Obsah filmu Hříchy pro pátera Knoxe
Televizní seriál „Hříchy pro pátera Knoxe“ byl na svou dobu docela neobvyklý projekt, i když…i když tak zcela neobvyklý také ne, jelikož byl vysílán živě a tvůrci se tak přenesli o nějaké to desetiletí zpět, do doby 50. let, kdy ČST začala vysílat a záznam v té době ještě neexistoval, tzn. že veškeré inscenace musely být vysílány „naživo“. V roce 1992 byl spuštěn tento seriál, který se svou technickou koncepcí vrací do počátku televize a svým způsobem se tak stává jedním ze zcela prvních interaktivních novodobých projektů. Částečným předchůdcem byl již v 80. letech seriál „Rozpaky kuchaře Svatopluka“, kde si o konci každého dílu mohli...
Televizní seriál „Hříchy pro pátera Knoxe“ byl na svou dobu docela neobvyklý projekt, i když…i když tak zcela neobvyklý také ne, jelikož byl vysílán živě a tvůrci se tak přenesli o nějaké to desetiletí zpět, do doby 50. let, kdy ČST začala vysílat a záznam v té době ještě neexistoval, tzn. že veškeré inscenace musely být vysílány „naživo“. V roce 1992 byl spuštěn tento seriál, který se svou technickou koncepcí vrací do počátku televize a svým způsobem se tak stává jedním ze zcela prvních interaktivních novodobých projektů. Částečným předchůdcem byl již v 80. letech seriál „Rozpaky kuchaře Svatopluka“, kde si o konci každého dílu mohli rozhodnout sami diváci, tehdy formou „hlasování“ prostřednictvím elektráren (dle intenzity nasvěcování a zhasínání elektrické energie v domácnostech). Hrané scény však byly předtočené, zatímco u „Hříchů“ bylo vše skutečně vysíláno naživo.
A jak tedy vše probíhalo? Tvůrci vycházeli ze stejnojmenné povídkové knihy Josefa Škvoreckého. Jde o deset různých vyprávění s detektivním podtextem, kde spojnicí mezi jednotlivými příběhy je barová zpěvačka Eva Adamová (v podání své „skorojmenovkyně“ Zlaty Adamovské). Je to ona, která výraznou měrou zasahuje do dění aktuálního příběhu a detektivem – amatérem, jenž má lví podíl na vyřešení každého případu. Ale proč jde o „hříchy“? Těmi hříchy je myšleno porušení detektivního desatera, kterak mají vypadat správné detektivky. Deset zásad sepsal Msgre. Ronald Arbuthnott Knox (1888 – 1957), anglický katolický kněz a autor detektivních příběhů.
Těchto deset zásad tedy zní:
1. Zločinec musí být někdo, o němž je zmínka brzo na začátku příběhu.
2. Všechny nadpřirozené nebo nepřirozené faktory jsou zcela vyloučeny.
3. Není přípustná víc než jedna tajná místnost nebo tajná chodba; i ta je přípustná pouze tehdy, odehrává-li se děj ve stavbě, kde lze takové zařízení předpokládat.
4. Nesmí být použito žádného „dosud neobjeveného“ jedu ani přístrojů a metod, které vyžadují dlouhého vědeckého vysvětlování na konci příběhu.
5. V příběhu nesmí vystupovat žádný Číňan. (Tohle není projev rasismu dobrého pátera, jen výraz dobové averze proti nejzprofanovanější rekvizitě šestákových detektivek.)
6. K řešení nesmí detektivovi dopomoci náhoda, ani nesmí být veden nevysvětlitelnou intuicí.
7. Pachatelem nesmí být sám detektiv.
8. Detektiv nesmí odkrýt žádnou stopu, aniž ji hned odhalí také čtenáři.
9. Duchem chudý přítel detektivův, jeho Watson, nesmí zatajit žádné myšlenky, které se mu honí v hlavě; musí mít inteligenci mírně, ale jen velmi mírně podprůměrnou.
