Anděl blažené smrti

V jakém čase se objeví   postava Milana Pacáka   (bezpečnostní technik)? Rád   bych to věděl, předem díky   za odpověď.

Za poslechu jakýchsi   odporných pazvuků sledujeme   vyprávění, nebo hraný   dokument, který je tak   zamotaný, že se v něm asi   nevyznal ani sám autor. Proto   přidává další a další   info, až jsem se přestal   snažit se z toho vymotat.   Blbina na entou, škoda času   sledovat.

Práce kontrarozvědky v   dobách hluboké totality.   Snímek je natočen ve stylu   hraného dokumentu, což   znamená, že je celý   příběh vyprávěn   komentátorem a celé je to   ztvárněno tak, aby to   vypadalo co nejvíce   realisticky. Hrané sekvence   jsou záměrně toporné,   aby se tyto scény viditelně   odlišily od použitých   skutečných archivních   záběrů. Postupy tajné   služby a práce tajného   agenta jsou natočeny   vskutku velmi dobře. A co   víc, přesvědčivě. Ona   temná doba ze snímku   doslova dýchá. Nějaké   napětí z pochopitelných   důvodů vůbec nemá své   místo. Uvěřitelnost   prezentovaného případu je   už na diskuzi. Znalci   historie ví, jak se tehdy   veřejnost manipulovala   nepravdami. I když,   natočit něco takového dnes,   současná tajná služba by   taktéž vše v zájmu   bezpečnosti neodtajnila.   Snímek je zkrátka natočen   dobře a jako na filmové   dílo je potřeba i na tento   počin přihlížet. Režim a   politika je už otázka   druhá.

Film natočený v   dokumentárním   stylu.Kriminálně   špionážní případ ze   60-tých let vyšetřující   ukrytí dokumentů z druhé   světové války.Natočit to   jako klasickou kriminálku   možná by to bylo mnohem   lepší.Velmi slabý a   nezáživný film.Hvězdy   pouze za zobrazení doby.

Tento film jsem viděl kdysi   snad v sedmdesátých letech a   teď znovu. Není to až tak   špatná podívaná, má to   napětí, logiku a spád. Ve   filmu jde o to, že   kontrarozvědka zachytí   rádiové heslo s příkazem   někoho zabít. Ale koho?   Nakonec se oběť podaří   najít, bohužel už pozdě.   Začíná špionážní hra s   dvojníkem, který má   rozkrýt spící síť na   našem území. Dokumentární   způsob natáčení nepůsobí   rušivě, spíše naopak.   Patří to k tomu   nadprůměrnému, co se u nás   natočilo, a stojí to za   shlédnutí.

Tak tohle je důkaz, že ani v   60. letech se netočily jen   samé skvělé filmy. tohle se   prostě nepovedlo.