Hrdina má strach

Satiricky zacílená divadelní předloha Jaroslava Dietla byla zpracována do filmové podoby televizním režisérem Františkem Filipem. Hlavní hrdina snímku Rudolf Hrušínský pronáší působivé vnitřní monology, v nichž komentuje svoje jednání a jednání svého okolí, jakožto i pohnutky, které ho k takovému počínání vedou. On sám je jakýmsi malým ustrašeným úředníčkem na nejmenovaném ministerstvu, PZO nebo vyšším státním úřadě, který drží vždy pusu a krok. Jednoho dne vyjádří svůj osobní názor, i když se tak stane více méně omylem. Ke svému překvapením a k překvapení svého okolí, není potrestán, ale naopak povýšen. Zajímavý námět s vyjádřením osobní statečnosti obyčejného člověka byl zpracován režisérem poněkud opatrnicky.

POZOR SPOILER

Postaršího Honzu Vavřince osloví Zdeněk se dvěma slečnami kvůli sbírce motýlů. Honza se ihned přiznává, že nic podobného nemá, ale že má volný byt. Všichni tam jdou a Zdeněk zvedne telefon, když někdo hledá nějakého poslance. Aby legrace stála za to, řekne Honza, že tam přijdou. V hospodě pak potká Františka Veldu, kterého kdysi zavřeli na patnáct měsíců. Bylo to však na něj „hozeno“ a on chce nyní zpět na své pracovní místo. Jenže jej nechtějí vzít, a tak tam vlítne „poslanec“ Honza. Spustí bandurskou, vyvolá strach a vše je v pořádku. A pak chodí a ptá se na strach. V podniku se začne řešit podobný problém na koho hodit vinu, jako kdysi na Veldu. Tentokráte jde o spadlou halu, namísto jeřábu jako tehdy. Hodí se to na pana Hofmánka. Ten je za trest jen zbaven funkce. A Honza se jej tak trochu zastane, čímž roztočí poměrně zajímavý kolotoč. Náměstek jej vezme do auta „na výlet“ na letiště. Cestou zpět si upřesní své názory. Pak Honzu přemlouvá samotný Hofmánek, aby promluvil s jeho manželkou. On to udělá, ale stejně končí až u soudruha „vysokého zmocněnce“. No, a ke konci celé kauzy je Honza navržen na místo vedoucího odboru. Ani neví, zda vyhrál, či prohrál. Pak Honza žádá Františka, aby je vzal sebou do party, která staví jeřáby. Teprve pak, cestou z hospody, se mu přizná, že není poslanec. Nu, a potom dostává ono místo vedoucího…

Satiricky zacílená divadelní předloha Jaroslava Dietla byla zpracována do filmové podoby televizním režisérem Františkem Filipem. Hlavní hrdina snímku Rudolf Hrušínský pronáší působivé vnitřní monology, v nichž komentuje svoje jednání a jednání svého okolí, jakožto i pohnutky, které ho k takovému počínání vedou. On sám je jakýmsi malým ustrašeným úředníčkem na nejmenovaném ministerstvu, PZO nebo vyšším státním úřadě, který drží vždy pusu a krok. Jednoho dne vyjádří svůj osobní názor, i když se tak stane více méně omylem. Ke svému překvapení a k překvapení svého okolí, není potrestán, ale naopak povýšen. Zajímavý námět s vyjádřením osobní statečnosti obyčejného člověka byl zpracován režisérem poněkud opatrnicky.

Film Europe Media Company

Celovečerní film pro Barrandov skupina Feix-Brož repriza i v televizi - točeno v červenci 1964
František Filip

Řadový úředník vysokého "úřadu" překoná svůj strach a před "nejvyššími" vyjádří svůj nezouhlasný názor. K vlastnímu překvapení je jmenován na vedoucí post. Hra na sebe rozruchem který vyvolala strhla pozornost. Ne tak film.