10. Nesmí se vyskytovat dvojčata nebo dvojníci.
Průvodkyní ve studiu byla televizní hlasatelka Marta Skarlandtová. Ta „odstartovala“ odvíjení se příběhu, který v určitý moment zastavil sám pan režisér – Dušan Klein. Proč? Inu proto, že diváci viděli příběh a také už měli dostatek indicií, aby odhalili pachatele daného případu. Nastal určený čas, během něhož diváci do studia volali a sdělovali své tipy na pachatele. Po uplynutí dané doby nastal tzv. „dovětek“, kdy bylo divákům předloženo rozuzlení příběhu. Pachatel byl tedy odhalen, ale stále ještě nebylo prozrazeno, jaké pravidlo pátera Knoxe bylo porušeno. To byla totiž další soutěž pro diváky, tentokrát již formou korespondenčních lístků. Ze zaslaných správných odpovědí byli v mezidobí mezi vysíláním jednotlivých detektivek vylosováni diváci, kteří byli přizváni na natáčení dalšího dílu a vždy jeden z nich byl maskéry šikovně upraven a přeměněn na epizodní postavičku příběhu. Aby diváci opravdu věřili, že se jedná o živý přenos, byla často jako kulisa včleněna do příběhu nějaká skutečná probíhající událost – např. sportovní přenos na druhém televizním kanále apod.
„Hříchy pro pátera Knoxe“ byly vysílány jednou měsíčně, od ledna do června a dále pak od září do prosince v roce 1992. Zlata Adamovská, známá dabérka a herečka, sama nazpívala v rámci své role písně provázející tento seriál.
Názvy jednotlivých epizod:
1. Intimní záležitost
2. Omyl v lázních
3. Otázka alibi
4. Justiční omyl
5. Proč tolik nebožtíků?
6. Ruce s dlouhými prsty
7. Ženské za volantem
8. Podzimní romance
9. Mezi námi děvčaty
10. Třetí vrchol trojúhelníku < Zobrazit méně
Autor: Hortensie, zobrazit všechny obsahy (1)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 29.6.2014
Jednou vidět a stačí.Pro mne moc průměrné výkony.Jediné pozitivum bylo vysílání na živo, takže je vidět každá blbina,která nejde vystřihnout.Pár jich tam bylo a to je bezesporu nervový nářez pro každého herce,takže za 2*.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 24.4.2012
Toto se mi líbilo už při premiéře. Šlo to přímým přenosem, takže bylo možné sledovat autentické reakce herců a myslím, že oni si to užívali. Také to bylo další seznámení s tvorbou Josefa Škvoreckého. Tyto detektivky jsou prostě stylové a nutí člověka přemýšlet.Dobrý.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 21.12.2010
Přiznám se,že ve své době jsem to fakt žral.Hlavně když to dávali poprvé :-).Zlata byla tenkrát velká hvězda.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 18.9.2010
Ano, tenkrát to bylo něco. Ale s každou reprízou a každým opakováním stále stejné písničky, byť v podání atraktivní Z. Adamovské, stárne a slábne...
Reklama
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 13.6.2010
Ve své době skvělí počin a velmi dobrý nápad skvělé
je to obsazeno a zahráno dnes už asi moc neosloví,přesto pořád slušné.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 16.6.2008
V roce 1992 opravdu "bomba":-)
Tento seriál se vysílal v mých 15ti letech a musím říct, že jsem z něj byla tehdy naprosto fascinovaná. Nešlo jen o zfilmování mého oblíbeného detektivního žánru, ale zejména o ono napětí, které přinášelo živé vysílání, vždy ve správný čas panem režisérem Kleinem stopnuté. Zlata Adamovská v roli Evy Adamové, barové zpěvačky a vlastně detektiva v sukních, byla naprosto skvělá. A překvapila i velmi dobrou pěveckou stránkou, jež do té doby byla divákům utajena. Na to, že přenosy byly opravdu naživo a herci museli během takřka pár vteřin přeběhnout z jedné části studia do druhé a ještě se převléknout, to zvládali naprosto skvěle. Vzpomínám si, že mne samozřejmě bavilo odhalovat nejen vraha, ale i jaké pravidlo pátera Knoxe bylo porušeno. Dokonce jsem si neustále četla dokola i knížku do J. Škvoreckého, ale vzpomínám si, že některé díly měly zápletku pozměněnu, aby diváci nemohli vycházet stále jen z knižního odhalení. Seriál se občas reprízuje. Uznávám, že už to původní kouzlo živého vysílání vyprchalo, ale přesto se čas od času dá v televizi vidět. Je to možná škoda, že podobný projekt od té doby televize nenatočila. Dnes by se určitě soutěžilo a hlasovalo pomocí SMS, zatímco já jsem ještě poctivě vypisovala korespondenční lístky:-))
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 7.4.2007
Seriál Hříchy pro pátera Knoxe byl ve své době výborným nápadem. Btl spojen s interaktivní soutěží. Bohužel, jeho reprízování mně osobně už moc neosloví. Je třeba ocenit práci jeho tvůrců, protože vznikal jako přímý přenos. Pracovníci České televize si jistě zavzpomínali na padesátá léta, kdy tímto způsobem vznikala většina pořadů.
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film