Jakub

Herecký koncert třináctiletého Filipa Renče v   příběhu, který by se mohl odehrát i dnes.   Příběh o vzájemném vztahu a porozumění syna   a otce dokáže chytit za srdce a vede k   zamyšlení nad danou situací. Psychologický   motiv se však striktně drží na uzdě, neboť   se přeci jen jedná o dětský film, takž pro   dětského diváka zůstal srozumitelný. Své si   však najde i divák dospělý. Je tu klučina z   dětského domova, o kterého matka nemá zájem a   otec… Inu, jak to synovi vysvětlit? A o to jde   především. Ladislav Mrkvička v roli otce   předvedl taktéž úctyhodný výkon a takřka   Filipovi se vžít do role hodně pomohl. Film   námětově úmyslně využívá pohled dětskýma   očima, aby bylo dospělým jasno, jak takovou   situaci dítě vnímá a co prožívá. Scénář   je tímto podaný dobře a je i iniciativně   natočený. Ani dnes nic neztrácí na své   působnosti.

Filip Renč (Jakub) je jedenáctiletý spratek od   pohledu a taky se tak chová (hraje úplně   přirozeně). Jednoho dne si pro něho do   dětského domova přijede tatínek, který byl   prý 6 let v Africe za prací. A tak začnou spolu   bydlet v novém nezařízeném bytě a začínají   k sobě opět hledat cestu. Jakub začne chodit do   školy, kde spolužákům vypráví svoje   vymyšlené příběhy o tatíkových cestách po   Africe. Pravda je ale jinde a je na Jakubovi, jak   se k tomu všemu postaví. Když jsem film viděl   jako děcko, utkvěla mě v hlavě scéna, když   otec (výbornej Ladislav Mrkvička) spí, na   plotně začne pískat konvice s horkou vodou a on   se najednou vzbudí a rychle se postaví, jakoby   byl u raportu. Jakub to považuje za legrační a   divák začíná tušit...Velmi se mě líbila i   role Ladislava Boháče v roli starého žida,   který bydlí ve stejném domě. Výraznou a   barvami hýřící kameru nasnímal zkušený   Miroslav Ondříček a pěknou hudbu složil   Štěpán Lucký. O režii se postaral Ota Koval s   Jaroslavou Vošmikovou. Takové filmy mají stále   co říct, ovšem v dnešní době se už   netočí. Vlastně ani nemá kdo a s kým.

Český film o nelehkém sžívání dvou lidí,   kteří, ačkoliv jsou jedné krve, tak se   téměř neznají. Setkávají se totiž po   několika létech odloučení, které otec   strávil v kriminále a syn v dětském domově. V   hl. rolích desetiletý Filip Renč jako správný   rošťák Jakub a Ladislav Mrkvička, coby jeho   (poněkud bezradný) táta Mikuláš. Moc jsem jim   vždycky fandila, aby k sobě tu pořádně   zarostlou cestičku našli a prošlapali...