Obsah filmu Klepání na nebeskou bránu
Nejúspěšnější německý film roku 1997 převzal svůj název z písně Boba Dylana. Začínající režisér Thomas Jahn jej natočil s vydatnou podporou herce Tila Schweigera, jenž se na filmu podílel jako jeden z hlavních představitelů, spoluscenárista a producent. Jejich road movie, jež bravurně osciluje mezi humornými a vážnými momenty je mimo jiné i zamyšlením nad silou přátelství. Hlavním tématem je sice nevyléčitelná nemoc, ale autoři dokázali odlehčit dusivou atmosféru blížícího se konce tak, že snímek není smrtelně vážný, neplýtvá patosem a dokáže přejít místy až do bláznivé komedie. Jeho hrdinové – dva mladí muži – leží na klinice mezi pacienty...
Nejúspěšnější německý film roku 1997 převzal svůj název z písně Boba Dylana. Začínající režisér Thomas Jahn jej natočil s vydatnou podporou herce Tila Schweigera, jenž se na filmu podílel jako jeden z hlavních představitelů, spoluscenárista a producent. Jejich road movie, jež bravurně osciluje mezi humornými a vážnými momenty je mimo jiné i zamyšlením nad silou přátelství. Hlavním tématem je sice nevyléčitelná nemoc, ale autoři dokázali odlehčit dusivou atmosféru blížícího se konce tak, že snímek není smrtelně vážný, neplýtvá patosem a dokáže přejít místy až do bláznivé komedie. Jeho hrdinové – dva mladí muži – leží na klinice mezi pacienty bez šance na přežití. Zbývá jim několik týdnů či dní. To však bohatě stačí k tomu, aby podnikli ještě jedno velké dobrodružství. Některé věci se prostě nemohou odkládat a Rudi ještě nikdy neviděl moře. Temperamentní Martin rozhodne a oba v pyžamech utíkají z ponurých zdí nemocnice. Ukradnou kabriolet, přitom stihnou ještě vyloupit banku a mimochodem najdou v kufru auta ještě milion marek. Pochopitelně mají brzy v patách doprovod v podobě okradených gangsterů i policie. Nastává velkolepá honička, ve které si hrdinové stačí splnit některá velká životní přání. Neotřelý svěží scénář již zmíněných mladých tvůrců přináší řadu gagů i vědomých odkazů na filmové vzory a hrdiny. Herecká dvojice Til Schweiger a Jan Josef Liefers dokonale vystihla veškeré nuance neschematického scénáře, za zmínku stojí také Moritz Bleibtreu jako natvrdlý gangster či Rutger Hauer v epizodní roli bosse Curitze.
Zdroj: ČT < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (4)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 4.11.2019
Umírající muži rozjedou nečekané road movie. Mělo to humor, neuvěřitelnou akci a opravdu zajímavý příběh.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 18.5.2017
Nemít rodinu a mít smrtelnou nemoc u který vím že to nedám tak se zachovám úplně stejně jako tady ty dva borci .. Film mě bavil celou dobu už jen pro svoji myšlenku... Žijeme jen jednou........
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 28.8.2015
jen pár německých filmů stojí za to a tento je jeden z nich. Depresivní smutný film probíhající skoro celý jako černá komedie, o akci a vtip není nouze. Občas člověk zapomene, o co vlastně jde, ale vzápětí to hned zase zjistí. Krásný nápad takhle ztvárnit poslední přání v malém úseku života, který ještě zbývá a to odhodlání a síla to uskutečnit za každou cenu....Věděla jsem, že i přes ten veškerý vtip budu brečet na konci, s tím se počítá už na začátku, ale stálo to za to a doporučuji shlédnout
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 31.5.2015
Martin je ten správný cool chlapík. Dobře vypadá. Ženy se po něm otočí. Z žádného zákazu si nic nedělá. Kouří, kde se mu zachce. Martin má tumor. V hlavě.
Rudy je outsider. Dodržovatel pravidel. Nesnáší kouření. Není právě objektem touhy žen. Je opatrný. Rudy má rakovinu. Kostí.
A tahle dvojka se sejde v jednom nemocničním pokoji. Po zjištění svých diagnóz se opijí nalezenou tequilou a protože Rudy nikdy nebyl u moře, ukradnou auto a vydají se na svou možná už poslední cestu. Nemají, co by mohli ještě ztratit. Ukáže se, že tahle cesta bude protkaná nejen smutně melancholickými tóny, ale hlavně absurdním humorem. Zvláště když duo ukradlo ono auto dvěma mafiánským poskokům. Rozbíhá se řada absurdních situací od vyloupení benzinky přímo policistovi před nosem. Přestřelka uprostřed polí. "Nenápadné" sledování v podání německé policie. Únos v přímém a bezprostředním přenosu za přítomnosti televizní kamery. Splnění "posledních" přání. A hlavně cesta, která měla na svém začátku jediný cíl - moře.
