Obsah filmu Poslední leč
Kinematografický záznam inscenace Divadla na provázku: scény z divadelního představení jsou proloženy rozhovory obou představitelů o postavách revírníka z Mrštíkovy Pohádky máje a dr. Burkeho z Podivuhodného odpoledne od Ladislava Smočka. Ani věrný a úplný dokument, ani svébytná umělecká hodnota.
Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu
Po úspěšné adaptaci představení brněnského Divadla na provázku Balada pro banditu a svébytném filmu o odkazu předního československého divadelníka Blues pro EFB pokračuje režisér Vladimír Sis v nastoupené cestě dalším experimentem -přepisem hry Boleslava Polívky (spolupráce Jiří Pecha) Poslední...
Kinematografický záznam inscenace Divadla na provázku: scény z divadelního představení jsou proloženy rozhovory obou představitelů o postavách revírníka z Mrštíkovy Pohádky máje a dr. Burkeho z Podivuhodného odpoledne od Ladislava Smočka. Ani věrný a úplný dokument, ani svébytná umělecká hodnota.
Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu
Po úspěšné adaptaci představení brněnského Divadla na provázku Balada pro banditu a svébytném filmu o odkazu předního československého divadelníka Blues pro EFB pokračuje režisér Vladimír Sis v nastoupené cestě dalším experimentem -přepisem hry Boleslava Polívky (spolupráce Jiří Pecha) Poslední leč. Jedinými protagonisty této nezvyklé podívané, v níž se dialogy prolínají s pantomimou, jsou revírník z románu Viléma Mrštika Pohádka máje a doktor Zvonek Burko ze hry současného dramatika Ladislava Smočka Podivné odpoledne doktora Zvonka Bur-keho. Děj je velmi jednoduchý: doktor Burke přichází navštívit tak jako každý rok stařičkého pana revirníka, o něhož se stará pečovatelka Dobruše. V malé, nepříliš útulné místnosti prožívají oba přátelé neuvěřitelná dobrodružství, v nichž diky jejich fantazii mění úplné všední věci svou funkci, představy se stávají skutečností a vzniká tak bláznivý svět, v němž je možné všechno. Základním principem je tu hra na hru, jíž revírnlk (Jiří Pecha) a doktor Burke (Boleslav Polívka) někdy podléhají a jindy z ní vědomé nebo nevědomě vystupují. - Převážná část filmu je tónovaným záznamem provedení divadelní hry ve filmovém ateliéru. Do tohoto záznamu jsou prostříhány úvahy obou herců o tom, jak hru dělat, a exteriérové záběry, které mají „dynamizovat vcelku statický obraz a evokovat v divákovi určité pocity, vážící se k druhému plánu podívané.
Autor/Zdroj: /Letní filmová škola < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (2)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 20.2.2017
Je to skvělá zábava, ale ne pro každého. Já jsem se bavil a hodně nasmál. Ale má to i slabší místečka. Závěr mi moc nesedl.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 23.10.2015
Hravá představivost a nespoutaná obrazotvornost dvou pošetilých starců, kteří ve svých bláznivých myslích stvoří si nekonečnou rozlohu dobrodružné přírody s lesy a horami uvnitř jediné místnosti, bývá nemilosrdně rušena pravidelnými vpády nelítostné skutečnosti v podobě hrubě lající slečny opatrovatelky Dobromily. Myšlenka dobrá (nepříliš však zřejmá), provedení není dobré (příliš zřejmé). Nechybí sic roztodivné dialogy, vedené zvláštním jazykem, nechybí původní Polívkovo nenapodobitelné šaškovství, ale zdá se mi, že tomu všemu chybí - vtip. Navíc vložit nezapuditelnou imaginaci právě do osoby myslivcovy nápadným jest protimluvem, neboť bouchalové ničím takovým vznešeným neoplývají, spíše naopak. Bouchalům se smějeme nanejvýš zcela jinak: humorem satirickým, nikoli chápavě úsměvným. Zabolí pohled na padnuvšího jelena, leč příměr s umírajícím lesníkem není přiléhavý. A sluka je lovným ptákem asi tak stejně, jako je lovným zvířetem člověk.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 29.2.2008
Předností filmu jsou určitě herecké výkony ústřední dvojice Pecha-Polívka. Je to ale celkově takové až moc divadelní. Jed to čistý přepis divadelní inscenace, ale cosi tomu chybí.