Jan Hus [TV film]

Do příběhu vstupujeme ve chvíli, kdy mocenské spory králů Václava a Zikmunda sužovaly Čechy. Zikmund se chtěl zmocnit českého království, uvěznil Václava v Rakousích, nechal drancovat královský poklad, jeho Kumáni vypalovali české vesnice. A odvážný kazatel Jan Hus volal z kazatelny: „I pes, i had si chrání svůj pelech! Jsou snad Češi horší než psi a hadi?“ Pak vzbouřil půlku univerzity, když sepsal apelaci všem mistrům a zemskému sněmu. Byl to on, kdo královně Žofii přinesl nabídku vlivných přátel, aby mohla pod jejich ochranou odjet do Bavor k rodině, protože by teď v Praze nebyla v bezpečí. Královna kategoricky odmítla. „Jsem česká královna, mé místo je tady!“ Jan Hus veřejně kritizoval nepořádky v církvi, především způsob života Božích služebníků, například že nosí drahé šaty, nebo že vysedávají po hospodách a hrají hazardní hry. Byl přesvědčen, že hříšný kněz nemůže udělovat svátosti, nemůže být služebníkem Božím… Vysloužil si tím jejich nenávist. Stěžovali si na něj u krále, u arcibiskupa, jezdili žalovat papeži. Obviňovali ho z šíření Viklefova učení. A záviděli, že jeho Betlémská kaple byla pravidelně přeplněna věřícími, zatímco jejich kostely věřící navštěvovali jen sporadicky. Neshody na univerzitě kvůli Viklefovu učení eskalovaly a vyústily ve chvíli, kdy král Václav požádal univerzitní mistry, aby jej doprovodili na koncil v Pise. Německá část univerzity odmítla, a protože svými třemi hlasy proti jednomu německému získávala vždy většinu, král se rozhodl křivdu napravit Dekretem kutnohorským. Rozzlobení Němci na protest opustili Prahu. Viklefovo učení bylo vnímáno církevními hodnostáři jako kacířství a tomu obvinění se nevyhnul ani Štěpán Páleč. Přes Husovo varování odjel do Říma, aby se obhájil, cestou ho ale v Bologni nechal zatknout kardinál Baltazar Cossa. Když se po dlouhé době vrátil do Čech, byl to už jiný Štěpán Páleč. Jeho odvahu vystřídal strach. Mezi dosud věrnými přáteli, Husem a Pálčem, se objevily první pochybnosti a názorové neshody.

Zdroj: ČT

Hezké dopoledne, zasíláme Vám tiskovou zprávu k premiéře trilogie Jan Hus.



Poslední květnový víkend se na ČT1 odehraje příběh starý přes 600 let. Trilogie Jan Hus míří na obrazovky.

Jedním z příspěvků České televize k letošnímu šestistému výročí upálení Mistra Jana Husa je třídílný historický film režiséra Jiřího Svobody a scenáristky Evy Kantůrkové Jan Hus. Jeden z největších projektů České televize se na obrazovkách ČT1 objeví o posledním květnovém víkendu, v pátek, v sobotu a v neděli, vždy od 20.00 hod.



„Jan Hus je jedním z největších projektů v historii České televize a jsem přesvědčen o tom, že je i důstojným příspěvkem k šestistému výročí úmrtí největšího českého reformátora,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a dodává: „Už od prvních okamžiků, od propracovaného scénáře Evy Kantůrkové přes herecké nasazení, zkušenou režii Jiřího Svobody až po hudbu Michaela Kocába má trilogie Jan Hus velké šance stát se nejen součástí zlatého fondu České televize, ale dík spolupráci s francouzsko-německou stanicí ARTE, která se na filmu v roli koproducenta podílela, oslovit diváky v celé Evropě.“



„Naším záměrem bylo zobrazit Jana Husa jako člověka, jehož motivace a životní postoje budou srozumitelné v kontextu dnešní doby a pro současného diváka,“ říká Jan Maxa, ředitel vývoje pořadů a programových formátů České televize a kreativní producent trilogie Jan Hus. Režisér Jiří Svoboda jej dále doplňuje: „‚Náš Hus je zakořeněný v jihočeské vesnici, kam se vrací. Umí se bavit a duchaplně žertovat. Je důvěřivý. Má dobré přátele, z nichž jen někteří jsou skutečně dobří. Není planý moralizátor, o každé výzvě, která se před ním ocitne, uvažuje.“ Hlavní roli Jana Husa ztvárnil Matěj Hádek. „Zavolal mi někdo od režiséra Jiřího Svobody s tím, jestli bych měl zájem přijít na kamerové zkoušky, že je nás na tu roli asi pět adeptů. Tak jsem se tomu zasmál. Upřímně, napadlo mě, že bych si v životě mohl zahrát cokoliv, ale že bych hrál Jana Husa, tak to mě nenapadlo ani ve snu“, říká Matěj Hádek. Ke své volbě titulního představitele režisér Jiří Svoboda uvedl: „Matěj Hádek se na natáčení velmi pečlivě připravoval, byl soustředěný, trpělivý i profesionálně pokorný. Natáčení s ním byl pro všechny přítomné velký zážitek. Matěj patří k herecké elitě.“



