Dva t. č. v zel. hl. dvě veselé nekuř. [TV hra]

Obyčejný dívčí příběh   dvou kamarádek toho času   coby učnice na internátě o   tom, jak si přes inzerát   našli chlapce a šli na   první schůzku. Nic víc, nic   míň. Charaktery jak dívek,   tak i chlapců, kteří jsou   zrovna na vojenské základní   službě, jsou podchyceny   zcela reálně. Nejdříve   srandičky, pak nesmělost,   ostych a vzájemná trapnost.   I to téma rozhovorů, které   chlapci vedli, odpovídají   realitě v rámci jejich   věku. Nakonec, každý z nás   ví z tohoto věkového   období své, i když si to   mnohý neumí přiznat. Co se   týče fantazie dívek, to   vědí nejlépe divačky,   které byly na internátě   také. Krátká naprosto   civilní televizní povídka   mající ve svém zárodku   určité kouzlo i dnes. Jen   tak pro zajímavost, říká   se, že vznikla během   natáčení seriálu ´Třetí   patro´ (1985). Pokud tomu tak   bylo, jako takový malý   vedlejšák, proč ne.

Tak ta hudba u toho vlaku   nemá chybu, pobavilo. Ale   pobavil celý snímeček.   Připomněl krásné mládí,   a něco méně krásnou vojnu,   a vůbec svým pojetím   přispěl k podvečerní   pohodě.

Taková mini televizní   komediální povídka.   Režisér Karel Smyczek toto   dílo natočil ve stejně   době, jako seriál Třetí   patro a prakticky se stejným   týmem. Měl jsem z tohoto   dílka pocit, že vzniklo z   důvodu, že mu (Smyczkovi)   zbyl nějaký filmový   materiál a byla by škoda jej   nevyužít.