Obsah filmu Vojna a mír
Vojna a mír – režie Sergej Bondarčuk – díly 1 - 4,
natočeno v letech 1965 - 1967
Píše se rok 1805. V Petrohradu je vyhlášen „Manifest“ o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již obsadil téměř polovinu Evropy. V salónech carevny, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech šlechtické petrohradské a moskevské smetánky se s obavami mluví o vojenské akci proti momentálně – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov, a jeho syn Pierre, který měl celý život stigma levobočka, zdědí obrovský majetek. Kníže Andrej Bolkonskij, který...
Vojna a mír – režie Sergej Bondarčuk – díly 1 - 4,
natočeno v letech 1965 - 1967
Píše se rok 1805. V Petrohradu je vyhlášen „Manifest“ o vypovězení války Francii. Rusko se spojuje s Anglií a Rakouskem proti Napoleonovi Bonaparte, který již obsadil téměř polovinu Evropy. V salónech carevny, v domech hraběte Rostova a knížete Bolkonského, na plesech i v salónech šlechtické petrohradské a moskevské smetánky se s obavami mluví o vojenské akci proti momentálně – největšímu člověku na světě. V Moskvě umírá starý hrabě Bezuchov, a jeho syn Pierre, který měl celý život stigma levobočka, zdědí obrovský majetek. Kníže Andrej Bolkonskij, který zanechává svou těhotnou ženu Lízu v péči otce, starého knížete, se stává pobočníkem generála Kutuzova. Ruská armáda pod velením Kutuzova vstupuje na rakouské území. Zde se má spojit s armádou rakouského generála Macka, ke společnému postupu proti Napoleonovi. Čeká je bitva u Slavkova, od té doby nazývaná ,,bitvou tří císařů“ .
Toto monumentální, a výpravné filmové dílo, natáčené v letech 1965 - 1967 na motivy stejnojmenného románu ruského spisovatele L.N.Tolstého, vzbudilo nadšení mezi filmovými kritiky po celém světě. U natáčení scén z bitev, jako například u Borodina, nebo požáru Moskvy, spolupracovala nejen armáda tehdejší SSSR, ale také jízdní historický pluk. Pro exteriérová natáčení v davových scénách bylo najato víc než 120 000 lidí. Pro potřebu produkce bylo navrženo a ušito 35 000 kostýmů. Detaily z všedního, každodenního života v Rusku devatenáctého století, dobové kostýmy, společnost a její návyky, lidské portréty, hrdinství národa, sláva ruských zbraní – to vše zaujme diváky a milovníky historických filmů neméně, jako milostný příběh Nataši Rostovové – hraje ji Ludmila Saveljeva, a knížete Andreje Bolkonského - Vjačeslav Tichonov.
Nataša Rostovová se na svém prvním velkém plese seznamuje s knížetem Andrejem Bolkonským, kterého nesmírně okouzlila. Zamilují se do sebe, a kníže Andrej přijíždí do domu Rostovových požádat o ruku mladé hraběnky. Získává svolení, ale z mnoha důvodů je, svatba odložena o rok…ovšem před vypršením stanoveného termínu sňatku se v salónu Elen Bezuchovové přiznává její bratr Anatol Kuragin, že je zoufale zamilován do Nataši. Nataša pod vlivem krátkého poblouznění se rozhodne s Anatolem uprchnout. Oba jsou však včas zastaveni Pierrem Bezuchovem. Kníže Andrej se z dopisu, který mu Nataša čestně pošle dozví o jejím přestupku, ruší dohodu, a vrací Nataše její dopisy i portrét.
Je tu rok 1812 Holandsko, Rakousko, Itálie, Polsko, Španělsko i Německo byly zdeptány Napoleonem.12.června 1812 překročila jeho početná armáda ruské hranice a začala vlastenecká válka. Země je v nebezpečí,a mladičký Piotr Rostov jako pravý vlastenec, oznamuje svým rodičům přání nastoupit vojenskou službu.Těžké boje - ruská vojska ustupují, hoří Vitebsko, Smolensk. Před rozhodující borodinskou bitvou se vojáci, důstojníci, domobrana, maršál Kutuzov modlí k iverské ikoně Matky Boží. Ve svém sídle umírá starý kníže Bolkonskij. Mezi Natašou Rostovovou a Pierrem Bezuchovem vzniká důvěrný vztah. Napoleonova armáda došla do Moskvy. V průběhu porady přijímá polní maršál Kutuzov nelehké rozhodnutí: ruská vojska musí ustoupit přes řeku Moskvu na Rjazaňskou cestu. Začal velký ústup obyvatel z města, které je pro každého Rusa posvátné. Napoleon marně, a se vztekem očekává uvítací delegaci se symbolickými klíči od Moskvy - vstoupil do vylidněného, a téměř vypáleného ruského hlavního města. Pierre Bezuchov - Sergej Bondarčuk, se rozhodl anonymně zůstat v Moskvě. Chce zabít Napoleona – je mu jedno zda on sám přitom buďto zahyne, nebo ukončí neštěstí celé Evropy... Scény, v minulosti vystřižené cenzurou, jsou opět uvedeny s příslušnými titulky……. < Zobrazit méně
Autor: clara.bow, zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 5.4.2015
Viděl jsem tento dlouhý film teď na ČT2, kde byl rozdělen do 4 sobotních večerů.Lákalo mně vidět tento ceněný a bitevními scény nasycený velkofilm.Ale asi takto a zkráceně.Bojové a válečné scény na svoji dobu dechberoucí! Vysoká kvalita i po technické stránce, ale tam kde se nebojovalo mně to absolutně nudilo a nebavilo, nemohu si pomoct, ale NE! Znovu už se nepodívám a smekám před tím co v té době pan Bondarčuk a spol. natočili, ale víc dát nemohu.
