Dneska přišel nový kluk

Život v jedné provinční   továrně je dnes pro nás jen   vzpomínkou. Většina je   zavřena, chátrají. Studio   Gottwaldov natočilo poměrně   zdařilý film s Markem   Brodským v roli Luboše   Pecháčka, který žije se   svou babičkou a zajímá se o   chemii. Na vysokou školu   není přijat pro své   nekonveční chování a   dlouhé vlasy a je nucen   nastoupit do továrny. Dobře   obsazený film v té době   méně známými herci   S.Zindulka, F.Řehák,   P.Pípal.

"Nezabij se, já bych to   pak musel uklízet"./09/.   Proč u přijímacích   zkoušek ten stupidní zvuk   místo slov?? Možná pro   někoho zábavný film, ale   já se vůbec nebavil. Snad po   hodině filmu to "chytlo   šťávu", při sporu   mladého a dělníků, ale to   je dle mého soudu poněkud   pozdě. A nakonec to celé   zase zastaví sáhodlouhá   schůze v závěru. Prostě   další naivní pohádka o   poctivém blbci.   181020119301/9349

Rok 1981 a máme tu další   výrobní film a jak jinak, z   odvětví těžkého   průmyslu, tolik populární   slévárny. A byť to tak na   první pohled nevypadá, i   tentokrát se jedná o   budování. Ve své době byl   politicky kladen ohromný   důraz na zdokonalování   výroby v rámci úspor a co   nejmenšího odpadu. A   protože se k propagandě   daleko více hodí film než   divadelní prkna, byla   divadelní hra na toto téma   přepsána pro zfilmování.   Dějově se využila mladá   generace, které se   nepředhazovalo studování na   školách, ale naopak   pracovní proces v plné   parádě. A toto je příběh   jednoho z nich. Hlavní roli   si střihl jako svůj debut   Marek Brodský a vcelku   přesvědčivě naivně   jdoucího za svým cílem.   Nevzali ho na školu a tak   nastoupil do slévárny, kde   si z něj zpočátku dělali   přisluhovače. A když   jednoho dne předvedl svůj   inovativní návrh na určitý   zlepšovák, který by podniku   ušetřil miliony, začnou se   okamžitě dít věci.   Protože politické cíle byli   jasné, z příběhu musela   vyznívat kritika společnosti   podkopávající takovým   lidem nohy a neochota jim   pomoct. A nedej bože, aby si   na něm někdo přihřál   polívčičku, když se to   jako zázrakem prosadit   povede. Ranný socialismus ze   snímku doslova září, ale   ruku na srdce, takové věci   se dějí i dnes. Nebo snad   někde někdo mladým   pracovníkům v dílně   vychází vstříc? Scénář   je napsán svědomitě a   zásadově k dané   problematice. Jednání ve   vedení podniku snad takhle   napínavě ještě natočeno   nebylo. Tvůrci si dali velice   záležet a tak se film ve   svém smyslu povedl. Cíle   splňoval. O komedii ani o   drama se v žádném   případě nejedná. Film je   sympaticky svěží a dobře   odsýpá. Dnes již   zapomenutý a je to škoda.   Když se odmyslí ten   socialismus, má co říct i v   dnešní době.

Kyblík na zvracení a jde se koukat...
Jsme účastníky stranické   schůze, která má   rozhodnout, jestli mladý   technik obdrží za svůj   zlepšovací návrh, který   ušetří podniku ročně   miliony, odměnu ve výši 250   tisíc, nebo si vystačí s   diplomem (pro ty co   nepamatují, čtvrt milionu   tehdy bylo tolik, jako dnes   nějakých pět milionů). A   tak se většina osazenstva   kloní k tomu obdarovat   mladíka za jeho desítky   přesčasových hodin, pouze   popsaným papírem. Někteří   se přiznají k tomu, že mu   tučnou odměnu závidí,   jiní se schovají za frázi,   že musí mladého člověka   ochránit před nástrahami,   které by ho čekali, kdyby si   z podniku odtáhl v kufru   dvěstěpadesáttisícchechtá   ků.Přidá se i zástupce   Socialistického svazu   mládeže s dovětkem, že   dotyčný se straní kolektivu   a schůzí se zúčastňuje   sporadicky a že tedy odměnu   taky nedoporučuje. Je to   totiž debílek, který ze   svazu omladiny loví prachy na   nástroje pro svou   podprůměrnou kapelu...
V tu chvíli se divákovi   ozývá žaludek a mozek se   připomene se vzpomínkou, že   ano, že takhle to tehdy   doopravdy bylo. Že doba   přála lenosti,   donašečství, diletantismu a   hlavně závisti. Ne, že by   od té doby závist zmizela,   jenže v té době stačilo   mávat tou správnou knížkou   a bylo vám přáno.
Film "Dneska přišel   nový kluk" je točený v   roce 1981, tedy v době, kdy   si tehdejší mocipáni s   nějakou perestrojkou ještě   hlavu nelámali. Byl tak   jedním z prvních, které   počali kritizovat všechny   výše zmíněné nešvary.  
Pro Marka Brodského,   syna slavného otce šlo o   herecký debut a dlužno   říci, že jeho nesmělému   projevu, jakým se prezentuje   po celou svou hereckou   kariéru,sedla role mladého   Luboše Pecháčka jako prdel   na hrnec. Z ostatních herců   bych rád vyzdvihl Františka   Řeháka, který si roli   pohodlného vedoucího   pracovníka se všemi ctnostmi   i nectnostmi doslova užil.
Drhův film už dnes   pochopitelně není příliš   aktuální, ale jako   připomínka starých časů   funguje výtečně.