Případ dr. Kováře

POZOR, SPOILER

Je krásný a klidný den. Do toho zahřmí obrovská exploze z Olbrichovy fabriky.

V nemocnici se objevuje nový lékař - doktor Kovář. Na uvítanou dostal od primáře Pokorného to nejhorší, noční směnu. Hned tu první. Po explozi sem začnou vozit pacienty. Jednoho se spáleninou, Vášu, a pokyny doktora Kováře se sestře Anně vůbec nelíbí.

V továrně je komise, která má posoudit okolnosti exploze. Jednoznačně jde o starý kotel, u kterého pracoval onen dělník Váša. Ten je zrovna na operačním sále operován Kovářem.

Dělníci u závor čekají až projede vlak a debatují o včerejší explozi. Ale je zde také Marie, ta sděluje svému mládenci Toníkovi Blahnovi, že je to jisté. Ten se vůbec netváří nadšeně a tvrdí, že si to nemohou nechat.

Kovář se baví se synovcem primáře o Loukotovi. Kovář tvrdí, že operace nebude mít úspěch.

Velický a Kalčík jsou povoláni před továrníka. Ten jim sděluje, že s Vášou je to to již dobré. Ovšem také jim vyčítá jejich chování ohledně komise. Ti zase jemu, že nikdy nedal do opravy kotle ani korunu. Pojišťovna mu vybuchlý kotel nahradí, jinak by jej ale musel platit ze svého. Přes svůj slib, že nebude propouštět, již jeho nohsled Patera vybírá ty dělníky, kteří se něčím znelíbili. Je jich dvacet pět.

Po operaci Loukoty vyčte primář Kováři jeho práci s Vášou. A Kovář mu ihned otluče o hlavu Loukotu, protože i primář musel poznat zbytečnou práci.

Zoufalá Vášová vyhledá primářovu manželku, ta slibuje pomoc. Slovo dodrží a primář toho hned využije a vmete Kováři do tváře, že Váša k němu nemá důvěru, když poslal svou ženu za paní primářovou. Toto říká hned poté, co se dozvěděl, že správní rada Loukota před chvíli zemřel.

Patera přináší továrníkovi rozhodnutí, že explozi a požár ve fabrice zavinili dělníci při míchání rozpustidla. Takže dostává rozkaz propustit ty dělníky, co jsou na seznamu. A tak se i stane.

Kovář provede operaci na Vášovi i proti zákazu primáře a asistuje mu u toho primářův synovec.

Továrník a jeho klaka na vyšších postech plánují další postup. Totiž další podvod na zalátání jiného podvodu.

Sestra Anna udává primáři jak Kováře, tak i sestru Helenu, co mu pomáhala. Toho nezajímá, že Váša je z toho venku, a sestru Helenu vyhazuje.

Tonda bere úplatek od továrníka, aby mluvil pro něj. Když se jej Marie ptá, odkud má peníze, vymluví se na doktora Kováře. Jenže ona si to jde k němu ověřit a zjistí, že Kovář o penězích nic neví.

Dochází k další rozmíšce mezi primářem, dělníky, Vášou a Kovářem.

Marie stále tlačí na Tondu ohledně peněz a on se nepřímo přizná. Marii to rozzlobí a odchází od něj. Pak za ním přijdou jeho kamarádi, dělníci. A on pochopí.

Probíhá velká schůze dělnictva hlavně proti Olbrychovi. Za tím přichází Tonda mu říci, že svědčit nebude, a vrací mu peníze.

U českého filmu "Případ dr. Kováře" si musíme uvědomit, že je to dílo mladých filmových umělců, z nichž mnozí, např. režisér a kameraman, pracovali na dlouhém hraném filmu po prvé. Tato skutečnost je sama o sobě radostná, poněvadž náš film potřebuje nové mladé lidi, kteří by doplnili kádry starších zkušenějších pracovníků. A vyjde-li z rukou nových lidí dílo jako film "Případ dr. Kováře", který celkově hodnotíme kladně, znamená to, že již dnes můžeme počítat a novými kádry, odchovanými v osvobozené republice, které jednou nahradí odcházející generaci našich filmařů. Máme však proto posuzovat výsledky práce mladých lidí mírněji a shovívavěji ? To by jisté nebylo správné. Kritika je povinna pomáhat tvůrčím pracovníkům tím, že jednak vyzdvihne kladné a silné stránky jejich díla, jednak odhalí nedostatky a chyby, a konečně naznačí cestu k dokonalé práci. Právě pro mladé lidi má kritika význam, protože ti ještě neustrnuli v rutinérství a jsou schopni vývoje.

