V žáru noci

Ve Spartě ve státě Mississippi je jedné horké zářijové noci v uličce nalezeno zavražděné tělo bohatého průmyslníka Philipa Colberta. Policie pátrá po podezřelých a sebere Virgila Tibbse, dobře oblečeného černocha, a přivede ho na ústředí k výslechu. Ke zděšení policejního šéfa Billa Gillespieho se ukáže, že Tibbs je špičkový detektiv z oddělení vražd z Filadelfie, který byl ve městě na návštěvě u své matky. Na příkaz svého nadřízeného ve Filadelfii Tibbs pomáhá s případem...

Písně (text, hudba) zpěv:

In the Heat of the Night - (Marilyn Bergman, Alan Bergman, Quincy Jones) Ray Charles
Foul Owl - (Marilyn Bergman, Alan Bergman, Quincy Jones)

Spojení sociálního problému s působivou detektivkou v době, kdy téma rasismu na plátně ještě nebylo tolik vyhledávané.
Filadelfský detektiv Virgil Tibbs náhodou projíždí jižním městečkem Sparta zrovna v době, kdy je zde zavražděn bohatý továrník. Je zatčen jen z důvodu, že nebylo zrovna zvykem, aby měl černoch peníze a slušně se oblékal. K obrovské nevoli místního šerifa Gillespieho se Tibbs, jakožto odborník na vraždy, do případu zaplete a hodlá se podílet na jeho rozuzlení. Cesta k němu však není vůbec jednoduchá a Tibbs se kromě případu musí potýkat i s naprostým nepochopením a rasistickými útoky na svou osobu od místních občanů. Kromě toho film obohacuje i zajímavé zobrazení poněkud podivného vztahu Virgila Tibbse s šerifem Billem Gillespiem, je jasné, že jejich spolupráce není nijak jednoduchá a často dochází k rozporům.

Snímek V žáru noci, natočený podle románu Johna Balla, vysoce pozvedl tehdy velmi pokleslou úroveň detektivního žánru a získal za to 5 Oscarů (nejlepší film – Walter Mirish, herec ve vedlejší roli – Rod Steiger, zvuk, scénář – Stirling Silliphant a střih – Hal Ashby). Sidney Poitier si následně Virgila Tibbse zahrál ještě dvakrát, ale zdaleka už ne s takovým úspěchem.

Kriminální román Johna Balla V žáru noci (1965, česky 1992), líčící vyšetřování vraždy podnikatele v malém jižanském městečku, jehož se ujme projíždějící policista černé pleti, se stalo podkladem jednoho ze stěžejních filmových titulů šedesátých let. Z víceméně standardního detektivního příběhu se na plátně stala aktuální výpověď o stavu společnosti na americkém jihu, kde i po podepsání Zákona o občanských právech (1964) neustále doutnaly rasové konflikty. Snímek je postaven na hereckém mistrovství dvou naprosto odlišných představitelů, černošské hvězdy na vrcholu popularity Sidneyho Poitiera a předního exponenta Stanislavského herecké metody Roda Steigera. Jejich přístup k herectví je stejně rozdílný jako postavy, jež ve filmu vytvářejí. Na jedné straně elegantní, vzdělaný a sebevědomý černý detektiv Virgil Tibbs a proti němu zavalitý, životem ostřílený, ale bigotní jižanský šerif Gillespie. Rasové napětí mezi oběma protagonisty se postupně mění ve vzájemné pochopení a dokonce respekt, a díky oběma hercům je tento posun uvěřitelný, jakkoli se může zdát scenáristicky vykonstruovaný. Snímek se při oscarovém účtování dočkal pěti zlatých sošek, které si odnesli producent Walter Mirisch, scenárista Stirling Silliphant, herec Rod Steiger, střihač Hal Ashby (jemuž toto ocenění velmi pomohlo při startu režijní kariéry) a zvukaři filmu. Naprázdno vyšel režisér Norman Jewison (ten prohrál s Mikem Nicholsem, režisérem Absolventa) a také kameraman Haskell Wexler, který dokonce ani nebyl nominován.

Zdroj: ČT