Obsah filmu Proces
Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení, také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce…
Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy. Hlavní role...
Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K), Jeanne Moreaová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).
V anglickém znění s titulky.
Zdroj: ČT < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 3.4.2016
Každý člověk si asi odbývá svůj vlastní vnitřní duševní proces, při němž přemýšlí nad smyslem života a celého bytí, když všechno má jenom jeden nevyhnutelný konec - smrt. Nikdo neví, proč tady vlastně jsme, proč musíme trpět a nakonec zemřít, jako kdyby život, resp. existence byla jakýmsi nespravedlivě vedeným procesem. Film je podobně depresivní jako kniha, ale vadou na kráse je mu bohužel to, že se od ní někdy docela dost odchyluje.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 11.8.2011
vždycky jsem obdivovala a možná i trochu nechápala ty lidi, kteří zfilmují díla Franze Kafky a u druhého filmu, už se zase divím, mě se docela film líbil, možná jen kvůli tomu černovlasému nádhernému mladíkovi, ale i tak konec zase tragický jako u Proměny...
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 28.2.2010
Snímek je obecně považován za originální a velmi zdařilé zpracování Kafkova hrůzného tématu. Leckdy se ovšem svými velice drsnými, až nadbytečnými scénami vzdaluje duchovnímu světu své literární předlohy. Proto také není uznáván za adekvátní podobu literárního díla. V roce 1962 také vzniká další verze Kafkova románu, kterou režiruje Brit David Jones (scénář: Harold Pinter).
