Duchové Marsu

John Carpenter byl vždy zárukou hororové   zábavy a tak překvapilo toto jeho   hororové-sci-fi, které se stalo naprostým   průserem. Nestál sice moc, což je ostatně i   vidět a zrovna u Carpentera to není nic   překvapujícího, avšak při rozpočtu 28   milionů dolarů vydělal pouhých 8,4 milionů   dolarů. Tento žánr odehrávající se na jiné   planetě mu zkrátka nějak nesednul. A to námět   ve své jednoduchosti není zrovna nezajímavý.   Policejní jednotka přiletí na planetu Mars   vyzvednout vězně, ale netrvá dlouho a zvrhne se   to v zoufalý boj o přežití s podivnými   existencemi, kteří vypadají, jakoby přímo   vypadli ze snímku ´Šílený Max: Bojovník   silnic´ (1981). Každopádně snímek hodně   odkazuje na Carpenterovi starší snímky, aniž   by si to kdo uvědomoval. Celé se to v podstatě   odehrává na jednom jediném místě, jako ve   snímku ´Věc´ (1982). Obsažena je zábavná   estetika všeho možného i nemožného, jako ve   snímku ´Velké nesnáze v malé Číně´   (1986). Akční scény útoku zase připomínají   ´Přepadení 13. okrsku´ (1976). Celková   atmosféra hodně se přibližující k snímku   ´Útěk z New Yorku´ (1981). A takto by se dalo   pokračovat dál. Carpenter opět použil své   oblíbené téma o obležení. Zdánlivě věčná   temná noc, klaustrofobické prostředí a   nepřátelský svět z lidského vnímání   slibující mnohé. Hlavně úzkost a paranoiu,   která se však tentokrát minula svého účinku.   Katastrofou je totiž scénář. Tolik   nelogičností a podivného chování postav aby   divák pohledal. Třeba poručík Melanie Ballard.   Jednu chvíli se při ohrožení nezmůže na nic   a později ve stejné situaci, jak se jednoduše   říká, všem nakope prdel. Hm... Vývoj děje je   kostrbatý a postrádá smysl ve zvratech. Vypadá   to zkrátka jako nepovedený sestřih seriálu.   Při přimhouření očí se dá snímek   považovat s jistou mírou za zábavný, avšak   nepřesvědčivostí a vůbec celkovou ponurostí   u Carpenterových fanoušků moc nebo zcela vůbec   nezaboduje.

Hodně kvalitní béčko. Má to šmrnc, občas   nějakou hlášku a moc se tam nekecá. Masky   nakažených nic moc. Mně se to líbilo.

Duchové Marsu které vznikly ve stejné době   jako Mise na Mars a Rudá planeta, nejsou v   tvorbě Johna Carpentera unikátní z hlediska   samotného příběhu, jako z hlediska filmové   řeči a nelineárního způsobu, jakým je   vyprávěn. Ona totiž nevypráví pouze Melanie,   ale o svůj zážitek se podělí také většina   postav, jaké významněji zasáhnou do děje,   včetně Whitlockové nebo Desolationových   kámošů pojmenovaných prostě Uno, Dos Tres.   Dokonce se stane, že dojde na flashback ve   flashbacku ve flashbacku, což se ve filmech   opravdu nestává často. Duchové Marsu jsou   také proto vcelku sympatickým osobitým   počinem, jaký bude možná doceněný až poté,   co začneme tu planetu kolonizovat. Ostatně   závěrečný pohled do kamery naznačuje že i   režisér bral ten příběh jako nadsázku. Na   druhou stranu v některých předchozích   Johnových titulech se objevují jevy, které se   později staly realitou … I když v tomto   případě by asi přeci jen bylo lepší, kdyby   zůstalo u čiré fikce.

Dá se říct, že je to hvězdně obsazené a   režie se ujal hvězdný režisér, ale nakonec   fil stojí za starou belu. Viděl jsem to jednou a   podruhé to snad ani nemusí být.

DUCHOVÉ MARSU

Horor z nehostinného   prostředí planety Mars v nedaleké budoucnosti.  

