Učitelka

Režisér Jan Hřebejk debutoval snímkem Šakalí léta (1993) a záhy se prosadil jako tvůrce hořkých kultovních retrokomedií Pelíšky (1999) a Pupendo (2003), filmem Musíme si pomáhat (2000) či tragikomediemi ze současnosti Medvídek (2007), U mě dobrý (2007), Nestyda (2008) a dalšími.

Nejnovější film Učitelka vznikl z větší části ve slovenské produkci, se štábem i hereckým obsazením ze Slovenska. Na relativně malém prostoru, během rodičovského sdružení, se před diváky odehrává psychologické drama o zneužití pravomoci ze strany třídní učitelky (Zuzana Mauréryová). Vzájemné obviňovaní a síť vztahů mezi postavami se postupně odhalí skrze návraty do minulosti. Na oko empatická učitelka pod rouškou věrnosti ideologii socialismu sofistikovaně šikanuje žáky a za drobné protislužby, dárečky a výpomoci vydírá jejich rodiče. O prospěchu tak nerozhodují učební výsledky, ale míra angažovanosti rodičů na osobních výhodách paní učitelky. Hřebejk nastoluje otázku ochoty podporovat takovéto korupční praktiky ze strany kolektivu rodičů. Ne všichni však přistoupí na její hru. Tlak kolaborantů se během třídní schůzky stupňuje a soustředí se na „nespolupracující" rodiče.
Film zasazený do 80. let minulého století obsahuje silný aktualizační přesah. Mohl by se odehrát v kterémkoliv prostředí a v jakékoliv době. Hřebejk staví vyprávění na drobnokresbě charakterů a na výkonech herců. Právě ve školním prostředí se budují možné základy následného společenského zla, nadřazenosti a útlaku. Rodiče zastupují typizovaný vzorek socialistické společnosti, přičemž formy nadřazenosti a kolaborace se stupňují s výškou postavení jednotlivých postav ve společenském žebříčku. V pevně uspořádaném systému se pyramida moci jen tak lehko naklonit nedá.

Hřebejk systematicky demaskuje formy zastrašování a útlaku, analyzuje reakce kolektivu, který je ze strachu i výhod ochotný korupci tolerovat. Dokáže jednotlivec situaci změnit?

Martin Paluch
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2016

POZOR SPOILER

Rodiče se scházejí na třídní schůzku, bude se zde řešit velmi důležitá věc, jeden velice smutný případ.

Začíná nový školní rok. Učitelka Mária Drazdechová budě děti učit ruštinu, slovenštinu a dějepis. Mária je kovaná soudružka a dost vysoce postavená. Hned první den si zjišťuje, co který z rodičů dělá.

Na rodičovském sdružení Drazdechová není přítomna. Omluvila se. Rodiče Danky Kučerové si na učitelku stěžují. Ona totiž požádala nepřímo jejího otce, aby se pokusil propašovat do Ruska buchty. Pan Kučera není pilot, dělá v účtárně, a proto to zpočátku zkouší přes jiné lidi, ale ani je neosloví a buchty spořádá sám. Jde to pak učitelce vysvětlit, ale toto odmítnutí se stane později osudným. Danka ještě přileje oleje do ohně, když učitelku veřejně obviní. Další žák je Filip Binder, jehož otec je zápasník a na syna je patřičně tvrdý. Filip je namočen v průšvihu, ale zcela nevinně. Učitelka se po něm vozí a otec si to nenechá líbit. Do třídy přichází nový chlapec Karol, jehož matka utekla do kapitalistické ciziny. Učitelce se líbí jeho otec. Ten však její přízní nadšený není, a později se, i přes nenápadné vyhrůžky, míní podepsat pod stížnost proti ní. Situace se komplikuje, hlavně kolem podpisů stížnosti. Někteří se přidávají a zdá se, že tím by měla spadnout klec. U učitelky se sejdou její nohsledkyně a věří, že vše bude pro ně jen a jen dobré. Tak to vypadá i ve třídě, kde přijde ředitelka oznámit, že je Drazdechová dlouhodobě nemocná. Jenže, ony ty boží mlýny asi nefungují.

