Komentáře k filmu Legenda o "1900"
Počet komentářů k filmu: 4
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 8.8.2005
Životný ROTHov výkon!!!
Skvelý, fenomenálny a fascinujúci film, určený výhradne pre náročnejšieho diváka. Strhujúci životopisný príbeh (určite nie historický film) chlapca, ktorého všetci na lodi volali podľa roku jeho nájdenia "1900". Z bezmenného chlapca sa vyvinul skvelý klavirista, ktorý pokoril viacerých preslávených a nadaných klavíristov tej doby. No týto klavíristi si museli s "1900" zmerať svoje klavírne umenie na lodi, kde žil. Tento mladý muž, za celý svoj život neopustil loď na ktorej žil, nevkročil na pevninu, nikdy ani keď sa loď demoluje...
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 27.6.2012
Úžasně fascinující film, na který už asi v dnešní době (v televizi) moc nenarazíte, což je opravdu škoda, protože film stojí za shlédnutí. Doporučuji všem!
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 10.6.2011
Kdybych jednou náhodou nezapl v noci televizi, tak ani nevim že tenhle italský film existuje. A přitom je tento snímek nabitý kvalitami. I když nikam nepospíchá nabízí mnoho myšlenek a otázek života. Každý má svůj smysl jiný. S pravdivou nadsázkou se film pohoupává po palubě života a smrti. Příznivci tohoto filmu se dělí na viděli ho a neviděli ho, protože kdo se na něj odváží koukat toho pohltí. Tim Roth v životní pozapomenuté roli.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 19.4.2007
Hrál tak, že i bůh tancoval, když se nikdo nedíval
Film s opravdu zvláštní atmosférou, smutný až starobyle nostalgický, ale právě to je na italských filmech tak pěkné. A nejsilnější stránkou je příběh. Příběh sladěný každičkou svou součástí a detailem s harmonií jazzového piana a trbky, které jsou v tomto kousku hlavními hudebními nástroji, stejně tak jako dvojice hudebníků, kteří na ně tak božsky hrají. Je to příběh téměř neuvěřitelný, a přitom při sledování působí tak skutečně, tak živě. Chlapec , kterého nalezne obyčejný topič na obrovské komfortní zámořské lodi,jménem tak zvukomalebným jako je Virginien. Tato loď putuje z Evropy do Ameriky tam a zpět , stále do kola brázdí oceán a tolik lidí se na ní přepraví po celou dobu jejího cestování, po celou dobu života člověka, který se tu narodil, který tu vyrůstal, dospíval, až dospěl a nikdy mu však osud nedopřál na ní i zestárnout, což by pro totoho citlivého snílka a zároveň geniálního umělce bylo možná tím nejlepším. I přesto , že na lodi nezestárl, nikdy z ní ani na okamžik nevystoupil a přito hrál jako bůh. Na piano a nenašel se v jeho době nikdo kdo by se mu mohl rovnat, on nehrál prsty , hrál svou duší a ty prsty byly jen takovými prostředníky k tomu , aby mohl vyjádřit to, co skutečně cítí, co prožívá, co se mu honí hlavou. Muž který jej nalezl v krabici od citronů mu dal jméno, Danny Boodman T.D Lemon 1900. Je pravda , že v divadelní hře, bylo i v českém překladu použito italského výrazu - Novecento, což mi připadalo příhodnější, ale i když na umělce volali :"Pane Devatenáctset" nebylo to špatné.
Komu učarovala jazzová muzika, kdo dokáže nechat sama sebe protknout tak neskonale improvizovanými a silnými melodiemi jakými jazzové dozajista jsou bude jistě nadšen, neboť prolínání tého muziky s pocity hlavních hrdinů je tak těsné, že chvílemi nevíte, kdo vlastně hraje hlavní úlohu, zda herci nebo jejich skladby, které v průběhu filmu zaznívají , a jejich rozechvělé tóny se s lehkostí tak samozřejmou rozplývají nad piány, saxofony, trubkami i stoly přítomných hostů. Je to opravdové souznění hudby, herců a příběhu, který se propleten se žhavou jazzovou muzikou pomalu odvíjí v několika liniích, aby nakonec skončil stejně smutně a tklivě, jako zazněla trubka pana Maxe, který si na ni přišel naposledy zahrát. Někomu může tento film připadat nudný, bez napětí, obyčejný, ale ten, kdo jen trochu umí hledat v lidských očích pocity, pro koho je slovo jazz symbolem temperamentu , hloubky a tajemství, možná i jisté životní filosofie, určitě bude nadšen. Není to komedie, není to ani parodie, možná ani romantika, je těžké zařadit tenhle film do škatulech žánru, které jsou nám známy, je to zkrátka příběh člověka, který se na těch několika stech metrech lodní paluby, na které prožil celý život , naučil cestovat po celém světě díky své představivosti a schopnosti naslouchat ostatním, který viděl mlhu v New Orleans ve své hlavě desetkrát zřetelněji než ti , kteří tam skutečně byli,znal celý svět jen z vyprávění a byl z něho velmi nadšený, a přesto nedokázal nikdy udělat ten krok a sejít ze železných schůdků a vkročit svou nohou na pevnou zem. Proč? na to si odpověď musí naléz sám každý, kdo se na film bude dívat, protože ani Novecento - tedy pan Devatenáct set na ni ve filmu konkrétně neodpověděl. Byl už tak blízko, a přeci se nakonec otočil a vrátil se zpět na houpající se palubu, mezi své čtyři stěny kajuty, ke svému pianu. Je to příběh o člověku, který za svůj život, ač žil jen na několika desítkách čtverečních metrech tolik uměl naslouchat lidem, tolik uměl snít, že jeho život byl bohatší než leckterého velkého cestovatele. A tak vy, kteří se chcete na chvilku přenést do zvláštní téměř nepopsatelné nálady obrovské výletní lodi, plné jazzové muziky, nakouknout malinko do nitra duše muzikanta, který se naučil hrát na piáno úplně sám už jako malý chlapec a piano pro něho bylo vším, určitě si tenhle film nenechte ujít. Není akční, není rychlý, děj je spíše zamlžený a propletený , jakoby zpomalený veškerými hudebními nuancemi, ale já osobně si myslím, že stojí za shlédnutí.
Poznámka: Komentáře jsou řazeny podle počtu dosažených bodů jednotlivých členů, kteří je psali. To znamená, že čím více bodů má člen, tím je jeho komentář výše.10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film