Přežít s vlky

Přežít s vlky se dá, s lidmi už poněkud hůř
Druhá světová válka, osmiletá židovská   holčička a vlci v hlavních rolích. Míša   žije se svými rodiči, židovským otcem a   maminkou Ruskou v Bruselu. Po obsazení města   nacisty netrvalo dlouho a Míšini rodiče byli   zatčeni a deportováni do koncentračního   tábora. Míšu stihli před tímto osudem   zachránit a poslali ji na opatrování k   neznámým lidem - samozřejmě za úplatu. Když   došlo k zatčení i jejích nových   opatrovníků, vydává se hlavní hrdinka jen s   maličkým kompasem a brašnou přes rameno hledat   své rodiče.
V tomto okamžiku začíná   pseoudopohádka o strastiplné cestě divokými   lesy, skrýváním se před nepřáteli, hladu,   strádání a především o přátelství s   bílou vlčicí Mama Ritou a černým vlkem   jménem Papa.
Tahle pasáž je trochu méně   uvěřitelná, ale hezky se na to kouká, jen do   té chvíle, než Míša přijde i o tyto blízké   bytosti z divoké přírody. Ale nakonec proč ne,   v posledních pasážích filmu je zbědovaná a   nemocná Míša v deliriu a je dost docela   možné, že se jí tato část jejího   putování mohla jen zdát.
Film zaujme, pro   diváky neznalé válečných zvěrstev i je i   poučný (oceňuji), vizuální zpracování velmi   zdařilé, co mi chvílemi vadilo byl český   dabing. Tomu, koho film zaujal, doporučuji daleko   zdařilejší Faunův labyrint.

Těžko uvěřitelný příběh v nenáročném   zpracování, kde se nijak netlačí na pylu v   krutosti a hrůze. Příběh plyne zcela volně a   bez vnucené dramatičnosti. Vše vyznívá   téměř jako rodinný počin a není divu.   Příběh o děvčátku procházející opravdu   těžkým obdobím svého života je odvyprávěn   právě z jejího pohledu. Proto spousta   nepochopení, bolesti a zklamání. Není to   vyloženě pecka, ale na televizní obrazovky   takové ztvárnění dozajista postačí.

No, nebudu zde rozebírat pravděpodobnost   příběhu, na to se necítím silný v   kramflecích. Takže jen obdiv dětské herečce,   a to je všechno. To že autorům trvalo skoro   tři čtrti hodiny než se dostali k "jádru   pudla" bych ještě překousl, ale pak už na   diváka valí blbinu za blbinou. Furt jsem čekal   až holčině začne vlk nosit potravu a když se   tak stalo /61/ mrčel jsem smíchem. Pak už jsem   jen čekal, až hojcicta najde tatinecta a   maminectu... Mimochodem mi během onoho   zdlouhavého úvodu začal fracek lézt na nervy.   Nakonec jsem sám sebe ukecal, že ocením   alespoň tu holčinu jako herečku.   12100811300/11537

Príbeh bol možno vymyslený, aj tak si myslím,   že tzv. divoké deti (feral child) nie sú fake.   Toto je nádherný príbeh súžitia dievčaťa s   prírodou, ktorý pripomína, že ľudí sa treba   báť viac ako divokých zvierat. Pevne verím,   že tie krásne vlky, ktoré ho sprevádzali, pri   scéne s pytliakmi filmári nahradili atrapami.

Tak asi nie
Vie mi niekto teda povedat čo naozaj beží na   joj plus? Lebo to čo tam práve hrajú veľmi   nevizerá ako prezitie s vlkmi.

Prý podle skutečného příběhu...
Docela blbá sranda od vydavatele, psát takovou   hlášku pořád na obal. Celá bublina byla už v   roce 2008 odhalena jako příšerný fake, dokonce   došlo k soudnímu procesu. Autorka přiznala v   rozhovoru pro belgický deník Le Soir -   "není to reálná pravda, ale je to moje   realita. Jsou chvíle, kdy je obtížné rozlišit   mezi realitou a vlastním vnitřním   světem..."

? HOMO HOMINI LUPUS ?
Sedmiletá holčička má během několika   zimních (!) měsíců pěšky a sama dojít z   Belgie kamsi do Polska, kde hodlá najít své   rodiče, přičemž jí cestou pomáhá divoká   (později ochočená) vlčice... No nevím - film   má údajně mít předlohu ve skutečné   události, čemuž se mi ale nějak nedaří   uvěřit. To ale neznamená, že by se mi   nelíbil, právě naopak! Je hezké si namlouvat,   že v době, kdy se k sobě lidé chovali hůř,   než vlci, mohlo tomu projednou být i naopak...   A malá Mathilde Goffard tu je coby Misha   výborná.