A děla pořád duní

ten to film chce asi svého   fanouška jinak  
v celku to jde ale   je to můj názor děj je sice   nuda ale dá se to vydržet

Jeden z dlouhé řady   italských válečných   filmů, který se však   nevyrovná ruským filmům se   stejnou tématikou. Stačí   jej shlédnout jenom jednou,   krátce pobaví.

Film na mne poněkud působil   nudně. Něco mi v tom popisku   nesedí. Asi počítám   špatně. Dejme tomu -   pětičlenné kvarteto.   Prostě skupina vojáků se   během jedné akce schová   před odstřelováním v   jeskyni. Pár granátů z   děla dopadne i kevchodu u   jeskyně, což způsobí   zavalení tohoto vchodu.
Místo, aby se rozjelo   skvělé drama z uzavřeného   prostoru, rozjíždí se   devadesát minut nudy.   Jeskyně je propojena s   dalšími částmi podzemí a   naše skupinka se nakonec   dokope k tajnému skladišti   německých jednotek. Tolik   žrádla, co mají k dispozici   snad neměly ani   předválečné Delikatesy.   Zde se v onom skladišti   střetávají s jinou   skupinkou vojáků. Německou.   Po střetu dva členové   německé skupiny přežijí.   Devětasedmdesátiletý   profesor lingvistiky a   patnáctiletý mladíček.   Nuda dál pokračuje. Občas   jedí, občas tyncují, občas   se dívají na pornofilmy. Kde   se v jeskyni vzala elektřina   je záhadou. Atd. Nakonec se   snad vyhrabou ven. Ovšem ne   všichni.
Prý je to   inspirováno skutečnou   událostí. Mno. Nechce se mi   tomu moc věřit. SNad mne   někdo vyvede z omylu. ALe   myslím si, že nám tvůrců   věší bulíky na nos.

Příběh o vojácích   zasypaných v jeskyni vlivem   výbuchu a jejich   počínání, který se   údajně skutečně stal. Na   to, jak je to napsané a   zpracované se tedy tomu v   žádném případě věřit   nedá. Ano, takto uvěznění   vojáci mohli být, ale to   jejich chování? Zpočátku   to vypadá na projevování   psychiky jednotlivců a   zoufalé snaze se dostat ven,   ale když narazí na hromadu   nacisty ukořistěných   věcí, za což by se   nestydělo ani čtyřicet   loupežníků a nad kterým by   zbledl i Ali-Baba, které   mají byt ukryty samotným   Göringem (on sbíral i   pornofilmy?), okamžitě   zapomenou na trable,   převléknou se do nalezených   kostýmů a začnou blbnout   jako malí kluci. Celé to   spíše vyznívá jako   nepovedená komedie, která se   minula účinkem. Na podobné   téma se naopak může pyšnit   slovenská kinematografie se   svým snímkem z roku 1971   ´Hľadači svetla´, který   je spíše artový a kde se   převážně filozofuje o   lidském životě a bytí.   Italští filmaři se v tomto   případě setsakramentsky   sekli.

okolnosti, které se   skutečně udály mohou být   natočeny i přijatelnější   formou než je tento film.   kostrbatě vystavěný   příběh měl možná v   historii svůj reálný   podklad, ale nakolik se od   něj tvůrci filmu odklonili,   nechme válečným   historikům. z filmařského   hlediska dílo ztrácí svůj   vnitřní rytmus, působí   nudně a přitom příběh o   skupině vojáků zasypaných   ve skále nabízí tolik   možností jak lépe vystavět   charaktery jednotlivých   postav. Nevěřím, že osoby   a obsazení jsou reálná.   Navíc skrytý podtext s   travesti je zde tak chatrný,   že působí hodně směšně.   film proto lze nabídnout   pouze těm fandům, kteří   mapují veškeré válečné   historické události, aby je   pak srovnávaly s tím, jak o   nich referují filmoví   tvůrci.

Za války určitě spousta   vojáků zažilo   neuvěřitelný věci a   některé z nich byly   (bohužel) natočeny. To   "bohužel" patří   právě pro tento případ.   Neuvěřitelně nudný (skoro)   válečný film plný   příšerných (skoro) herců,   kde se vůbec nic neděje.   Nejdříve se skupinka   amerických vojáků snaží   dostat ze zasypané jeskyně,   neustále se hádají o   zásoby jídla nebo jen kvůli   kravinám, později najdou v   jeskyni místo plné zásob,   chlastu a porna, takže se jim   ani moc nechce odejít a pak   je najednou (konečně) konec.   Italové opravdu byli   "experti" na   válečné filmy a občas to   vypadá jakoby se tvůrci   předháněli, kdo natočí   horší.