Návrat muže zvaného Kůň

Druhé pokračování   nádherného příběhu o   životě, tradicích a   zvycích indiánů. Anglický   aristokrat John Morgan se   vrací mezi ně, aby jim   pomohl bojovat za svoji čest   a svobodu. Atmosfericky   naprosto úžasný počin,   neboť tady nehovoří slova,   ale obraz. Nejedná se o   nějaké zdlouhavé   jednotvárné scény známé   především ze spaghetti   westernů, ale čistě o   vyprávěcí způsob. Taková   scéna rituálu doslova   vtahuje diváka do centra   všeho dění a má téměř   chuť si rituálně zatančit   s nimi. Musím se pozastavit u   scény příjezdu Johna   Morgana do pevnosti stojící   na místě domova indiánů,   kteří ho kdysi adoptovaly.   Už u předchozího snímku   jsem se zmínil nad možnou   inspirací určitých postav   ze známých Mayovek a tady to   není jinak. Onen příjezd na   koni s rozevřeným   deštníkem v ruce za   hlasitého smíchu okolo   stojících lidí, velice   připomíná jistou komickou   figurku opět ze starých   známých indiánských   Mayovek. Tohle už asi nebude   náhoda. Onu postavu snad   připomínat nemusím.   Indiáni jsou tedy opět   středem veškerého dějství   a přiblížení jejich   způsobu života je i zde   velmi působivé. A opět se   nejedná o Rodokapsové   dobrodružství plného   přestřelek, drsných mužů   a typických westernových   klišé. Tvůrcům se tímto   pokračováním podařilo na   předešlí film navázat a to   kupodivu i se stejnou   kvalitou. Málo diváků   nedokáže po tomto s indiány   soucítit.  

Kůň se vrací a je drsnější než předtím
Málokdy druhý díl předčí   první, ale tady tomu podle   mne tak je. Nádherné scény,   skvělé obřady a výborní   herci. Scéna, kdy se šaman   oslepí, aby pomohl kmeni je   jen pro silné nervy.