Raná 80. léta, Československo. Ředitelka základní školy svolává mimořádnou rodičovskou schůzi. Důvodem je zdánlivě empatická, milá a laskavě vyhlížející třídní učitelka Drazděchová, o níž se říká, že prostřednictvím svých žáků manipuluje jejich rodiči, hledajíc drobnou řemeslnou výpomoc, bezpracné materiální obohacení, či dokonce milostný poměr. Najdou se rodiny, které se dokážou bezskrupulózní učitelce vzepřít, nebo bude nepsaný řád panovat i nadále? Skvěle napsaný, suverénně zahraný a s jistotou zrežírovaný film se proměňuje v plastickou studii patologické manipulativnosti. Mnohovrstevnaté drama lze samozřejmě číst jako výrazný příspěvek k debatě o zrůdnostech, jimiž éra normalizace pokřivila československou společnost, či o komunismem poznamenané porevoluční době, do níž mechanismy minulosti pevně zakořenily. Univerzální příběh má však i zcela obecnou platnost, neboť korozivní síla moci, korupce a lidské vypočítavosti nerespektuje žádná časoprostorová omezení.

Martin Horyna
MFF Karlovy Vary 2016

Zdánlivě empatická a laskavě vyhlížející učitelka manipuluje prostřednictvím svých žáků jejich rodiči za účelem osobního obohacení, ať už v podobě materiálních výhod, či dokonce vidiny milostného poměru. Nejen z obavy o prospěch svých milovaných dětí většina rodičů třídní učitelce základní školy podléhá a poskytuje jí nejrůznější služby, dárky a jiné pozornosti. Najdou se však tři rodiny, které se rozhodnou učitelce vzepřít a stávající situaci se společně s ředitelkou školy pokusí zvrátit na konspirativní třídní schůzce. Děj strhujícího a velmi aktuálního snímku o síle lidského charakteru inspirovaného skutečnou událostí se sice odehrává na začátku 80. let, ale jde o příběh univerzální, který by se mohl odehrát kdekoliv a v jakékoli době, neboť zkorumpovanost, stejně jako malost a vypočítavost vládnou světem bez ustání.

Autorská dvojice scenárista Petr Jarchovský a režisér Jan Hřebejk se poprvé spojila s mladou producentskou společností Offside Men (Ondřej Zima a Jan Prušinovský), která má na kontě seriál Čtvrtá hvězda a film Kobry a užovky. Přestože byl snímek původně zamýšlen jako ryze český projekt, vznikl nakonec jako slovensko-česká koprodukce s hlavním producentem společností PubRes (Zuzana Mistríková a Ľubica Orechovská). Tvůrcům se tak podařilo obsadit na filmovém plátně neokoukané, ale vynikající herce (Zuzana Mauréry, Csongor Kassai, Peter Bebjak, Martin Havelka, Ondřej Malý a další) a snímek nakonec natočili ve slovenské metropoli.
Česká televize

Zdánlivě empatická a laskavě vyhlížející učitelka manipuluje prostřednictvím svých žáků jejich rodiči za účelem osobního obohacení, ať už v podobě materiálních výhod, či dokonce vidiny milostného poměru. Nejen z obavy o prospěch svých milovaných dětí většina rodičů třídní učitelce základní školy podléhá a poskytuje jí nejrůznější služby, dárky a jiné pozornosti. Najdou se však tři rodiny, které se rozhodnou učitelce vzepřít a stávající situaci se společně s ředitelkou školy pokusí zvrátit na konspirativní třídní schůzce. Děj strhujícího a velmi aktuálního snímku o síle lidského charakteru inspirovaného skutečnou událostí se sice odehrává na začátku 80. let, ale jde o příběh univerzální, který by se mohl odehrát kdekoliv a v jakékoli době, neboť zkorumpovanost, stejně jako malost a vypočítavost vládnou světem bez ustání
Press4

Děj filmu se odehrává v osmdesátých letech minulého století avšak svým vnitřním ideovým přesahem by měl být filmem současným.
V jedné předměstské základní škole se schází ředitelka s rodiči dětí jedné z tříd. Schůzka probíhá v konspirativní atmosféře. Ředitelka společně s rodiči, hledá způsob, jak se zbavit učitelky, která je všechny ohrožuje. Učitelka je bezdětná vdova po vysokém armádním důstojníkovi. Z průběhu rodičovské schůzky vyplyne, jakým způsobem si učitelka podrobuje rodiny svých žáků. Zjistí si, kde pracují jejich rodiče a jak by jí mohli být užiteční. Pokud však někdo z rodičů odmítne „výpomoc“ u soudružky učitelky, může si být jistý, že na to doplatí.
Rodičovská schůzka tak připomíná soudní proces. V jejím průběhu odhalujeme dramata, která prožívají tři rodiny, které se z různých důvodů ocitly v nemilosti učitelky. Ač se příběh odehrává v časech minulých, kořeny problémů s klientelismem, korupcí, manipulací a ohýbáním práva jsou naprosto analogické a vyrůstají ze stejné půdy, půdy živené lidským strachem, vypočítavostí, lhostejností, malostí a zištností, jak je tomu i dnes.
A-Company