Blue Valentine

tvrdá realita lásky chemie...
líbilo se mi, že to nebylo   chronologicky natočeno, o to   víc jsem byla šokována   nepochopitelnými zvraty   tohoto páru, lépe řečeno   hysterií manželky... je to   tak i v životě - člověk   neví, co se pokazilo, ale   najednou je všechno ve vztahu   špatně, jde to od pěti ke   dvou a to je to smutné,   pakliže si přehrajeme náš   počátek... tady je ale   naprosto jasné, kdo to   pokazil, kdo, ač by měl být   rád, že má dítě otce, si   toho neváží... líbilo se   mi, že ze strany Ryana byla   láska pořád nekonečná, i   když mu ruply ke konci nervy   ostrou hádkou v nemocnici, a   konec mne jako správnou   občasnou romantičku citově   dostal, a já nenáviděla   Michelle za to, proč je na   svého muže tak tvrdá, když   se pro ní a pro cizí dítě,   které vychovával s láskou,   jakoby bylo jeho vlastní,   tolik obětoval. Nechápu   proč mu vyčítala to, že si   dá pivo a zazpívá tklivou   písničku, nechápu, proč   jej tolik nutila, jít si   hledat práci svého života,   když sám byl s prací   malíře nebo stěhováka   spokojen, a mohli být stejně   rádi, že vycházejí se   svými příjmy. Pro mě byla   ona sobeckou, proto zřejmě   ta nominace na Oscara:).   Chybělo mi tam více lásky,   ale podívám se na film   opětně, až budu mít zase   jednou životní partnerskou   depku a budu chtít uronit   slzu u rádoby romantiky...

Blue Valentine
Film, který nás provede   životem páru, od seznámení   až po nenávist, tady se   jedná spíše o nenávist   manželky Cindy, kterou hraje   Michelle Williams. Ryan   Gosling je jasná jednička,   dokázal to mnohokrát a   dokazuje to stále, proto je   také hodně obsazován a   diváci nemůžou být   zklamáni. Ač příběh   vypadá obyčejně, obyčejný   vůbec není. Rozhodně   doporučuji.

"Víš, jaký to je,   když začne hrát písnička   a ty musíš tancovat?"   Taková je reakce Deana na   lásku na první pohled,   kterou právě zažívá. Na   pocity, které převládají u   něj a jeho dívky po   několika letech manželství,   však odpověď nemá, neví,   proč si musí hned po ránu   otevřít plechovku piva a   netuší, proč se Cindy   přestala smát jeho   vtípkům. Pravdy se pár   nedopátrá ani v odcizeném   prostředí motelového   pokoje, příznačně   nazvaném   "Budoucnost", který   naprosto odráží jejich   neutěšený vztah a je   svědkem zoufalých pokusů   oživit, co je nevratné -   pouze potvrdí, že nezbylo   nic, na co by se dalo   navázat. A důvod? Nedozví   se ho nikdo, včetně diváka,   ten má k dispozici dva vzorce   chování a je na něm, kdo mu   bude bližší - koho omluví   a komu dá větší díl viny,   přesně tak, jak vnímá   nejbližší okolí rozkol   dvojice ve skutečném   životě. Odpověď je prostá   i neuchopitelná stejně, jako   přirovnání k písni a tanci   - ne každý hit se stává   evergreenem, někdy se natolik   ohraje, že přijde den, kdy   ho zkrátka nemůžeme   vystát....

Love story?
Mno, mam z toho filmu   zvláštní, možná i   depresivní pocity.   Láska?Byla tam vůbec? Cindy   v podaní Michelle Williams   byla chladná a bez emocí   hned od začátku, Dean zase   viděl jen to, co chtěl   vidět sám. Jejich   zamilovanost, kde byla? Já   jí teda moc nepostřehl. To   nemohlo dopadnout jinak, než   na konec dopadlo. Ryan i   Michlle byli vyborní. Filmu   dávám 8, ale myslím, že   už ho nikdy nechci vidět. To   je život.....

Příběh ze života   normální rodiny. Někteří   lidé se mohou ztotožnit s   hlavními postavami, spousta   jich žije ve vztahu, ze   kterého už láska dávno   vyprchala. Ve filmu to takto   pociťuje spíš manželka,   Michelle Williams měla více   prostoru pro herecký výkon   ve scénáři.   Nechronologicky, ale   systematicky jsou do děje   zařazeny vzpomínky, ani   jedna z nich nepřijde nazmar,   každá má své místo. Konec   byl málo jasný, cekou dobu   čekáte na pořádné   rozuzlení a nakonec přijde   tohle.

Blue Valentine
Příběh mladého   manželství, který začíná   v době, kdy manžel Dean už   manželce Cindy leze na nervy.   Ne že by Dean něco páchal,   bil ji, pil, nebo byl hrubý.   Prostě jen hodně mluví,   zdá se jí primitivní,   slabý, je jako přerostlé   dítě a velmi milující. A   tak se díváme na jejich   rozpadající se manželství   v současnosti a zároveň je   film prokládaný zamilovanou   minulostí. Hezký film,   natočený jako bychom   sledovali "pár od vedle   " civilní a přirozený.   Jen spád chvílemi váznul. A   nemůžu si pomoct,vadila mi   hlavní hrdinka. Cindy   vypadala tak zvláštně   ucouraně a zanedbaně... Asi   to tak režisér chtěl?

Nemám tyhle realistické   filmy ráda. Problémů a   bídy je kolem nás dost a   ještě se na to dívat v   kině nebo v Tv mi není   příjemné. Měla jsem z něj   špatný pocit až depresi,   takže nikdy více. Já se   radši bavím nereálným   příběhem.

Mám rád filmy s rozporuplným hodnocením
Obvykle v nich najdu spoustu   věcí, za které jim pak   dávám velký počet   hvězdiček. U Blue Valentine   se tak nestalo. To, co se tam   dělo mezi manžely Cindy a   Deanem bylo sice skvěle   zahrané, ale jinak naprosto   cizorodé, rozumově i citově   vzdálené.
Když oni   ti Američani jsou úplně   jiný živočišný druh.   Jinak myslí, jinak cítí,   úplně jinak žijou. Pochopit   jejich lásku (pokud je to   vůbec láska) je někdy   hodně složité.
Blue   Valentine jako film o   degeneraci citů OK.   "Vím, že se něco   děje." Hezký moment,   kdy chlap má svou intuici...   A ten chlap je tam celkem   fajn. Mám pocit, že tohle   téma začíná být docela   aktuální i v naší vlasti.   "Pokrok" a rozvoj   civilizace si vybírá svou   daň.

Nudila som sa. Vzťah vo   všetkých jeho fázach. Teda   len v dvoch - stretnutie a   rozchod. V retrospektivných   scénach mi uniklo, prečo sa   to všetko deje a hlavní   hrdinovia vo mne nevyvolali   žiadne emócie ani nič iné,   čo by ma nútilo nad filmom   premýšľať. Chýbal mi   dialóg a Gosling, ktorý ako   som snáď dobre pochopila bol   tým, ktorý vzťah   zachraňoval - bol tak veľmi   ťažkopádný, pomalý a   pasivný, že mi rozchod v   závere filmu prišiel úplne   logický.