Hra o život

Silný příběh z období   okupace o člověku, který   sice je vlastencem, ale bojí   se cokoliv podniknout aby se   nedostal dojakéhokoliv   konfliktu. O to horší je,   když několik minut poté,   kdy ho v tramvaji zachrání   kolega z podniku před   zfanatizovanou Němkou, ho on   sám nedokáže varovat před   gestapem, které si pro něj   náhle přišlo. Že se stane   trnem v oku pro celé okolí   včetně své ženy, která se   přidá k odboji, je nadmíru   jasné. Film začíná   sedmiminutovým výběrem   zpráv z dobových   týdeníků, což velice   dobře nastíní jak děsivá   a temná doba to byla.   Všichni lidé prostě být   hrdinové nemohli. Karel   Höger tuto postavu i po   psychologické stránce   ztvárnil bravurně a   jednoznačně. Z jedné strany   se jeho povaha dá pochopit,   ale z té druhé skutečně   budí vztek. Kolem něj se   zatýká, naopak on povýší.   Jenomže osud je   nekompromisní a morálně   dojde i na něj. Snímek   vznikl v padesátých letech,   takže myšlenka příběhu   nijak nepřekvapí. Avšak i   přes agitační atmosféru se   nejeví snímek jako nijak   špatný. Lidé jsou prostě   různí a to platilo, platí a   platit bude.

Velmi dobré herecké výkony.   Karel Höger zde vytvořil   určitý předobraz svých   největších rolí, Brycha,   Pelikána, Štěrby ad. V   předloze původně velmi   slabošskou postavu skvěle   odstínil...
Snímek   příliš nezestárl.

Velmi špatně uchopené   závažné téma života lidí   v protektorátu. Slabý a   nepřirozený výkon Vlasty   Chramostové, také Karlu   Högerovi jeho role tentokrát   bohužel nesedla. Film, z   něhož je hodně cítit doba   svého vzniku. Opravdu slabé.

Drama z okupované Prahy s   vynikajícím Karlem Högerem   v roli slabošského a   ustrašného Racka. Bohužel   toto filmové dílo režiséra   Jiřího Weisse bylo   natáčeno v dusivé   atmosféře padesátých let a   tak z něj místy znát jistá   tezovitost a tendenčnost   doby, jak po stránce   scénaristické, tak i ve   výkonech herců.