Otevřená rána

Italský válečný snímek s   možná pravděpodobným   námětem, ale poněkud   nereálným průběhem.   Natočen však není špatně   byť místy krapet krkolomně.   Válečné scény jsou drsné   a výpravou daleko lepší,   než jsou ty mnohé   současné. Italové se svojí   minulostí nemají co se   týče války na růžích   ustláno a tak jim nezbývá,   než točit příběhy z   války o Američanech a jejich   činech. Tento není vyjímkou   a s ohledem na svou dobu se   může klidně zařadit mezi   ty ostatní.

Osudový příběh na pozadí   velké války, té druhé   světové v pořadí. Dva   vojáci, každý sám ua sebe   se dopustí velkých   lumpáren, včetně vražd.   Jsou za to právem odsouzeni k   trestu smrti. Ale existence   války a existence jakéhosi   mladého nezkušeného   poručíka má za následek,   že osud těchto dvou bude   krapet jiný, než rozhodl   vojenský soud.
Italský válečný film s   nízkým rozpočtem   přináší příběh tří   vojáků, z nich dva jsou   více než cyničtí a okolí   je nezajímá. Stane se něco,   že jim začíná záležet i   na jiných věcech, než na   svém vlastním prospěchu. Je   to příběh, kdy se z   grázlů stávají hrdinové.

Od začátku filmu se dá   předpokládat jakým směrem   se bude ubírat děj, jaké   budou následovat zápletky,   jejich rozuzlení a jak to   celé skončí. Celý film je   jedno velké klišé. Celá   pointa o nápravě charakterů   v hrůzách války, kdy   člověk zhnusený životem a   považujícího boha za   zrůdu, najde lásku a   smíří se s bohem, černoch   zažívající ve své vlasti   rasismus na vlastní kůži,   pozná, že ne všichni bílý   mají předsudky, a mladý   důstojník, se zeleným   vojenským mozkem se   polidští, je to největší   klišé ze všech.
PS:   Ten Klaus Kinski je nějakej   divnej.

Další válečný brak s   Klausem Kinski, který si   vyjímečně nezahrál nacistu   ale amerického vojáka.   Rozepisovat se o tomto filmu   je naprostá ztráta času   stejně tak jako jeho   sledování. Je to trapný,   nudný a prostě hrozný.

při sledování italského   filmu otevřená rána   nejednoho diváka jistě   napadne, proč klaus kinski   hraje i ve filmech nevalné   úrovně. že by existenční   problémy? a pokud snad už na   ně došla řada, je nutné   sdělit, že tím   nejdůležitějším velkým   existenčním problémem je   právě tento film a snaha   jeho tvůrců učinit z něj   dílo, na které by se dalo   vůbec koukat. nepovedlo se,   protože vzniklo dílo celé   nějaké divné, hodně   nesrozumitelné a od počátku   tak naivní, že se na něj po   těch letech určitě   nevydrží dívat ani klaus   kinski sám.