Godzilla

Godzilla je katastrofické   drama s hororovými prvky a   velmi vážným odkazem do   budoucna. I přes pomalejší   tempo, dobově jednoduchou   hudbu a mnoho chyb jde o   snímek, který má i po   letech co říci. Minimálně   poskytne oddech a báječný   (skoro) divadelní zážitek.   Pro mě je to klasika.

Musím uznat, že mě tato   více jak 50 let stará   japonská klasika bavila. Sice   se na ní podepsal zub času   ale i tak dokáže zabavit.

Asi stejně hodnotný film   jako King Kong z roku 1933.   Klasika a legenda   katastrofických monster   filmů, která sice nemá tak   vypiplané efekty jako King   Kong a některé scény   vypadají z dnešního pohledu   opravdu směšně (jenže   takové filmy nelze hodnotit z   dnešního pohledu, ale musí   se brát v úvahu rok vzniku),   ale jinak má neuvěřitelnou   atmosféru a tím, že je   černobílá, je celá taková   ponurá až děsivá.   Zajímavá myšlenka   problematiky jaderných   zbraní, jejichž následkem   je monstrum jménem Godzilla   devastující město Tokio.   Tento film odstartoval éru   filmů s obrovksými monstry,   ale v porovnání s ostatními   mi připadá zatím nejvíce   seriózní.

Obzvlášť v padesátých   letech minulého století byly   světovou hrozbou nukleární   zbraně a tak není žádnou   náhodou, že před tímto   vynálezem formou obyčejného   filmového příběhu varovali   zrovna Japonci, neboť, jak   víme, jsou jediní, kteří   smrtící účinky této   zbraně vyzkoušeli na   vlastní kůži. A tak se   zrodil první japonský   „kaiju eiga“ (monster   movie), jehož průkopnické   monstrum, pojmenované jako   Godzilla, v historii japonské   kinematografie zanechala   ohromné stopy. Vzniklo vlivem   nukleárních zkoušek v   oceáně, což tento motiv   samozřejmě použil i   Hollywood pro svoji   předělávku Godzilla (1998).   Monstrum nejdříve potápělo   lodě, ale jakmile později   vylezlo na zemský povrch,   začali se teprve dít věci.   Z Godzilly se rázem stal   takový fenomén, že vzniklo   nemalé množství   pokračování a předělů a   vznikají dodnes.   Protiválečný charakter   děje je tedy daný a   obzvlášť znalé české   diváky připomene tvorbu   Karla Čapka, jako jsou díla   Válka s Mloky, Krakatit či   Bílá nemoc. V příběhu je   zvýrazněné nemalé lidské   utrpení. Mrtví, zranění,   ozářené a osiřelé děti,   hořící trosky či spálená   země. Zkrátka, není to film   pouze film o nějakém   monsteru, ale především o   válečném pustošení v   celé své ponuré realitě.   Monstrum je v podstatě jen   průkopník oné hrůzy.   Fenomenální snímek uhrane   dokonalými technickými triky   a vizuální efekty v rámci   možností své doby, které   samozřejmě zestárly, neboť   je viditelné co a jak se   použilo a dělalo, ale to na   věci nic nemění. Toto bylo   ještě v devadesátých   letech, jen už tvůrci po   letech zkušeností věděli   jak to dělat, aby to nebylo   tak vidět. Dnes už   samozřejmě používá CGI.   Vadou na kráse je však   nesourodý vývoj děje.   Obzvlášť na začátku je   hodně zkratkovitý a vůbec   podivně kostrbatý.   Emocionální punč i přesto   vyniká a jako varování pro   celý svět působí stále   impozantně.

