Eden a potom...

Vzpomínky na mou   nejoblíbenější herečku   konce šedesátých let   Catherine Jourdan a také   atmosféru filmového klubu v   té době, kde byly dostupné   filmy nemyslitelné v běžné   produkci. Režisérovy filmy   určitě nejsou vhodné pro   běžného diváka, ale to už   záleží na jeho výběru.   Pozdě si stěžovat a psát   nesmyslné komentáře. Mě   nikdy režisér nezklamal, i   když jsem si vyslechl od   přátel poznámky o snobech   atd. Rád jsem se nyní   podíval znovu na ČT Art,   možná po pětačtyřiceti   letech, a opět mi nezbývá   než obdivovat výtvarnou   stránku filmu a kameru.   Minisukně dívek ze začátku   sedmdesátek se už nikdy   nevrátí a je to velká   škoda, to byla krásná doba.   Škoda, že nebývá uváděna   slovenská verze filmu s   jiným obsazením z řady   domácích herců.

Psát či nepsat (toť otázka!)
Protože jsem jen obyčejný   trouba, film jsem nepochopil.   A protože jsem film   nepochopil, nemohu ho ani   odsuzovat. Jenže když ho   neodsoudím, bude to vlastně   jako bych ho pochválil. To   ale nemohu a nechci. Co tedy s   tím? Je tedy východiskem   vůbec komentář nepsat? Ale   vždyť už ho píšu...
Jste zmateni tím, co tu   čtete? To nic není proti   zmatku, který jsem cítil   při sledování Edenu a   potom. Holt jsem si měl   napřed přelouskat obsah jak   jej uvádí Filmový přehled   (najdete tady na stránce po   rozkliknutí „zobrazit   všechny obsahy“). Stačí   tu z něho ocitovat poslední   větu a jste v obraze:
„...poetika pohrávání   si s konvencemi vyprávění   se může jevit dnes jako   prázdná a chladná a film   Eden a potom . . . jako   neplodný experiment,   zajímavý pro nás obsazením   některých slovenských   herců a dokumentující dobu   svého vzniku.“
Po   přečtení celého obsahu   budete mít jasno, jestli si   film pustit anebo raději ne   (já bych si ho po tom   přečtení ale stejně   pustil!).

No tak tohle jsem nedal ani   omylem. Někde jsem vyčetl,   že jde o experimentální   film. Podle mého soudu se   experiment nepovedl a vznikl z   toho exkrement. Je to prostě   věc, které asi rozumí jen   autor sám a v tomto   případě i o tom pochybuji.   Režiséra filmu poslat na   detox a pak zakázat chlast.   Nebo odstřelit, vyjde to   nastejno. Chtěl jsem vydržet   poctivě celých třicet   minut, co u každého filmu   slibuji, ale bohužel.   Vydržel jsem dvacet a to   ještě ani netuším   proč.271120112000/9346/0

No nazdar, tady si někdo   hraje na umění. Parta   pseudointelektuálů si   natočila improvizaci pro   sebe. Mám moc rád   experimentální filmy nové   vlny, ale tohle jde mimo mě.   Ani by mě nevadilo, že   příběh nemá hlavu ani   patu, ale je mučivé sledovat   otřesné neherecké výkony a   utahaný těžkopádný styl,   který je mizerně a nudně   natočen. A nezachrání to   ani zvířátka bobříci a   kozenky, které jsou   zastoupeny v docela hojném   množství. Předchozí   Grilletův Muž, ktorý luže,   byl úplně na jiné úrovni.   V tomto případě se hulilo a   používalo LSD, řekl bych   až nezdravě.