České století [TV cyklus]

Rok 1968, srpen. Intervence armád Varšavské smlouvy definitivně dusí Pražské jaro. Po pár dnech strachu, nadějí i zmatků odjíždí československá delegace na jednání do Moskvy. Prezident republiky generál Svoboda, šéf komunistické strany Dubček, šéf vlády Černík, šéf parlamentu Smrkovský, Husák, Mlynář a další smutní i rozporní hrdinové této tragické chvíle stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Jak se k němu postaví? Jak se propracují k tomu, o čem tuší, že je nemine? Jak vypadá jejich cesta od statečného a čestného odmítnutí drsných sovětských požadavků až k podpisu tak zvaných Moskevských protokolů? Různí lidé, různé charaktery, všichni mají své naděje a iluze – ale všichni, až na jednu výjimku, Františka Kriegla, nakonec podlehnou neúprosnému tlaku sovětské strany. Podlehnou neúprosné logice dějin, v nichž silnější rozhoduje a vítězí, bez ohledu na čest, pravdu či právo. Tento příběh se pokouší zrekonstruovat to, co se odehrávalo v kremelských sálech oněch dnů, pokouší se nalézt vnitřní motivy jednání vítězů i poražených. Jedno je divákům tohoto příběhu naprosto jasné – totiž jak skončí. Obsazením československé republiky sovětskými vojsky. Na víc než dvacet let.

Zdroj: Česká televize

Hraná série z produkce České televize České století přináší ryze autorský pohled na historii československého národa, který se vzpírá jednoznačným výkladům, a divákům ponechává interpretační volnost, jako v případě epizody věnované několikadennímu moskevskému jednání po srpnové invazi sovětských vojsk.
„Devět dramatizací klíčových okamžiků novodobých českých dějin nezbaběle neobjektivním způsobem." Tak cyklus televizních dramat s názvem České století popsali jeho autoři, scenárista Pavel Kosatík a režisér Robert Sedláček. Hraná série, jejíž první díl o vzniku Československa měl premiéru loni v říjnu v předvečer výročí založení demokratické republiky v roce 1918, si vytkla za cíl divákům České televize, která je producentem cyklu, předložit nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992 (původně bylo plánováno pouze osm dílů, nakonec byl přidán i devátý o rozpadu federace). Dosud bylo odvysíláno pět epizod, vedle již zmiňované o vzniku Československa šlo o zpracování událostí kolem Mnichovské dohody, atentátu na Heydricha a odsunu Němců z pohraničí, nástupu komunistů a politických procesů 50. let. Šestý díl s podtitulem Musíme se dohodnout se na obrazovkách České televize objeví na podzim a zavede diváky do zákulisí moskevských jednání mezi představiteli sovětské moci a československými komunistickými předáky v čele s Alexanderem Dubčekem během šesti dnů po srpnové invazi sovětských vojsk na naše území. Kosatík se Sedláčkem ve svém autorském pohledu na novodobou historii našeho národa neusilují o její faktografickou rekonstrukci, což mimo jiné vysvětluje, proč se vyhýbají užívání dokumentárních záběrů, a zásadně odmítají přistupovat k divákovi jako k pasivnímu konzumentovi. Svým pojetím jej naopak vybízejí k vlastní interpretaci zobrazovaných dějinných událostí a k zamýšlení se nad úlohou jednotlivců. V případě Musíme se dohodnout jsou to především tehdejší prezident Ludvík Svoboda, dále 1. tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček či další z reformních komunistů Gustav Husák, kterého před Dubčekem sovětský vůdce Leonid Brežněv později upřednostnil. Šestý díl zobrazuje rozpory uvnitř strany a nejednotu v rozhodnutí jaký postoj zaujmout v tak krizové situaci, jakou byla invaze vojsk Varšavské smlouvy. Zachycuje intenzivní šestidenní slovní kopanou za zdmi Kremlu mezi mocenskými představiteli Sovětského svazu a vnitřně rozpolcené KSČ, přičemž se snaží rozklíčovat, jaké motivy vedly jednotlivé aktéry k jejich finálnímu rozhodnutí.

Jana Bébarová, LFŠ 2014