Zuřivý reportér

Egon Erwin Kisch byl český reportér, píšící   ale německy. Pod přezdívkou Zuřivý reportér   je považován za zakladatele investigativní   žurnalistiky. Jeho tvorba je ale považována   spíše za literaturu než objektivní   popisování reálných událostí. Témata hledal   na periferii společnosti a pyšnil se neobvyklou   vytrvalostí. Většinu z toho, co posbíral,   shrnul, mimo jiné, v knize pod názvem   „Tržiště senzací´. čehož se v Německu   chytli filmaři a to už v roce 1963 a pod   stejnojmenným názvem vznikl televizní film.   Kisch dokázal s fakty tak věrohodně   manipulovat, že se mu prý údajně podařilo   ošálit i spoustu seriózních literárních   autorů. Zkrátka dokonale propojoval fakta s   vymyšlenými dějovými odbočkami za použití   lehkého humoru a dobře promyšlených point.   Vtom byl doslova mistr svého oboru. A tak není   divu, že si na něj televizní tvůrci v roce   1985 opět vzpomněli a z jeho tvorby udělali   přímo povídkový televizní seriál, ve kterém   jsou povídky propojeny právě postavou   novináře. Egon Erwin Kisch osobně, kterého si   zahrál Josef Laufer. Seriál sice natáčel   Barrandov, ale na německou zakázku, tudíž byl   určen pouze pro televizní trh západních zemí.   Českoslovenští diváci však ochuzeni nebyli.   Místo seriálu byl vytvořen filmový sestřih,   do kterého se vybraly jen určité příběhy.   Filmové sestřihy byly dohromady vytvořeny dva.   Tento nesoucí Kischovu přezdívku, čímž   uvidíme, proč zrovna takovou měl, a druhý byl   uveden již pod názvem dle knižní předlohy   „Lovci senzací´ Povídky jsou jemné,   humorné, a dokonce i poučné. Škoda, že   čeští diváci nikdy nedostali možnost vidět   přímo celý seriál. Jistě stojí za to.

Zde už chyběl pan Suchařípa, který to v   druhém filmu tahal směrem nahoru. Laufer prostě   hrát neumí a navíc to s tím telegramem bylo   zamotané tak, že asi ani autoři nakonec   nevěděli rady jak z toho ven. Nesálo to za nic.   Dvacet za výpravu.