Čest pro Japonce. V   padesátých letech minulého   století dokázali být na   špici světové   filmografie.
První   Godzilla probudila velký   zájem a popularitu u   fanoušků. Z hlediska   námětu se tu jedná o   nejlepší verzi tohoto   monstra. Je jasné, že z   hlediska efektů je to už   jinde, ale na tu dobu je   musím pochválit. Je vidět,   že Godzilla byla jenom muž v   kostýmu, žádná loutka,   což působilo věrohodněji,   než v prvním King Kongovi   (1933), kde všechno byly   loutky. Technologie tedy   postoupila. Bourání města   Tokia bylo více než   vynikající. Což mi   připomíná, že v této   verzi Godzilla použila více   než jednou svůj ohnivý   dech.
Také jsem dostal   ten dojem, že zde jsem měl z   Godzilly největší respekt.   Zde si opravdu s Tokiem   pohrála a ukázala lidem co   je doopravdy zač.   Nezničitelné monstrum, což   se o Emmerichovi říct nedá.   On a jeho dinosauří Godziila   je neodolná a přátelská.   Ani v poslední verzi 2014   filmaři neukázali Godzillu   jako ničitelského tvora,   který nemá slitování, což   jsem právě doufal, že   udělají, ale místo toho z   ního udělali boha, který   udržuje rovnováhu na   světě.

Ale   zpět k první Godzille. Jak   už jsem zmínil film má   vynikající námět, doplněn   dobrým scénářem, ale s   hluchými místy. Jsou tu   sekvence, kde se moc mluví a   akce žádná, což je škoda.   Herci jsou sympatičtí a   poslouchat japonštinu také   není nic hrozného.
Snímek byl na tu dobu   obrovský úspěch, dnes   nebije do očí, dá se na   něj podívat a nebudete toho   litovat. Ještě jednou   chválím charakteristiku   této Godzilly, kde opravdu   byla brána, jako zlo, které   je nutno zastavit, jinak   zničí celé Japonsko.

Potom přišel   Emmerich se svou verzí, kde   použil digitální triky a z   Godzilly udělal zvětšeného   Allosaura, což nebyl dobrý   tah. V roce 1998 ale byla   americká kinematografie na   světové špičce, stejně,   jako dnes a Japonsko svými   filmy nesahá Američanům ani   po kolena.

Filmem proti jaderným zbraním
Godzilla. Tak to je filmová   klasika pro filmové   fajnšmekry. V padesátých   letech nastartoval mánii pro   filmová monstra. Pravda, ve   třicátých letech se v   americe pohybovalo jiné   monstrum jménem King Kong,   ale Godzilla je jiné kafe.   Myšlenka filmu Godzilla je   však úplně jiná, než je   komerční bavení diváků.   Japonci mají tu smutnou   zkušenost, že zažili   jaderné výbuchy na vlastní   kůži. V padesátých letech   se začaly jaderné zbraně   zkoušet urpostřed moří.   Svět protestoval. Jako jedna   z forem protestu vznikl tento   film. Godzilla je téměř   nezničitelné a hubí vše,   co ji přijde do cesty. Najde   se nějaký způsob, který ji   zastaví?
Filmové   triky uplatněné ve filmu se   nám dnes budou zdát   směšné a naivní. Na   rozdíl od remakeu z   devadesátých let je tento   film napínavější,   logičtější a divákovi se   snaží něco sdělit. Děkuji   distributorovi, který film   Godzilla přinesl na náš   trh, že jsem měl možnost se   s ním seznámit.

Nato, že tento film bol   nakrútený v prvej polovici   50-rokov, tak celkom ušiel. U   mňa sa tento film zaraduje   medzi priemere filmy.

Na to,že je to starý   černobílý film,se mi to   líbilo docela dost.Děj je   ale místy moc natahován,ale   útoky monstra na Tokio byly   velice působivé a   nezapomenutelné.Stejně tak i   hudba.Ani se nedivím,že se   tento film stal tolik známou   kultovní klasikou.Jsem s   filmem spokojenej a hodnotím   jako silný nadprůměr a   zároven jsem rád,že jsem si   film koupil v Levných   knihách jen za 20 kč...

Když to přišlo v 60. letech   do kin, tak to byla pro nás   bomba, viděl jsem to pak i   později a připadalo mě to   jako bramboračka

Ne ne ne...
Kong byl dobrej Godzilla ne!   Možná proto, že to   natočili Japonci... No, já   nemám rád filmy typu Made in   Japan...