Děj našeho filmu je položen do doby první republiky, do malého okresního města. Má několik souběžných motivů, které jsou navzájem více méně pevně spojeny. Ústředním problémem je vlastně boj dvou lékařských názorů - konzervativní a moderní methody léčeni popálenin - který, má však hlubší pozadí. Rutinovaný chirurg - primář představuje typ ziskuchtivého lékaře, jemuž jde především o peníze a o kariéru, proti němu pak stoji mladý dr. Kovář, který má sociální uvědomění syna z proletářské rodiny a cítí plnou odpovědnost lékaře, zejména vůči dělnickým pacientům, jimž zachraňuje moderní methodou léčení práceschopnost a tím snad vůbec život.

Druhým motivem je boj dělníků s továrníkem, který se snaží vydělat na neštěstí v továrně, ostatně jim zaviněné, a propouští zaměstnance, aby zbývající mohl více vykořisťovat. Konečně stojí v popředí děje ještě příběh mladých milenců čekajících dítě.

N první pohled je zřejmé, že taková roztříštěnost děje, která by byla možná ve velkém románě, je pro film neúnosná. Jednotlivé motivy nelze šíře rozvést a hlouběji prokreslit, problémy, jež všechny zaslouží pozornosti, není možno důkladně osvětlit a rozebrat. Nejtíže to pociťujeme u ústředního lékařského námětu, který by zcela stačil na jeden film a měl by význam nejenom jako obraz minulosti, nýbrž i jako problém dnešní - boj mezi starým a novým, jenž se odehrává stále. Autoři filmu mu ovšem také věnují největší péči a tím se stává, že další dějové prvky jsou podány poněkud ploše a schematicky. Nutnost zakončit film, pak vede k tomu, že řešení všech nadhozených problémů je nedostatečné a přímo falešné. Boj pokroku se zpátečnictvím, třídní boj dělníků a kapitálem, ani tíživý problém chudých milenců nekončívaly tak hladkým vítězstvím a tak smířlivě, nehledě k tomu, že šťastný závěr ve filmu je zřejmě netypický a spočívá na shluku náhod (zásah pojišťovny, odchod primáře do soukromého sanatoria).

K námětům tak závažným je třeba přistupovat promyšleněji, s hlubší znalostí společenských poměrů a vztahů, s ucelenější a velkorysejší uměleckou koncepcí. Kdyby se byli autoři filmového zpracováni hlouběji zamysleli nad nadhozeným problémem námětu, nebyli by se dali svést k povrchní kresbě sociálního prostředí první republiky, (továrník, poslanec, okresní hejtman, dělník - slaboch), jež bylo již i v našem filmu stejně, ne-li lépe zachyceno a byl by jim vyšel film mnohem důraznější a aktuálnější..

Očekáváme, že i ve své další tvorbě půjde důsledně dále za realistickým stylem a životni pravdivostí a vyhne se zbytkům snahy po "čistě filmovém" efektu, která dosud u nás nevymizela. Kameraman Milič se zhostil svého úkolu spolehlivě a bude zřejmě pokračovat v dobré tradici naší filmové fotografie, Hudba J. Rychlika, zkušeného rovněž z krátkometrážních filmových forem, je přiléhavým doprovodem díla. Herecky se ovšem nejlépe projevili zkušeni umělci J. Plachý a O. Krejča v rolích lékařů promyšlenými a dobře odstíněnými výkony. Zajímavě a nově pojal Fr. Šlégr roli továrníka, kdežto V. Řepa jako poslanec a J. Mareš jako Blahna zůstali na obvyklé úrovni. Noví a mladí herci nesou známky nezkušenosti, ale jako celek obstáli.

ZDROJ: Dobová recenze, autor - J. Dvořáček

V malé továrně na laky vybuchne kotel. Při výbuchu je zdemolována část provozu a zraněno několik dělníků. Nejhůře dopadl Váša, kterému hrozí amputace rukou. V nemocnici se ho ujme MUDr. Kovář, který přes ostré konflikty s primářem využije všech možností medicíny, aby Vášu vyléčil. V továrně zatím probíhá vyšetřování. Dělníci jsou pobouřeni, neboť továrník Olbrich se snaží na ně svalit vinu za výbuch. Olbrich si proti sobě popudí i hejtmana, protože netakticky v nevhodnou dobu propustil čtvrtinu zaměstnanců. Olbrich proto shání svědky, kteří by potvrdili nedbalost dělníků. Úplatkem získá na svou stranu jen mladého Blahnu, který potřebuje peníze na potrat pro svou dívku. Ta se však s ním pro jeho zradu rozejde. Dělníci svolají schůzi a hrozí stávkou. MUDr. Kovář má v nemocnici úspěch, Vášovy ruce jsou zachráněny. Primář přesto nutí Kováře opustit nemocnici, ale nakonec odejde sám do soukromého sanatoria. Kovář k radosti chudých zůstává.

Zdroj: NFA

Polovina 30. let: Mladý lékař se ujímá léčení popáleného dělníka. Majitel továrny na laky snižuje stav zaměstnanců a snaží se pracovní úraz zatajit. Také zásadový a nekompromisní dr. Kovář má potíže se svým nadřízeným.

Film je naivním pokusem o politickou agitku.