Zuřivý reportér

Egon Erwin Kisch byl český   reportér, píšící ale   německy. Pod přezdívkou   Zuřivý reportér je   považován za zakladatele   investigativní žurnalistiky.   Jeho tvorba je ale   považována spíše za   literaturu než objektivní   popisování reálných   událostí. Témata hledal na   periferii společnosti a   pyšnil se neobvyklou   vytrvalostí. Většinu z   toho, co posbíral, shrnul,   mimo jiné, v knize pod   názvem „Tržiště   senzací´. čehož se v   Německu chytli filmaři a to   už v roce 1963 a pod   stejnojmenným názvem vznikl   televizní film. Kisch   dokázal s fakty tak   věrohodně manipulovat, že   se mu prý údajně podařilo   ošálit i spoustu   seriózních literárních   autorů. Zkrátka dokonale   propojoval fakta s   vymyšlenými dějovými   odbočkami za použití   lehkého humoru a dobře   promyšlených point. Vtom byl   doslova mistr svého oboru. A   tak není divu, že si na něj   televizní tvůrci v roce 1985   opět vzpomněli a z jeho   tvorby udělali přímo   povídkový televizní   seriál, ve kterém jsou   povídky propojeny právě   postavou novináře. Egon   Erwin Kisch osobně, kterého   si zahrál Josef Laufer.   Seriál sice natáčel   Barrandov, ale na německou   zakázku, tudíž byl určen   pouze pro televizní trh   západních zemí.   Českoslovenští diváci   však ochuzeni nebyli. Místo   seriálu byl vytvořen   filmový sestřih, do kterého   se vybraly jen určité   příběhy. Filmové sestřihy   byly dohromady vytvořeny dva.   Tento nesoucí Kischovu   přezdívku, čímž uvidíme,   proč zrovna takovou měl, a   druhý byl uveden již pod   názvem dle knižní předlohy   „Lovci senzací´ Povídky   jsou jemné, humorné, a   dokonce i poučné. Škoda,   že čeští diváci nikdy   nedostali možnost vidět   přímo celý seriál. Jistě   stojí za to.

Zde už chyběl pan   Suchařípa, který to v   druhém filmu tahal směrem   nahoru. Laufer prostě hrát   neumí a navíc to s tím   telegramem bylo zamotané tak,   že asi ani autoři nakonec   nevěděli rady jak z toho   ven. Nesálo to za nic. Dvacet   za výpravu.