Zlatá Kateřina

Památka...
Kromě standadní staročeské   komedie lze ještě tento film   považovat bohužel i za jednu   z památek na Petrovu boudu v   Krkonoších.

Pamětnický film a s Antonií   Nedošínskou mám moc rád.   Není to sice bůhví jaký   příběh, ale ta zápletka s   určením, kde je pravá   Kateřina Udatná a   vyřídilka paní   Nedošínská, to je možná   lidová zábava , ale děsně   půvabná. I mladá Baarová   vedle ní pookřívá,   protože jinak působí mdle.

V uplynulých letech jsem   viděl plno filmů pro   pamětníky s Nedošinskou v   hlavní roli, ale tento jsem   až donedávna neznal. Dnes   jsem ho náhodou shlédl na CS   Filmu a musím říct, že   jsem se u toho docela dobře   bavil. Pravda je, že kostra   příběhu a zápletka jsou   velmi triviální, ovšem   hlášky prostořeké   Kateřiny Udatné ve skvělém   podání Antonie Nedošinské   ve mně často vyvolávaly   záchvaty smíchu. Scény, v   nichž se Nedošinská   nevyskytovala byly nudné a   nezáživné, stejně tak   hudební a zpívané pasáže,   naštěstí takových nebylo   ve filmu mnoho. Ať už při   čtení dopisu a vzájemném   představování nebo scény z   cely a u ředitele věznice,   to byla jedna velká sprška   humoru, co věta, to perla.   "Copak střídám ctitele   jako šnuptychle?"   "Na našem vzájemném   poměru? Fuj, nestyda!"   "Připraví člověka o   těžce zasloužený bankrot,   nastrká mu miliony a pak si   mírnix týrnix zmizí!"   "Dávat peníze opatrovat   soudu? Ani nápad, já je mám   lepší uschovaný, než u   soudu, kde mi nenesou   úrok!" Jediná   zadržená, která si vynutila   vězeňský mundur a dokonce   uhlí na topení!:) Ale   nejlepší byl Sambulka bez   bulky.:-)

Tak za ty průpovídky paní   Nedošínské jsem musel   dvacítku přidat. Jinak jde   ovšem o průměrnou komedii   snad původem z Červené   knihovny. Ale zápletka byla   fajn, tak co.

Zlatá Kateřina
Bohatý, vzdálený   příbuzný   (Korbelář)přijíždí z   Ameriky, aby se u nás   zamiloval do krásné leč   chudé dívky(Lída   Baarová)...

Jednodušší komedie, kterou   táhne paní Nedošinská a   svou vyřídilkou ji utáhne,   ostatní jen přicmrndávají.   Příběh je naivní, v   podstatě jde o sled   nějakých událostí s   otřesným dialektem Otomara   Korbeláře jako   Čechoameričana, ale je to   přeci jen úsměvné, takže   se to celkem dá.