Hodnocení: 1 / 10
Přidáno: 21.3.2015
Nůžky by to chtělo!!!
Divím se, že jsem vydržel dívat se až do konce a neusnout u toho, protože ten film nemá skoro žádný děj. Mohlo to být o polovinu kratší. Toho, kdo to stříhal, bych přivázal na skřipec, pustil ten film a během nudných scén bych ho natahoval. Obávám se však, že by pak vypadal jako špageta :-)
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 9.11.2012
Dá se říci, že tento gigantický film podle předlohy L.N.Tolstého je asi největší počin S.Bondarčuka. I Pierre Bezuchov v jeho podání je výborný. Tenhle film je zlatým fondem nejen ruského ale i světového filmu.
Hodnocení:
Přidáno: 4.9.2012
Zpracování pro náročné
9/10: Skvělá verze. Scénář místy působí trochu polopaticky - část vnitřních monologů by herci zvládli pouhou mimikou - ale ve strhujícím celku tento prohřešek zcela zaniká.
Ani při monumentálních záběrech se nevytrácejí detaily (třeba umírajícího koně u Borodina nelze přehlédnout).
Retrospektivní snové pasáže dokonale plní svou poetickou funkci a stávají se vhodným vyvážením bitevních scén.
Rusové vybrali optimální herecké typy; ani Pierra, ani kněžnu Marju neztvárnili atraktivní představitelé - o to víc vynikají okamžiky, kdy se projeví jejich vnitřní krása.
Věčně živá filmová klasika.
Reklama
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 25.1.2010
Velice slušní film dnes již klasika a skvělá klasika
jo Sověti válečné filmy opravdu umí na 1 všem mohu jen doporučit.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 25.1.2010
Vojna a mír je velice pěkné dílo,tohleto naši bývalí bratři z východu zvládli na jedničku,já bych da i 90%,stojí to zato.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 25.11.2009
Na tuhle Bondarčukovu sáhodlouhou epopej asi nemá nervy každý, ale mně se už jako holce líbila natolik,že jsem se pustila i do těch neskutečných bichlí,podle kterých byla natočená. (No,trošku jsem přeskakovala stránky,přiznávám...) Ale ty záběry pusté,hořící Moskvy si dokážu vybavit ještě dnes. A taky postavu svého tehdejšího idola,hraběte Bolkonského, ztvárněného fešným V.Tichonovem ... hmmm,aristokrat každým coulem! A to prý ho Bondarčuk původně vůbec obsadit nechtěl (neměli se nějak rádi) a kritika jeho výkon naprosto strhala. No jo,kritici - je vidět,jak tomu rozumějí... Že???
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 2.2.2009
Režisér Sergej Bondarčuk se přesně řídil dílem L.N.Tolstého. Z původně osmihodinové verze s názvy Petrohrad tančí, 1812 - Napoleon před Moskvou a Moskva hoří, se většinou uváděla zkrácená verze pětihodinová. Mně např. utkvěla v paměti scéna jízdy březovým hájem, cca 10 minut, při které nepadlo žádné slovo. V tehdejším Sovětském Svazu se toto dílo stalo prestižním, a na dlouhou dobu zůstalo nejnákladnějším filmem sovětské kinematografie.
Reklama
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 15.11.2008
Svoji delkou penekud odrazujici, ale stoji za to. V dialogovych scenach ponekud nedokonale, ale vse vyvazuje obri vyprava a bitevni sceny, kter se asi nedaji videt v zadnem jinem filmu. A zvlast, kdyz jsou vsechni ti vojaci zivi lide, ne pocitacem rozpohybovani dvojnici.
Hodnocení:
Přidáno: 18.9.2008
Snaď najväčší velkofilm všetkých čias. Spracovanie Tolstého epopeje je ukážkou filmového umenia. Je to "povinné pozeranie" každého, kto chce robiť vo filmovej branži. Videnie všetkých štyroch častí je životným zážitkom každého milovníka filmu.
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film