John Carpenter se pokusil o návrat k   osvědčenému scénáři. Budování atmosféry   strachu z neznáma v nehostinném prostředí.   Malá osamocená skupinka lidí, která se setká   s neznámým agresorem, po jehož řádění   nachází jen mrtvoly. Není úniku, zůstává   jen strach, který se stupňuje s objevením   další mrtvoly. Příběh je ozvláštněn   ještě vztahem policisté a uvězněný   zločinec. Nakonec lidem nezbývá než se spojit   a spolupracovat, aby měli alespoň nějakou   šanci uniknout.

Zpočátku se mi to velice   líbilo, prostředí Marsu, vše bylo   realistické. Poté co se objevili „duchové“,   kteří ovládají lidi, jejich chování, to už   bylo zabité. Prima sci-fi se změnilo v pohádku   o šílených zombiích a to já nemusím.   Začátek se mi ale velice líbil, takže nakonec   zbyl šedý průměr a pachuť zkaženého dojmu.

Duchovia Marsu - Ghosts of Mars (2001)
ako hodnotiť? snaživé B-čko (skôr C-čko),   neotrepaný nápad, slušné tempo, pár   pôsobivých detailov, celkom sympatické   obsadenie (poteší Statham, Natasha Henstridge je   pekná, Ice hrá drsného celkom obstojne). na   druhej strane vražedne nudná hudba (pri filmoch   od carpentera prekvapujúce, jeho filmy vynikajú   svojimi Main Theme), strašné efekty,   nepríjemný óder filmu 80-tych rokov, napätie   nefunguje, zápletka sa motá sama sebe pod   nohy... John Carpenter sa tvorivo vyčerpal v   osemdesiatkach a od druhej polovice 90-tych rokov   nemá čo povedať a duchovia marsu sú krutou   čiarou za jeho majstrovstvom.

+ herecké   obsadenie s plejádou známych, či   vychádzajúcich hviezd
+ námet + pojatie   duchov
+ slušné tempo, film sa sype, nemá   extra hluché miesta
- trestuhodne zahodená   atmosféra. u carpentera som zvyknutý na hustú,   ťaživú, depresívnu atmosféru, ktorá tu   absentovala (i keď scenár ju očividne obsahoval   - beznádejná situácia partie ľudí stojacej   proti protivníkovi bez slabín)
- absencia   hudby, resp. nosnej hudobnej témy
- chabá akcia   a tá, ktorá vo filme je vyzerá ako projekt   prvákov na filmovej škole
- film síce svižne   uteká, ale chýba mu napätie a horor to nie je   ani na papieri, nieto na plátne (jedine ak tak   spracovanie filmu je hororové)
- nula bodov za   masky a efekty
----- John Carpenter v pozadí.   horké sklamanie. toto je úroveň   nízkorozpočtového štúdia asylum, nie majstra   stojaceho za hmlou, vecou, halloweenom, 13.   okrskom...

Horory nemám ráda, ale sci-fi naopak cíleně   vyhledávám, takže postavena před dilema pustit   nebo nepustit, jsem pustila s tím, že občas   zavřu oči. Zavřela jsem jen jednou, žádné   lekačky se nekonaly, dost uřezaných hlav a   trocha sebedestrukce. Jinak velmi slušné   béčko, u kterého jsem si musela ověřovat rok   výroby. Pořád jsem byla jak v osmdesátkách,   nejen díky Pam Grier.
Co mě však neskutečně   bavilo, byl Jason Statham a jeho neustálé   sexuální narážky na Natashu.

Ghost of Mars
Tento film je dobrý ale efekty mohli byť trochu   lepšie ale tá hudba proste M.A.S.A.K.E.R.Super   film.

Nízkorozpočtové béčko se všemi jeho chybami   , ale filmu nelze upřít určitou atmosféru a   šmrnc. Carpenter prostě i s velmi omezenými   prostředky umí.

Ghosts of Mars
Pro mne jsou Duchové Marsu dalším vynikajícím   filmem od Johna Carpentera. Film se může   pochlubit naprosto originálním nápadem, který   alespoň pro mne byl neokoukaný. Hudba filmu si   mě získala stejně jako samotný děj a   samozřejmě i duchové. Co musím ještě dodat,   že už se mi opravdu dlouho nestalo, že by se mi   o nějakém hororu zdálo, a proto jsou pro mne   Duchové Marsu zvláštní záležitostí, ke   které se ráda vrátím. U tohohle snímku jsem   se s nudou nesetkala.