbývá do konce

ČT2 - Panství Downton (2010) [TV ser...

21:00 - 21:50

44 minut již uběhlo
6 minut zbývá do konce

NOVA - Rafťáci (2006)

20:20 - 22:30

84 minut již uběhlo
46 minut zbývá do konce

Prima - Česko Slovensko má talent (201...

21:30 - 22:55

14 minut již uběhlo
71 minut zbývá do konce

Český lev Oscar

Filmová databáze v číslech

Filmů: 144319
Osobností: 615101
Fotografií: 539216
Plakátů: 258051
Obsahů a biografií: 132151

Poslední komentáře

Tron (1982)

Tron
Hukot film i když pro mnohý   archaickej jak Metuzalem, nebo   jako nějaká vykopávka. Ale   i vykopavky můžou být cool   a nemusí ji vysílat na   Prima Cool.

Autor: Xpojntman | Hodnocení: 7 / 10

Tra(sgre)dire (2000)

Tra(sgre)dire
Tinto Brass když chce tak   umí natočit pěkně hustý   erotický filmeček. Carla   Karlička je šťabajzna. I   když bobry jsou bobři.

Autor: Xpojntman | Hodnocení: 9 / 10

Dostaňte agenta Smarta (2008)

Dostaňte agenta Smarta
Docela dobrá komedie dá se   vidět i několikrát, ale   větším časovým odstupem.   Jsou tam nové scénky,   kterým se člověk zasměje.

Autor: satyr | Hodnocení: 8 / 10

Šíleně smutná princezna (1968)

Šíleně smutná princezna
Pohádka s padesátkou na   krku. Můžu probírat   barevnou a nádhernou   výpravu, krásné exteriéry,   obsazení, písničky, šaty,   ale opakovala více >

Autor: Frolíček | Hodnocení: 8 / 10

V očekávání (2013)

V očekávání
Film, který je plný   absurdních momentů, nic   neříkajících dialogů a   končí podivným smířením   Lizzie a Andie nad kočárkem   s dítětem.Nic mi to   nepřineslo, kromě ztráty   času.

Autor: collen | Hodnocení: 5 / 10

Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení
apple android wp bb
iPhone
iPhone
 
App Store hodnocení:
hod
Android
Android
 
Google Play hodnocení:
hod
Windows Phone
Windows Phone
 
WP store hodnocení:
hod
BlackBerry
BlackBerry
 
BB world hodnocení:
hod
fb

Copyright © 2003-2017, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Tyto webové stránky využívají soubory cookies. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Další informace.

Load: 0.21/0.172