Devátá brána

Dean Corso je expert na staré bibliofilie, specializuje se na zjišťování pravosti a oceňování hodnoty starých knih pro významné sběratele. Je najat bohatým podivínem Borisem Balkanem, aby si prohlédl a prověřil kopii knihy "Devět bran do Království Stínů" jejímž autorem je sám Satan. Má to být jedna ze tří existujících kopií, z nichž pouze jedna je ta pravá a tu je třeba označit. Balkan posílá Corsa do Evropy, aby tam vyhledal zbylé dva tisky a porovnal je s už dostupným originálem.

Ten brzy přijde na to, že kniha, kterou vlastní Balkan je ze sbírky Andrewa Felfera, který se za záhadných okolností oběsil. Na cestě plné tajemných i erotických kontaktů a záhad se Corso střetne s vdovou po Felferovi a také s bezejmennou, krásnou francouzskou dívkou, svým andělem strážným...
Lechtivý strach, mrazení v zádech a všudypřítomná existence samotného nejvyššího nosetele tajemného zla - Satana, k tomu výborné herecké výkony Johnny Deppa (např. Don Juan DeMarco, Ospalá díra) a krásné Emmanuelle Seignerové (Hořký měsíc) - to jsou ingredience režiséra Polanského, tolik proslulého nezapomenutelným hororem Rosemary má děťátko z roku 1968 (také, ale filmy jako byla Čínská čtvrť nebo Hořký měsíc), do thrilleru Devátá brána, který je další filmovou exkurzí tohoto režiséra mezi mysteriózní příběhy se satanskou tématikou.

Možná ta kombinace slibovala víc, než mohla přinést. Co byste taky čekali, když dáte dohromady Polanskiho, Deppa a satanismus?
Příběh: Expert na vzácné tisky Dean Corso se na zakázku sběratele Balkana vydává do Evropy hledat dva exempláře Knihy Devíti bran. Balkan vlastní poslední zbývající kopii spisu, který prý ilustroval sám Satan, a chce jej srovnat s ostatními, aby získal spojení s ďáblem. Od počátku hledání si kniha vybírá svoje oběti, ale Corsa chrání tajemná kráska nadpřirozenými schopnostmi.

Tak schválně - že to bude strašidelný napínák? Šťavnatý a trochu sexy horor? Pozor, ať se nezklamete.
Devátá brána se sice tváří jako hluboká tůň démonologie, ale ve skutečnosti je mělká jako talíř vlažné okultní polívky. Úvod buduje příjemně stylovou atmosféru v kulisách filmu noir a dláždí cestu klasické škole filmové hrůzy. Proč ne, příjemné osvěžení mezi jatkami, kterými nás dnes horory většinou straší. Jenže základní formule o tom, kdo bude muset na cestě do pekel z kola ven, se osvětluje až příliš brzo, abychom se u dalších vražd mohli ještě vůbec bát. Jsou zde všechny patřičné reálie i záhady, ale konečný mišmaš duchařských propriet, řečnění a později i zjevných nesmyslů prostě bohužel nefunguje.
Není nutné diváka přesvědčit o existenci Satana, abyste ho příjemně vyděsili k smrti, ani není nutné ho zahrnout speciálními efekty. Stačí trocha poctivého
dusna, které odněkud prosakuje - režisér Polanski kdysi věděl jak na to. Ovšem dnes jeví tak nepatrnou snahu obecenstvo podusit, jako má Depp v roli Corsa chabý zájem o řešení své kauzy. Zatímco se kolem něj vrší mrtvoly, bibliofilský Phil Marlowe nevzrušeně šlukuje z cigaret a srká jednu whisky za druhou. Podle scénáře se cynický knižní detektiv nevědomky nechává stáhnout do osidel prokleté knihy. Deppův Corso přemáhá své podvědomí tak znamenitě, že by své podlehnutí možná přehlédl, nebýt Dívčina výslovného upozornění. Celkem nepřekvapí, když si Polanskiho žena Emmanuelle (zde jako Dívka) vystačí na celý film s jediným výrazem v obličeji. Zato u Johnnyho Deppa podobně mdlý projev nebývá zvykem. Nedávno v tisku prohlásil, že ho natáčení Deváté brány„nebavilo". Konečný výsledek na plátně je toho dokladem.
Autoři nijak neřeší, o co vlastně šlo s ilustracemi v satanské knize nebo k čemu je ta anonymní a evidentně z nějakého důvodu klíčová - hradní ruina. Že se až do konce neobjasní, odkud se vzala důležitá postava Dívky (anděl zdola či shora, nebo jen geniální karatistka?), to už začíná být trochu moc. Konvent zbohatlíků v kutnách je žánrovou parodií, ale zkuste tipnout při erotické scéně s hořícím hradem v pozadí, zda to byl režisérův temný žert, nebo nechtěná trapnost. Největší podfuk ovšem přijde nakonec s pointou, která se vůbec nekoná. Pokud bude vyhlášena anketa o nejošizenější filmový závěr roku, nezapomeňte prosím poslat jeden hlasovací lístek do redakce TF.
Jak už je to dlouho, co Polanski natočil zdařilý snímek, ehm, dvacet let? Těžko se to říká obdivovatelce Hnusu, Rosemary má děťátko nebo Čínské čtvrti, ale je to tak: filmový kníže temnot už před časem někde zapomněl svůj ďábelský recept
a Devátou bránou sestup za zenit jenom pokračuje.

