Závod s časem

HOURS

Příběh   otce, který bojuje o život   své maličké dcery s   nepřízní osudu, s   neklidným živlem i sám se   sebou až do svých   posledních sil.

Sama jsem si říkala jak   autoři vyplní dlouhých 97   minut tak jednoduchým   příběhem, který se vejde   do jediné věty. A ono to   vyšlo. Film Hours totiž   není typickým   katastrofickým filmem, který   má šokovat záběry o   řádění rozběsněných   živlů, scénami s   hroutícími se domy a pod   nimi pomalu umírajícími   lidmi. Na pozadí událostí   sledujeme příběh zoufalého   otce, který je ochoten   udržet své právě narozené   dítě při životě za   každou cenu. Nemocnice musí   být evakuována a otec   zůstává sám u   nepřenosného inkubátoru,   bez proudu, se stařičkým   generátorem a trvá vždy   pouze tři minuty než se   baterie zcela vybije. Tento   čas může otec využít k   tomu, aby se pokusil přivolat   pomoc, aby si sehnal něco k   snědku a aby si odpočinul   než bude potřeba opět   klikou roztočit generátor…   a čas se postupně zkracuje:   „Nehrajete fér, pane   ventilátor“.

Námět filmu nebyl vůbec   špatný. A že je v něm   málo napětí a málo emocí?   Mně to tedy stačilo. Bylo   tam všechno potřebné –   strach, naděje, lidská   dobrota, laskavost i ochota   podělit se o poslední kus   salámu až po odvrácenou   tvář společnosti:   hyenismus, který neváhá   okrádat chudáky v nouzi,   rabovat dokonce i v nemocnici.   Výhrady mám jen k samotnému   závěru, ale to se nakonec   dalo čekat.

Prostě jako žena a   především jako matka mám   na tyto filmy jiný názor.   Možná je to jenom   průměrný film, který není   ničím výjimečný, ale mně   se líbil právě pro tu snahu   o autentičnost, pravdivost a   reálnost situace. Pokud by   byl násilně „oživen“   čímsi překvapivým, jen by   se z něj stal tuctový   thriller o ničem. Takhle to   pro mne to bylo takové   nenápadné, ale docela   příjemné překvapení v   podání Paula Walkera. Tato   role mu velmi slušela.

HOURS je   posledním dokončeným filmem   tragicky zemřelého Paula   Walkera.

Hodiny zoufalství....
Vlastně hodinu a půl mého   zoufalství. Pač jsem čekal   emociálně vypjaté drama, a   dostal jsem jen zoufalou nudu   k ukousání. To nebylo ani   dramatické, ani napínavé,   jen totálně blbé. Měl jsem   co dělat abych to nevypnul!   Paul Walker mi nijak nevadí,   ale hodinu a půl poslouchat   jeho monology, sledovat jak   neustále nabijí baterii,   nebo vzpomíná na mrtvou   manželku, tak to bylo moc i   na mě. Film podle skutečné   události, se zajímavým   příběhem a takhle   neskutečně ho podělat.
Náš příběh se   odehrál roku 2005, během   hurikánu Katrina. Nolanovi   právě zemřela manželka,   při porodu jejich díťete.   Mimčo musí do inkubátoru,   jenže nemocnice se kvůli   bouři musí evakuovat. V tom   schonu na Nolana a jeho dítě   jaksi zapomenou. Náš hrdina   zůstává sám, v opuštěné   nemocni a bojuje o život své   dcery. Elektrika nefunguje a   baterie u inkubátoru se   každou chvilku vybije....Za   mě toho moc nevybojoval,   dávám 50%

Těžko se sledoval film s   tragicky zesnulým P.   Walkerem, ale pokud by měl   člověk hodnotit jednotlivé   složky filmu, není tenhle   snímek vyloženě zlý.   Chybí tomu odvážnější a   akčnější rozjezd, který   udává prvním minutám   opravdu pozvolné tempo.   Zápletka je pozoruhodná a   vcelku zajímavá, i když   nelogických puntíků   obsahuje spoustu. Co mi však   přišlo za totální   zádrhel, je fakt, že tempo   se střídá nepochopitelně   rychle. Chvilkové fáze s   naprosto uspávajícími   dialogy střídají napínavé   akční scény s temnou   nervy-drásající   atmosférou. Tyhle kapitoly   filmu byly parádní. Co se   týče hereckého výkonu,   určitě bych Paula W.   pochválil, celý film v   podstatě stojí na něm.   Pokud zavřu jedno oko,   zhodnotil bych Hours vcelku   pozitivně, na scéně   podobných film lehce   nadprůměrně.