Skvělá německá (!) komedie, protkaná nitkami melancholie, absurdně směšných okamžiků, vůní slaného moře i vědomí neodvratitelného konce.
Reklama
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 5.1.2015
KLEPÁNÍ NA NEBESKOU BRÁNU
„Jak ses dostal k policii?“
„Stopem!“
To hovoří za vše. Praštěná komedie se skvělým, neotřepaným, velmi odvážným a zároveň vážným a seriozním nápadem, který byl hrubě utlučen trapnými vtipy na mafiány a policajty. V porovnání s Intouchables, která je rovněž komedií na vážné téma, vypadá Klepání jako kozí bobky vedle kaviáru. Dalších slov netřeba. ©
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 10.12.2014
Tohle jsem si zamiloval hned při prvním shlédnutí a měl chuť to vidět znovu a opravdu se to neokouká. Netradiční spojení rakoviny s komedií ale road movie zde funguje skvěle a film se tak zařadil do mé opravdové topky. Německá kinematografie mě začala opravdu zajímat a je tam opravdu hodně pokladů. Škoda že filmy od našich sousedů se u nás moc nevysílají, nepočítám-li ty seriálové stupidity.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 26.12.2010
Klepání na nebeskou bránu
Toto je jedna z nejlepších komedií , které jsem kdy viděl
Humor je mi velmi blízký a herecké podání bylo famózní
Nevšední příběh , který chytí u srdce a přitom se člověk musí stále smát . Moje hodnocení vyplívá ze síly příběhu .
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 26.10.2010
Martin a Rudi jsou dva mladí muži, jenž se zrovna dozvěděli, že umírají na rakovinu. Se smrtí se nedokážou jen tak smířit. Alespoň do tý doby, než uvidí moře…A potom je tu taky dvojka neschopných gangsterů, vezoucí luxusní Mercedes ukrývající kufřík s milionem marek na místo určení a je tak mimochodem taky desítky německých policistů…
Neviděl jsem příliš filmů německé provenience, vzhledem k tomu, že většina věcí která se k nám dostane, jsou romantický příběhy jež nemám zrovna ve velký oblibě, vlastně s výjimkou v případě Manitouovi boty mě nenapadá jediný. Na tuhle věc jsem byl ale opravdu zvědavej – Pulp Fiction podle němčourů? Proč ne. Některé rysy Tarantinovo filmů jsou dobře čitelné, ovšem celý je to natočený trošku jiným způsobem – gangsterka bez kapky krve a jedinýho mrtvýho, přesto velmi stylová, s šíleným ústředním nápadem a skvělým provedením – scénář je opravdu bomba, díky níž tohle velmi sympatický obsazení hlavních rolí (obzvláště Til Schweiger a dvojka Thierry van Werveke a Moritz Bleibtreu a policajt nadšenec Ralph Herforth jsou řízci jak se patří) kupí hlášku na hlášku a já byl svědkem mnoha úžasných scén jako vyloupení banky, bloudění v podzemním parkovišti, předání pravomocí komisařem na asistenta, konfrontace v kukuřičným poli, dvě přání, „svlíknout“ (pěkná policajtka), pumpa nebo „já jsem taky policista, potřebuju váš vrtulník.“ Výborně jsem se též pobavil u několika narážek na jiné filmy jako Pravdivá romance nebo samozřejmě Pulp Fiction. Velmi stylový je taktéž soundtrack. Škoda jen, že je to tak krátký…No, možná budu Němcům pro příště trochu víc důvěřovat.
Reklama
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 31.3.2010
Hořkosladká podívaná, která ani po letech neztrácí šťávu. Navíc se skvělým Tilem Schweigerem. Vtipné, smutné, sentimentální, inspirující...
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 1.4.2009
Kvalita made in Germany
I v Německu se dá občas natočit velmi kvalitní film.Hlavním hrdinům nelze jinak než fandit a přát jim užití posledních chvilek života za mafiánské peníze.Film je po celou dobu velmi originální a nevybočuje k žádným zrádným klišé.Překvapil mě i konec (velmi příjemně),kdy samotný mafiánský boss nechá "zlodějíčky" na pokoji,protože si na nich už stejně nic nevezme.Peníze budou pořád,ale...
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film