Nevěsta [TV inscenace]

Tahle televizní inscenace mi bohužel přišla   jenom průměrná. Přestože scénář napsala   paní Zinnerová, tak ten příběh nemá   přesvědčivost ani šťávu. Ocenit tu můžu   snad některé herecké výkony z vpravdě   reprezentativního obsazení a taky hudbu Petra   Hapky. Celek však jakoby režisér Dekanovský   nedokázal udržet pohromadě.

První část má název Nevěsta a vypráví o   soužití jedné domácnosti, ve které všechno   neklape, jak se zpočátku zdá. Zdeňka žije se   svým mužem Petrem, jejich dítětem Péťou   společně s tchyní a nesnesitelným urýpaným   tchánem v jednom bytě. Po mnoha peripetiích se   Zdeňka rozhodne, že s malým Péťou z bytu   odejde ke svému novému příteli, kterého zná   z učňovských let.

Hezká Zdeňka se přivdá do rodiny manžela,   brzy přijde na svět chlapec a všechno se zdá   být, jak to má být. Ale žít v této rodině   není žádný pech, manžel Petr, si z ní   udělal otloukánka a dá se na něm poznat, že   je to styl dědečka, jak se chová k babičce.   Zdeňka je již rozhodnuta, odejít s chlapcem do   svého bytu, který ji nabízí její bývalý   spolužák Láďa. Dědečka odváží sanita do   nemocnice a babička se synem přemýšlejí, kde   byla udělána chyba...

Stálý odraz životní reality...
...je tato televizní inscenace s výbornou   Markétou Fišerovou v hlavní roli (velká   škoda, že zákeřná nemoc zcela obrátila   naruby této talentované herečce celý život a   znemožnila jí další herecké působení, měla   neuvěřitelný potenciál), neboť ukazuje dění   v rodině, kde žena musí zcela být v područí   svého manžela. Moje kamarádka si takového   uzurpátora vzala. Bez jeho vědomí nesmí   rozhodnout ani o tom, do jaké poličky si dá   hrnek či zda si koupí do oken jiné závěsy.   Zkrátka nic. Zdeňka z inscenace od nevyzrálého   a psychicky labilního manžela dokázala odejít,   moje kamarádka to zatím nedokázala, snad chce   nést svůj úděl dál právě proto, že ji   před jejím "princem" všichni   varovali, ať dá od něho ruce pryč. Vdala   se...snad z trucu, snad z lásky, kdoví...teď   jsou tu dvě malé děti a ač má se kam vrátit   /rodičovské zázemí je výborné, přijali by   ji zpět třeba o půlnoci/, nejspíš se bojí.   Být zcela pod vlivem nevyrovnané osobnosti,   která je navíc Vaším manželem a otcem Vašich   dětí, není snadný úděl. Ne každá žena v   sobě najde tolik síly, aby dokázala utéct, ne   každá ale také má kam jít. Nejvíce je   smutné, že takové ženy jsou pod vlivem tyrana   i po jeho smrti, což v této inscenaci zářně   představuje tchýně v podání paní   Galatíkové - ač její tyranský manžel   zemřel, ona stále se bojí jeho vlivu a dokonce   odsoudí svou snachu za to, že v sobě najde   více síly nežli ona, a od manžela odejde. Na   hereckém koncertu Markéty Fišerové a Věry   Galatíkové je postaveno celé televizní dílko   - jednoduché, ale nadčasové, bohužel na   našich obrazovkách dost neprávem opomíjené...