Třídílná historická freska Jan Hus vznikla během 63 natáčecích dní a její hrubá stopáž vydala celkem na 35 hodin materiálu. Natáčení se zúčastnilo přes dva tisíce komparzistů. V rámci dosažení co možná největší míry autenticity navštívil štáb celou řadu historických míst: Anežský klášter, středověký skanzen Řepora, kapli Božího těla a chrám. Sv. Barbory v Kutné Hoře, hrady Křivoklát, Lipnici nad Sázavou, Karlštejn, Zvíkov, Kost, Švihov a Točník. Natáčelo se také v okolí Terezína, Milevska a Jetřichovic. První klapka, z celkových 736, padla 14. června loňského roku. Pro celou trilogii bylo ušito celkem 1500 kostýmů a mnohé další byly vypůjčeny. Tvůrci – převážně v dílnách České televize – vyrobili přes 1200 rekvizit. Jednou z nejzajímavějších prací byla příprava kopií ručně psaných dokumentů a knih. Středočeský Kraj na natáčení výjimečně zapůjčil faksimilii Říšské císařské koruny. Mezi objemově největší rekvizity se řadí vybavení sálu kostnického koncilu, a to amfiteátr vyřezávaných stěn a křesel, včetně tří trůnů pro císaře a kurfiřty.

Karolína Blinková
tiskové oddělení
ČESKÁ TELEVIZE

Dobrý den,



přijměte prosím pozvání na tiskovou konferenci k historické trilogii režiséra Jiřího Svobody a scenáristky Evy Kantůrkové Jan Hus, která se uskuteční ve čtvrtek, 21. května od 10.00 hod. v Kavárně Lucerna (Vodičkova 36, Praha 1). Po skončení tiskové konference Vám v Malém sále Kina Lucerna promítneme třetí díl trilogie.



Na tiskové konferenci se setkáte s generálním ředitelem České televize Petrem Dvořákem, vice presidentem televizní stanice Arte, která je koproducentem projektu, Dr. Gottfriedem Langensteinem, ředitelem Vývoje pořadů a programových formátů ČT Janem Maxou, režisérem Jiřím Svobodou, scenáristkou Evou Kantůrkovou a autorem hudby Michaelem Kocábem. Tiskovou konferenci moderuje Daniela Písařovicová.



Svou účast prosím potvrďte nejpozději do 20. května na adrese michal.prokes@ceskatelevize.cz.



Třídílný televizní film o Janu Husovi je jedním z největších televizních projektů současné České televize nejen svou náročností, ale především svým významem. Tragický osud tohoto velikána naší historie byl naposledy převeden na filmové plátno režisérem Otakarem Vávrou v roce 1954. Spisovatelka a historička Eva Kantůrková se osudem a odkazem betlémského kazatele zabývala dlouhou řadu let. Bylo tedy nabíledni, že se právě její román Jan Hus, poprvé vydaný v samizdatu, dočká nového filmového zpracování. Tvůrci, kteří se u jeho realizace sešli, patří v Česku k nejrespektovanějším filmovým profesionálům, herce nevyjímaje. Díky nim má televizní film Jan Hus všechny atributy mimořádného filmového zážitku a je zároveň důstojnou oslavou historické osobnosti světového významu.

Michal Prokeš
manažer PR a barterové agendy

Knihu o Janu Husovi napsala spisovatelka Eva Kantůrková již v osmdesátých letech. Její první vydání se tak odehrálo jen v rámci samizdatu. Nyní Eva Kantůrková, též jako autorka scénáře, popisuje příběh Jana Husa od počátku XV. století až ke Kostnické hranici. Na rozdíl od tradovaného obrazu sociálního reformátora chtějí autoři filmu sledovat myšlenkové a mravní drama, jež předběhlo o celé století zásadní zlom evropského vývoje. Dramatický děj je ukotvený ve spletitém střetu názorů, ambicí a mocenských manipulací církevních i světských autorit - krále Václava IV., jeho bratra Zikmunda, arcibiskupa Zbyňka a tří papežů, kteří si dělají nárok na pastýřský stolec a z toho titulu i na odváděné daně.


První díl filmu začíná ve chvíli, kdy král Zikmund vylákal krále Václava na hrad falešným příslibem triumfální jízdy ke Svatému otci, aby jej mohl uvěznit ve Vídni a zmocnit se celého království. Předělem mezi prvním a druhým dílem je pak okamžik Husova váhání o cestě do Kostnice, film končí jeho upálením.

zdroj: ČT

Dvoudílný televizní film podle scénáře Evy Kantůrkové bude vedle záznamu důležitého historického momentu z českých dějin také napínavým příběhem, který hledá odpověď na otázku: Co zavedlo výjimečnou osobnost, filozofa, teologa a člověka, mistra Jana Husa až k ukrutné smrti upálením?
David Kopecký