Hrstka statečných

Válečný snímek je sice ve znamení hvězd,   jakými jsou např. Frank Sinatra, Steve McQueen,   Charles Bronson či italka Gina Lollobrigida, pro   kterou se jednalo o hollywoodskou prvotinu, ale je   v podstatě příkladnou ukázkou faktu, že i tak   se nemusí jednat o fenomenální film. Námět o   výcviku několika obyvatel Barmy pro boj s   Japonci sice není nezajímavý, ale děj   příběhu je značně jednoduchý a svou   romantizující vložkou spíše krapet nudící.   Lze si všimnou, že ani tento snímek se   neobešel bez scény večírku bohaté smetánky,   který se ve své době používal snad v každém   žánru. Nic proti ničemu, nakonec proč ne, ale   zrovna tady to jasně dává najevo nedokonalost   scénáře, neboť bez této scény by byl snímek   o hodně kratší. Mnohé aspekty postav v jejich   charakteru a dějové pozice nebyly využity do   hloubky své podstaty, čímž jejich přítomnost   spíše vyznívá jen jako nutná přítomnost do   počtu. Že byla romantická etuda svěřena   zrovna Sinatrovi nijak nepřekvapí, ale   přítomnost Giny Lollobrigidy vcelku ano. Jak   bylo výše zmíněno, jednalo se o její první   hollywoodský film, avšak že se zrovna jedná o   tento se tento skutek nejeví jako zrovna   šťastný nápad. Na válečný film v pozici   civilní ženy je v centru dění až moc často,   což dané pojetí spíše kazí. A to právě v   onom romantismu. Ze snímku to vytváří značnou   obyčejnost, která nenadchne a má nemalou   potíž po divácké stránce oslovit. Stopáž   dvě hodiny? To je div, že se to vůbec podařilo   takto natáhnout.

Jednoduchý válečný příběh z druhé   světové války, ale mě potešilo skvělé   herecké obsazení. To mě vždy bere. Na druhé   straně mi chybí na válečný film více   bojových scén, tady jde spíše o politiku,   romantiku. Oslava vánočních svátků uprostřed   džungle a kostýmy Giny, které spíše   korespondují s rokem natáčení filmu, jsou   trochu mimo. A škoda, že moji oblíbení Bronson   s McQueenem dostali minimum prostoru.