Obsah filmu V žáru královské lásky
Svérázné romaneto Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha (1928) se stalo inspirací pro snímek, kterým se v roce 1990 vrátil do Československa exulant
Jan Němec. Autorský režisér vysoce ceněných snímků šedesátých let
Démanty noci (1964) či
O slavnosti a hostech (1966) ve své dráždivé postmoderní feérii vypráví příběh bouřlivého milostného svazku mezi dekadentním knížetem (hudebník
Vilém Čok) a dcerou degradovaného důstojníka (...
Svérázné romaneto Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha (1928) se stalo inspirací pro snímek, kterým se v roce 1990 vrátil do Československa exulant Jan Němec. Autorský režisér vysoce ceněných snímků šedesátých let Démanty noci (1964) či O slavnosti a hostech (1966) ve své dráždivé postmoderní feérii vypráví příběh bouřlivého milostného svazku mezi dekadentním knížetem (hudebník Vilém Čok) a dcerou degradovaného důstojníka (Ivana Chýlková). Barvitý příběh o neodolatelné přitažlivosti protikladných partnerů Němec situoval do neznámé monarchie blízké budoucnosti, do originální výtvarné koncepce však výtvarník Michael Rittstein zakomponoval reálie současného Československa. Snímek, který v době premiéry publikum přijalo s rozpaky, vyniká zajímavým obsazením. V roli hrdinčina otce do vlasti vrátil z exilu Pavel Landovský.
Zdroj: NFA < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 21.6.2017
Hodně rozporuplné, tedy pro mne určitě. Nevím, zda dát plný počet, nebo nulu. Určitě si něco zaslouží maskéři, kteří se nebáli gore prvků. A někteří herci si to zaslouží také. Pár silných okamžiků to mělo, ale že bych to musel vidět potřetí, to asi nemusím. Šroubovaných dialogů není moc, ale zato většina. Myšlenka je dobrá, přirovnání odpůrců režimu ke zvířatům, nebo primitivnímu kmeni je přinejmenším zajímavé. Kdyby byl snímek natočen před sametem, dal bych více.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 17.10.2011
Tento film byl poslední, na který jsem šel při jeho premiéře do kina. Znám dosti podrobně dílo Ladislava Klímy, autora předlohy, a tak mohu směle prohlásit, že film na motivy "Utrpení knížete Sternenhocha" je jen slabým odvarem. Filmové adaptace literárních předloh se vůbec obecně nedaří. Film vyznívá úplně jinak než původní literární dílo. Nazval bych jej snad nejpřiléhavěji "dadaistickou persifláží pitvornosti", přičemž kladu důraz hlavně na to slovo "pitvornost". Neseděl mi vůbec Vilém Čok jako představitel hlavního hrdiny. Snaha byla, nicméně vane na mne dojem naprostého nepochopení. Klímovi hrdinové jsou vznešení nadlidé, zde jsme však viděli jen pitvoření se, pitvoření a obludnosti bez vyššího filosofického smyslu, jaký svým dílům dával náš největší český filosof. Hudba naprosto nevhodně zvolená (disco z 80. let min. stol.!?). Výkony herců polovičaté, jejich slovní projev drmolivý, není jim vůbec rozumět, dialogy toporné, zamýšlenou hororovou atmosféru se vůbec nepodařilo navodit (příliš světla a jasu - asi to chtělo natáčet v temnější polovici roku). Chudák Klíma: ti ho zpotvořili! Hodnocení coby lepší průměr si tento film zaslouží snad jen za jeho určitou provokativnost a odpornost nejen pro obyčejného diváka, ale zvláště pro obyčejného člověka, který jistě toto šílenství sadomasochistické krvavé sekané nestráví bez nutkání na zvracení.