Obsah filmu Král tančí
Film belgického režiséra Gérarda Corbiaua je volně inspirován studií Philippa Beaussanta Lully aneb Hudebník slunce, věnovanou postavě skladatele Jeana-Baptista Lullyho (1632 1687), který působil na dvoře Ludvíka XIV. jako dvorní skladatel a kapelník. Ludvík XIV. měl jako chlapec zálibu v tanci a v roce 1651 poprvé veřejně vystoupil v Baletu noci, při němž ho poprvé doprovázel Lully, který později pro mladého krále složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Skládal na královo přání také opery a hudbu provázející představení her Jeana-Baptista Poquelina, známého jako Moliére. Film sleduje vztahy mezi králem, Lullym a Moliérem, do jisté...
Film belgického režiséra Gérarda Corbiaua je volně inspirován studií Philippa Beaussanta Lully aneb Hudebník slunce, věnovanou postavě skladatele Jeana-Baptista Lullyho (1632 1687), který působil na dvoře Ludvíka XIV. jako dvorní skladatel a kapelník. Ludvík XIV. měl jako chlapec zálibu v tanci a v roce 1651 poprvé veřejně vystoupil v Baletu noci, při němž ho poprvé doprovázel Lully, který později pro mladého krále složil další balety a stal se jeho důvěrníkem. Skládal na královo přání také opery a hudbu provázející představení her Jeana-Baptista Poquelina, známého jako Moliére. Film sleduje vztahy mezi králem, Lullym a Moliérem, do jisté doby přátelské, později poznamenané závistí a zejména ochladnutím toho, který mezitím vyspěl v krále Slunce.
Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Premiéra: 31.10.2014 CX < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (4)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
režie:
hraje:
scénář:
námět:
hudba:
kamera:
střih:

Distributor v ČR: |
CinemArt CZ, Eurimages |
|
|
Barevný: |
Ano |
|
|
Jazyková verze: |
francouzská |
|
|
Distribuční verze: |
česky, dabováno |
|
|
Zvuk: |
Dolby Stereo |
|
|
Přístupno: |
od 12 let |
|
|
|
|
Zobrazit všechny herce a tvůrce filmu Král tančí >
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 13.9.2014
Když mi ve filmu o Lullyho hudbě nejvíc vadí Lullyho hudba, tak je jasný, že mě to nemohlo dostat. Proto jsem si film snažil užít aspoň jako dějepisný exkurz a například scéna, kdy se Ludvík XIV. ujímá vlády, je excelentní. Na druhou stranu jsem nějak nepobral, proč kníže Conti je tady za vypelichanýho plešouna, když byl jen o pár let starší než král. Oslovily mě víc scény bez emocí, protože takový bylo baroko – zachovat dekorum v každý situaci. A Benoit Magimel v roli Ludvíka XIV. byl v tomhle perfektní. A naopak rušily scény přehnaně uječené a hysterické. Ovšem i Boris Terral v barokním kostýmu a paruce vypadal tak majestátně, že i on klidně mohl hrát krále a ne pošahanýho Lullyho. Král tančí dobře, ale režisérův o něco starší Farinelli mě bavil víc.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 29.4.2014
Francouzský spisovatel 19. století Stendhal obdivoval vznešený despotismus a mravy z doby Ludvíka XIV., protože bez přestání a ve třech dnech se přecházelo ze salónů na bitevní pole. Manželky, matky, milenky žily v neustálých úzkostech. V jediném věrném obraze, který nám z té doby zůstal zachován, v jazyce, blízkost nebezpečí uchovala energii a upřímnost, jaké bychom se dnes nemohli odvážit (v literatuře vládl požadavek vznešenosti). V monarchii, aby mohl existovat Molière, musí mít za přítele Ludvíka XIV. Ve filmu bylo dále pěkně vidět, že Molière byl považován za pouhého fraškáře a lidé se smáli nanejvýš, když herec pronesl slovo "klystýr", a ještě roku 1823 lidé vypískali Lakomce, protože v této hře se syn nechová uctivě k otci. Také s náboženskou koterií obklopující mladého krále slunce si zažili oba dost, to bylo také dobře vidět, a mnohé Molièrovy komedie, odhalující pokrytectví, byly zakázány církevní censurou, ačkoli mladý král nebyl vůbec zbožný a výtečně se při nich bavil. Byl to bezesporu velký král, přítel umění a umělců. V jeho moudře vedené monarchii by si byl přál žít i francouzský romanopisec Gustave Flaubert.