Údolí vlků

Události ve válečném   Iráku z pohledu takřka   nezvyklého. Z Hollywoodu   přicházeli příběhy   vlastenecké a především   oslavné americké armády,   ale v tomto snímku je to   přesně naopak. Američani tu   jsou prezentováni vyloženě   jako bezcitná zvířata   neštítící se ničeho. Co   se týče např. scény   týrání a zesměšňování   vězňů, tak ze   zpravodajství víme, že se   tak skutečně dělo. Ale ani   takový sebevražední   atentátníci tu samozřejmě   chybět nemohou. Snímek si   nehraje na lecjaké válečné   či dramatické dílo.   Prezentují se tu jen   skutečné události v rámci   děje, který ani ten by   nemusel být daleko od pravdy.   Politika, jednání,   prosazování svých cílů,   touha po pomstě. To je   hlavní krédo děje, který   není zase až tak špatný   jak vypadá.

Uprostred chaosu
Z tohto snímku budete mať   zaručene zmiešané pocity.   Turecký spojenec v NATO   natočil dosť protiamerický   film a to ešte dosť zavčasu   od invázie do Iraku. Takže.   Je to pokus o hollywoodsky   akčný bomba film, akurát   strany sú obrátené, a   trocha tej politiky do toho.   Američania sú tu fakt   vyobrazení až príliš   jednostranne. Tie uniformy sú   fakt divné, že prebiehalo   mučenie vo väzniciach je   jasné, to s tými orgánmi   mohlo byť tiež pravda, ono   sa to vo vojnách deje. Ale   určite by to všetko, tie   zločiny nerobili tak okato   ako tu a v takom obrovskom   rozsahu. To, že vystrieľam   celú svadbu len tak, alebo   naporcujem na orgány pol   dediny, na to sa jednoducho   príde a nielen domáci budú   nespokojní a mať   pripomienky. Mal to byť teda   aj akčný film, ale tie   akčné scény sú béčkové,   aj tá kamera mi príde akási   divná. Štyria bývalí   príslušníci špeciálnych   služieb vybijú americkú   kolónu s pancierovými   autami, guľometmi a ešte k   tomu s Billy Zaneom. Ten tu   bol vlastne asi to najlepšie   na tom filme, fanatický,   arogantný, zlý,   sarkastický, vypočítavý a   riadi sa heslom typu ja tu   zavediem a udržím mier, aj   keby som mal všetkých   vystrieľať. S tým mierom to   zatiaľ nevychádzalo, ale   strieľaním áno. Ono celý   ten film je zvláštny. Na   jednej strane nelogické   chovanie niektorých postáv,   preháňanie niektorých   skutkov, vlajka so Saddámom,   vyzdvihovanie Turkov, nejaké   narážky na Kurdov, postava   Billyho Zaneho, ktorý sa tam   správal ako nejaký šejk   "som strážca   mieru", čo zas asi   nejde, buďme realisti,   nejaké nezmysly a podobne,   vyložene Američania   vykreslení ako diabli. Na   druhej strane niektoré pekné   myšlienky od rôznych   náboženstiev, ktoré sa   však reálne nedodržiavajú,   a napríklad scény, ktoré sa   vydarili a tou je napríklad   atentát na tej tržnici, to   bolo dosť drsné. Sa ale   divím, že sa na taký film   Turci odhodlali, pochopím   keby to točili Iračania či   Iránčania, ale spojenci?   Dosť jednostranný film, ale   treba pripomenúť, že   podobných filmov, ale z   druhej strany už bolo   požehnane. Ak sa zaujímate o   exotickejšie filmy s   kontroverznou tématikou,   treba skúsiť. Mňa to   chvíľami aj dosť zaujímalo

Začátky jsou těžké
Turecký televizní akční   film s aktuální politickou   situací v pozadí, takhle by   se to celé dalo shrnout.   Turci chtěli natočit   slušný film. To co vzniklo   je směs Hollywoodu a turecké   lhostejnosti. Mohl to být   dobrý film, ale není. Turci   hrdinové, pár zkažených   Arabů, dobří Arabové a   nejhorší Američané.   Taková je národnostní   sestava Kurtlar vadisi - Irak.   Ale na druhou stranu jde film   s dobou. Filmy kde byli vždy   amíci stateční,   neohrožení vojáci s   perfektní muškou a výdrží   jsou asi pomalu nahrazovány   snímky kde se ukazuje i ta   druhá stránka americké   armády, i když v tomto filmu   trošku přitažená za vlasy.   Je třeba brát film s   rezervou, potom se z toho   vyklube nenáročný,   béčkový snímek jakých je   na americké filmové scéně   nespočet. Na turecko ovšem   celkem solidní.

Časově blíže neukotvený   příběh, snad okolo roku   2002 - 2003, kde režisér   dopředu rozdělil karty a   schematicky charakterizuje   účastníky konfliktu na   turecko-iráckém pomezí za   účastni Kurdů a   Američanů. Turkové   vycházejí samozřejmě   kladně, Arabové jak který,   podle spolupráce, kupodivu   ani Kurdové nejsou vylíčeni   v tak špatném světle, ale   zato Američané jsou   největší zlořád. Vraždí   na pokyn Sama Marshalla a   obchodují dokonce i s   lidskými orgány zajatců   (?). Většina filmu je o   pomstě na nežádoucím   Samovi, po němž jde trojice   tureckých bývalých   příslušníků tajných   služeb z doby, kdy Marshall   zavinil masakr na turecké   svatbě. Billy Zane si   odehrál svého záporáka s   rukou v kapse, ty on umí, a   můj oblíbenec Gary Busey se   ve filmu ukáže snad dvakrát   jako doktor, který se stará   jen o ledviny a další cenný   materiál. Chybělo mi trochu   šíleného výrazu ve   tváři, aby mě pobavil na   100%. Vadila mi délka filmu   přes dvě hodiny, několik   tanečků v národopisném   šlo jen naznačit. Film jsem   viděl na Filmbox a tam   směřuje další moje   poznámka. Pokud je český   dabing angličtiny, chtělo by   to přeložit i dialogy z   turečtiny, arabštiny,   kurdštiny, alespoň ve formě   podtitulků. V první   polovině příběhu je to   zásadní věc. Film je sice i   tak srozumitelný, ale   vyhovět divákovi by mělo   být na placených filmových   kanálech prvořadé.