Beze mě: Šest tváří Boba Dylana

I\m not There neni   biografický snímek jak ho   zname, ale surrealistický   odraz Dylanova života z   různého úhlu a perspektiv.   Dylanova hudba a Haynesův   osobitý rukopis, vybocuji od   běžných tvoreb, že   nemůže oslovit každého.   Neposluchači a neznalci Boba   Dylana budou mít poněkud   konfúzní dojmy. Všímejte   si stylistických detailů a   Cate Banchett, která byla v   plném slova smyslu   dokonalá... Todd Haynes je   umělec.

Vážení, tleskám. O Bobovi   nevím ani fň a jak se   ukázalo, i jeho hudbou   netknutý člověk si může   film neuvěřitelně užít.   Forma I'm Not There působí   nesmírně originálně a   svěže. Každá ze šesti   postav, ať to byli   provaření herci, nebo nová   svěží krev, ztvárnila   nějakou část Bobova   charakteru a všichni tak   ukázali na mnohovrstevnatost   každého z nás. Občas sice   dokumentární vstupy   působily rušivě, ale   protože jich bylo jen pár a   vteřinově byly přijatelné,   dá se to snímku odpustit...   a ten hudební podkres...   "Folk nevymře, ale je   mrtvý..."

Už jen odvaha pustit se do   biografie takové milionkrát   ze všech stran rozebírané   osobnosti zaslouží uznalé   pokývání hlavou. Navíc   Todd Haynes rezignoval na   klasickou životopisnou   přímočarost a vykročil   cestou experimentu. Jak taky   jinak v případě Boba   Dylana, který se nikdy nedal   lapit černobílými   charakteristikami. To   potvrzuje i tenhle film nebo   spíš rozmáchlá mozaika   různých stránek jeho   osobnosti a různých etap   jeho kariéry a vývoje.   Mladý Dylan mystifikující,   Dylan rebelující, Dylan   arogantní, cynický ale i   Dylan křehký, dětsky   okouzlený, pochybující atd.   Akcent, aspoň jak mě se   zdá, je kladený na   neustálou snahu vyvléknout   se ze zjednodušujících   představ, které si o něm   veřejnost vytvářela.   Snažil se prostě být   vždycky jinde (I´m not   there), než kde ho chtěli   lidi mít. Co se týče   herců, kteří se na tomhle   nevšedním portrétu   podíleli, jsou bez vyjímky   skvělí, ani se mi nechce   někoho vyzdvihovat (no   dobře, tak asi Cate   Blanchet). Výborně se   podařilo evokovat atmosféru   jednotlivých období.   Fanoušky Sonic Youth zase   potěší kratičký výstup   Kim Gordon a cover titulní   písně. Chápu ale, že pro   člověka, který nemá aspoň   základní přehled o životě   Boba Dylana, bude film asi   dost chaotický a asi i   nezáživný. Já sice nejsem   žádný dylanolog, ale tahle   jízda se mi moc líbila.

Když jsem se dozvěděl, že   se jedná o snímek kde bude   hrát šest herců Boba Dylana   opravdu mě zajímalo jak to   chce režisér zrealizovat.   Nápad to je vskutku   zajímavý a režisér film   pojal opravdu zajímavým   způsobem. Je zde šest   herců, které předvádějí   různé dekády tohoto   legendárního zpěváka. Je   zde černošksý kluk, který   prezentuje Dylanovo mladí a   pak tu máme několik   dalších herců (včetně   Cate Blanchett), kteří nám   předvádějí jeho bouřlivý   život plný drog a   životních krizí. Režisér   dostal k ruce výborné herce   a celý film natočel opravdu   zručně avšak pro   "normálního"   diváka velice složitě. Film   se odehrává na přeskáčku   a divák se v něm může   velice snadno ztratit. Já   osobně se nepovažuji za   odborníka na Dylanův život   a ve chvíli kdy se ve filmu   objeví postava Richarda Gerea   jsem se začal docela nudit a   jeho postavu jsem nepochopil.   Kvůli tomu jsem začal na   chvíli uvažovat o nižším   hodnocení ale režisérův   přístup k natáčení tohoto   experimentálního díla,   skvělé herecké výkony a   výborné Dylanovi písně,   které vyvrcholí mojí   oblíbenou "Like a   rolling stones" mě   přesvědčili o tom, že se   jedná o vyjímečný a hodně   povedený film.

Moc pěkný biografický   snímek naplněný plejádou   známých herců.Nejvíce se   mi líbila samozřejmě moje   favoritka Cate   Blanchett,která vždy   dokáže překvapit a ohromit   vážně nevím jak to dělá.   Nádherný portrét Boba   Dylana.

tak takovou biografii nepřeju   ani takovýmu praštěnci jako   je dylan. vůbec jsem to   nepochopil, že sem toho   viděl přes polovinu, tak za   to může černá hvězda   zařící ze tmy - woody.   nečekal jsem klasiku, čekal   ale život, dočkal se jen   marnosti. napadá mě jen to   známé - "dylana může   hrát kdokoli, protože to   zahraje vždycky líp než   on."
jen to kouzlo   tomu bude chybět chtělo by   se dodat.

Tušila jsem, že tento film   nebude dobrá volba.   Varováním měly být moje   dvě předchozí neblahé   zkušenosti s Toddem Haynesem   a taky dost lhostejný postoj   k tvorbě i osobě Boba   Dylana. Naopak lákadlem se   stala přítomnost mých   hereckých oblíbenců a   netradiční ztvárnění   jedné osoby šesti   protagonisty, navíc značně   odlišnými, z nichž jeden   Dylan je dokonce žena.   Výsledkem byl totální chaos   v mé hlavě, který jsem se   průběžně snažila rovnat a   třídit, místy jsem už už   jásala, že vím, která   bije, ale vzápětí mě   události vrhly zpět do   chaosu a blažené   nevědomosti. Z toho plyne,   že pokud bych chtěla   porozumět a film si užít,   nebylo by to zadarmo. Asi bych   si musela pustit pár   cédéček, přečíst   nějakou tu životopisnou   knihu a poshánět tak půl   tuctu filmů, na které se zde   odkazuje.