VERDIKT
Devátá brána má přitažlivý retro styl, ale trocha nepořádně sepsaných tarotových arkán a „magického"sexu je na dvě dlouhé hodiny podívané příliš málo.
Šárka Halaštová TotalFilm 2000/6/74,

Autor/Zdroj: Halaštová Šárka/Total Film


V prologu příběhu - situovaném do New Yorku - spáchá sebevraždu sběratel starých knih jménem Telfer. Pozůstalosti po mrtvém se ujímá expert na bibliofilie Dean Corso. Jiný zámožný milovník literárních kuriozit Boris Balkán tomuto „detektivovi přes knihy" vzápětí učiní lukrativní nabídku: Corso má v Evropě vypátrat další dva výtisky unikátního kacířského spisu Devět bran a ověřit jejich pravost Kolem knihy z roku 1666, jejíž tiskař byl upálen pro čarodějnictví, se však začnou odehrávat podivné události. Adaptace románu Dumasův klub Artura Péreze - Re-verteho dokumentuje Polanského celoživotní orientaci na dramata se zlověstným tajemstvím. Strašidelná historka - vzdáleně připomínající Ecův bestseller a stejnojmenný Annaudův film Jméno růže - je koncipován jako spletitý satanský rébus s otevřeným koncem. Potvrzuje režisérův smysl pro hru se sugestivními detaily i jeho zájem o temné stránky lidských duší.

Autor/Zdroj: /Letní filmová škola

Koprodukční film Romana Polanského Devátá brána rozšiřuje repertoár módních titulů s démonologickým námětem (Ďáblův advokát, Stigmata, Konec světa, Anděl smrti), pracuje s ním však mnohem uměřeněji. Známý filmař se tak zároveň vrací ke svému oblíbenému tématu, jež zatím nejlépe využil ve snímku Rosemary má děťátko (1968 – TV). Jeho nové dílo je adaptací bestselleru španělského autora Artura Péreze-Reverteho Dumasův klub, jenž je sofistikovanou, poučnou a zároveň hravou „ detektivkou ", upomínající na Jméno růže Umberta Eca. - Protagonistou temného příběhu je samotářský a poněkud cynický „lovec knih" Dean Corso, opatřující nejrůznějšími metodami vzácné tisky pro bohaté sběratele. Z,finančních důvodů přijme muž zakázku od tiskového magnáta Balkana, aby porovnal jediné tři dochované exempláře knihy Devět bran Říše stínů, pocházející z roku 1666. Autor knihy byl o rok později upálen inkvizicí. Jeho dílo je opatřeno devíti rytinami, z nichž některé údajné pocházejí přímo od samotného Lucifera. Corsovu nebezpečnou cestu za tajemstvím knihy, provázenou několika vraždami, sledují muž ve službách ďáblovy vyznavačky a tajuplná kráska, Corsova „ďáblice strážná ". Skeptický hrdina je stále více vtahován do příběhu, do nějž ovšem zasahují více lidé než Pán temnot. Polanski se s chutí soustřeďuje na poněkud bizarní svět milovníků starých knih a spolehlivě zachycuje atmosféru různých prostředí (New York, Toledo, portugalská Sintra, Paříž, francouzské zámky). Přínosem je i obsazení enigmatického Johrmyho Deppa do role rozporuplného, leč sympatického Deana Corsa. Avšak tvůrce jakoby vzhledem k pětileté pauze mezi svými posledními filmy ztrácel inscenační jistotu a cit pro tempo vyprávění. Podle vynikající předlohy mohlo vzniknout dílo přinejmenším napínavější.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2000/7/9,

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled