Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 21.5.2007
dychtivé vyprávění
Přiznávám, že pro tento film mám osobní slabost. Chápu onu většinu lidí, kterým se zdá dlouhý, nudný, přecitlivělý. Ale tvrdím, že musí těžce zasáhnout každého, kdo někdy fest miloval, kvůli téhle lásce se provinil a přes tuhle lásku a přes všechno úsilí něco NEdokázal. Pochopitelná byla šílená touha po pomstě a pak prosté a uvěřitelné odpuštění. Sotvakdy mě tolik děsila scéna mučení a sotvakdy jsem sdílel takovou bezmoc vůči úřední mašinérii (a navíc té "správné" strany). Předvádí se tu spousta zbytečně vynaložené snahy, nečekaná selhání, zoufalství, vina a trest, slepé rány osudu nevinným a při tom všem trvá jakási urputnost vyprávění a činů postav, která dává naději, že to přece musí dobře nebo aspoň přijatelně dopadnout. Což se nakonec.....
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 4.10.2010
text distributora...
...beru jako projev zvráceného humoru. Souhlasil bych s názorem, že jde o soft porno. Myslím ale, že má velký přesah. Kontrast a konflikt obyčejných veselých mladých rozjuchaných cool lidiček s inertním vypáleným robotickým a skoro neskutečným hlavním hrdinou, který (aspoň mně) dokládá, že obvyklé okázalé srdečné vřelé mezilidské city jsou jen zkonstruovaná, zbabělá nebo vypočítavá přetvářka, byl tak intenzivní, že to nemůže být náhoda, ale tvůrčí záměr. Což (pro mne) staví film do jiného světla. A jakkoli si řeknete, že následujícím přirovnáním není mnoho řečeno ... tak u tohoto neznámého finského filmu filmu si aspoň uvědomíte, o kolik je uvěřitelnější, životnější, hlubší a prostě po úplně všech stránkách lepší než slavných 9 1/2 týdne Adriana Lynea (a hlavně proč).
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 3.5.2009
odpočítán
Zběsilé. Šokující. Deprimující. Kruté. Pravdivé. Neskutečné. Potřebné. Pro mě jeden z nejlepších filmů všech dob, bez rozdílu váhové kategorie.
Neumím posoudit, nakolik je to dokonalé jako historická rekonstrukce, ale produkce, režie, hudba, střih, herecké výkony ... (a bůhvízacoještě se rozdávají ceny), jsou ohromující, opulentní, nekompromisní.
Takhle má podle mne vypadat moderní film. A Němci tímhle strčili - co se týče zpracování - do kapsy všechny a všechno, co jsem letos viděl.
Krutost je místy nesnesitelná a "spravedlivá" zloba na vás stříká z plátna. Otíráte se, zatínáte zuby, snažíte se vyplavat z toho víru černých (vlastně rudých) myšlenek a hesel. A - pokud už rovnou nejste pomatenec, který tomu přikyvuje - kladete si otázku: dokážu tomuhle odolat? Ale jak dlouho? Opravdu se nedám nikdy strhnout? Ať kdokoli "z těch nahoře" dělá cokoli? Nepostihne mě jednou osobní nebo davový Falling Down?
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 23.5.2007
nechápu
O tomhle filmu se neshodnu. Všichni lidi, který mám rád, tuze si jich vážím a se kterými hodně sdílím, to pokládají pomalu za nejlepší dílo všech dob. Ale nikdo mi nevysvětlil, proč zrovna mne Big Lebowski totálně míjí. Pro mě skoro nic k zasmání, samý banality, velkohubost, nuda, chcíplá nálada. Lebowski (jeden jak druhej) je mi ukradenej, jeden jeho kámoš je fašistickej sociopat a zbabělec zároveň a druhýho je mi prostě jen líto. Nepoznal jsem, co je poutá k sobě. (Třeba je to ten důvod, proč nechápu?). Snad jen odbočka do světa Maud dávala naději, že se začne něco divnýho dít, ale vytratí se do nikam.
Jasněže přeháním - Big Lebowski nepochybně je ke koukání: jen já jsem uvnitř nic nenašel. Pro mě ztráta času.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 17.1.2010
černobílý film s bohatstvím odstínů šedi
Na Bílou stuhu nepůjde nikdo pro ukrácení dlouhé chvíle. Takže ani nebudu varovat žrouty popcornu.
Tenhle film na mne hluboce zapůsobil, i když z něj - až na jeden dva okamžiky - žádné emoce ven netečou. Snad díky černobílému provedení, chybějící hudbě, všudypřítomné přetvářce nebo studenému prostředí východního Pruska, měl jsem zvláštní pocit. Připadal jsem si jako ukrytý pozorovatel, kterého se to vlastně netýká, nemůže do toho zasáhnout, ale ve kterém to indukuje pocity zapomenutých křivd - vztek, bezmoc a ponížení. Týrající se voyeur. Snad mi to připomínalo Dogville.
Přestože je k tragickým událostem na plátně několik vysvětlení, žádné tak docela nesedí. Ale oproti jindy jsem se tady necítil podvedený. Dokonce jsem to paradoxně ocenil. Jako by vypravěče mýlila paměť, jako by v zájmu svého vysvětlení přehlížel drobné rozpory v různých svědectvích. Přesně jak to bývá.
O tomhle filmu se dá dlouho diskutovat. Ale taky si můžete říct, že je schválně odfláknutý a inťouši si užijí vymýšlením různých výkladů, na které režisér ani nepomyslel. Mě ta hra rozhodně bavila.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 14.2.2011
Fascinující...
...herecké výkony, režie, střih, masky, prostředí, osvětlení ... komorní drama z prostředí které mi nic neříká (nebo je dokonce nemám rád), ale které mě ohromilo.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 18.7.2007
ruský kolo
Porovnávat Denní hlídku s top hollywoodskými akčňáky je porovnávat pražské kino Světozor s multiplexem. Je to špinavé, temné, zašlé, rozvrzané, zahulené, bliká to a potkáte tam celkem divný týpky. Ale je to mnohem víc v pohodě, proudí v tom krev, bije v tom srdce, probouzí to fantazii a užijete si to stokrát líp. A žádnej popcorn - až teda na samotnej konec (když točíte za hollywoodský peníze, tomu se nevyhnete). První film se zvukem, kdy mě napadlo, jestli to kino spadne a pohřbí nás v sutinách. Grafika anglických titulků je nářez sám o sobě. I když se text podstatně a skoro furt liší od toho, co se říká na plátně. Český jsou sice zřejmě přesný, ale šly místy o dvě tři repliky pozdě. Občas divoký děj se záměnami postav a většinou tmavými scénami, s úspornými ruskými dialogy, které jsou vzdáleně komentovány anglickými titulky a třeba až v následujícím záběru překládány českými titulky - to ve mně chvílemi vzbuzovalo slušnou schízu.
Rada: pokud máte problém s orientací v ději, berte anglický titulky: opomíjejí detaily (ale i vtipy - tuze vtipná je ale jejich grafika), zato všechno podrobně a jasně vysvětlujou. Pokud si chcete užít film tak, jak je, věnujte se českým (nebo teda nejlíp ruskýmu originálu).
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 18.6.2007
jízda s kopce
Samotný začátek je slibný, scénky ze všedního života hrdinů mají švih a rozesmály mě i nechtěné téměř jackassovské výkony W.H.Macyho na motorce. Ale jakmile se vydáme na „roadshow“, což bohužel nastane brzo, jde to rychle s kopce. Tedy … hudba podle předpokladů sedí, dočkáme se i tradičních krajinek s odrazy ve spoustě chromu, ale příběh tuhle celkovou pohodu až protivně ruší. Těch pár dobrých scének a vtipů má nekonečně natahovanou pointu. Místo rázného střihu, při němž byste měli v tu ránu pochopit, zasmát se a soustředit, aby vám nic dál neuniklo, potácí se nekonečně a bezradně na místě až do trapna, Místo vteřinky jen na bezprostřední reakci vám dá moře času na druhý pocit, totiž jak je to strašně umělý, i na třetí, kdy vám je těch taťků už jenom líto.
A navíc se skoro můžete spolehnout, že všechno, co jen trochu připomíná fór nebo skeč, se dřív nebo později zopakuje, a to i několikrát. Smutný je, že tady to vyznívá spíš ku prospěchu věci. Nebudu vykládat o věčných průvodních moralitách a pastorálním happyendu, protože každý asi ví, s čím si zahrává, když jde na americkou letní komedii.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 17.1.2010
deprealita
Moje očekávání byla příliš vysoko. Sociální drama z anglického paneláku mi bylo apriori podezřelé, ale ano, nechal jsem se svést vysokými hodnoceními.
Mám-li si trochu zablbnout, on vlastně i ten film je o očekáváních, jak narazí na realitu. Jenže realita je tady ukázána jako pro mne až nepravděpodobná a otravně předvídatelná koncentrace klišé.
Ale je to první film, kde mi nevadila ruční kamera ... poprvé jsem vnímal, jak může být udělána dobře a účelně. Je tam dost úderných, urážlivých, sprostých a zábavných replik. Ale nevěřím, že se daly vymyslet na místě, jsou jak ze Shakespearea.
Fassbender je výbornej. Katie Allen je uvěřitelná. Což je - vzhledem k tomu, jak je napsána její role - nejvyšší pocta.
Vlastně je všechno v pořádku. Prostě mě jen otrávilo, že scénárista příliš tlačil na pilu.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 23.5.2007
ztráta motivace
O tomhle filmu se s málokým shodnu. Asi moje srdeční záležitost. Málokdo chápe motivaci hlavního hrdiny. Uznávám, že je morálně nepřípustné takhle nekriticky sympatizovat nájemného zabijáka. Jenže zrovna tohle lidem nevadí. Vyčítají mu naopak, že je nereálnej a nepochopitelnej, protože je takovej poslušnej bábovka. Sice bez mrknutí oka (zde doslova) zabíjí živý lidi mečem i pistolí, ale přitom na slovo poslouchá senilního pána. A jeho pán poslouchá svý pány. Ještě senilnější. Vlastně už tuze zlý alzheimery, který se držej navzájem pod krkem. A tuze zlejma alzheimerama manipuluje stárnoucí narcistní seladon.
Ale Ghost Dog sám přece snad nemůže bejt zlej, viďteže. Žije sám na střeše a chová holoubky. (Leon pěstuje kytku). Půjčuje knihy malý holčičce. (Leon teda číst neumí, ale ani jednoho nenapadne holčičku znásilnit a zahrabat nebo sežrat, jak by civilizovaný divák očekával). A baví se se zmrzlinářem. Zlej je přece jenom v práci a jenom na zlý lidi. Nebo aspoň na lidi, o kterých pán řekne, že jsou zlý. Ne, není to můj hrdina, nechci být jako on. I když konám jako on a skončím jako on, většina z nás.
Jaká jen je ta motivace?
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 21.5.2007
záludně sladká sušenka
Horší už to nebude (nad názvem nehloubejte a nebojte, titulky jsou přeloženy hodně dobře) je sladce roztomilý, nápaditě provedený a znamenitě zahraný film. Jako romantická komedie je velmi nadprůměrný a velmi zábavný. Ale žádný přesah jsem nenašel. Tam, kde předstírá, že si dloubnul pod sladkou polevu, nejsou uvěřitelné problémy, natož krize. Motivace hlavních postav a jejich proměna na mne působila vykonstruovaně. Nikdo není zlý, všichni si nezištně pomáhají, svět je vlastně bezva místo (jen hrdina to bůhvíproč třicet let nevidí). Takže dřív, než se film dokonce neštítil vykouzlit daňovou kličku, aby se federální zákon a konformní publikum mohli srovnat s nepřijatelně radikálním postojem hlavní hrdinky, jsem ztratil všechny naděje. No a o závěru ani nemluvím, jakkoli přiznávám, že hlubokomyslné promluvy na konci Magnolie a Zoufalých manželek a Chirurgů mě přes všechnu snahu o obranu přece jen těžce dojímají.
Je to lepší než Láska přes Internet. Je to asi horší než Čokoláda. Pokud se Vám líbily, tohle Vás nezklame. Mně se oba líbily, ale tenkrát jsem šel na romantický film a ten jsem taky dostal. A tady taky, ale velmi zákeřně. Je to prostě pozitivní a nekonfliktní a ... hezké. A hraje v tom Emma Thompson a Dustin Hoffman a je v tom tolik detailů a nápadů, že si o nich třeba s novou přítelkyní hezky a dlouho popovídáte. Pak zabrnkejte na kytaru. A pak spolu zjistěte, jak je ten svět vlastně bezva místo.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 11.11.2007
Americká tragédie
Woodyho Allena nesnáším a Scarlett Johansson mi přijde nadmíru ošklivá. Hodnocení Match Point je ale znamenité a zároveň všichni tvrdí, že to není Allenovský film. V tom druhém jim dávám za pravdu. Tohle mohl napsat a režírovat kdekdo. A on to už taky kdekdo napsal a zrežíroval. A podstatně líp. Dobře, snad až samotný závěr je...
Po dvou hodinách nudy a dialogů trapných jak z TV seriálu totiž naštěstí následuje odvážné rozuzlení. Mělo být nečekané a šokující, ale vlastně jemu jedinému jsem dojista uvěřil, že se to tak mohlo stát. Počkejte si na něj.
Teď mě napadlo, že ty dvě hodiny jsou tak ubíjející proto, aby divák propadl témuž zoufalství jako hlavní hrdina a schválil mu, co a jak činí. Taková Stanislavského metoda aplikovaná na diváky.
Ale přiznávám, že pár scén už dřív ve druhé půli bylo zkušených: kdykoli činíte, co nemáte, vždycky se Vám někdo objeví za zadkem a na něco se blbě ptá. Co jde snadno rozebrat, jde tím hůř složit. Nejlíp projde ta nejpitomější lež. A s čímkoli, co má kola nebo prsa, dřív nebo pozdějc nastanou problémy.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 7.12.2009
předstíraný orgasmus
Po většinu času mi to přišlo blbý. V tomhle filmu jsem si od začátku intenzivně uvědomoval, jak ze ženskejch dělají tupý slepice. A to až tak, že mi to vadilo. To se mi jinak stalo už jen v "Po čem ženy touží".
Trochu to pro mě zachraňovaly dvě nečekaný věci. Jednak měli scénáristi koule do toho namíchat pár překvapivě drsných sprosťáren. Ty s ostatním dějem natolik vybraně kontrastovaly, až jsem vyjeknul. A pak tam byly myslím dvě scény, kdy Katherine něco na Gerarda hrála a pak to odhalí vtipem. To sice odporuje tomu, že se jinak celej film chová jako vymaštěná kráva, která by se na to nikdy nezmohla, ale samo o sobě je to vtipný a milý.
A je tam pár hlášek, co mě rozesmály. A mnoho hlášek, co ne; ačkoli byly jako hláška míněný, napsaný, nazkoušený a pronesený.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 22.5.2007
krutě známé
V textech nahoře je spousta věcí, ke kterým sotvaco dodat. A tolik těch, které mne ani nenapadly, až se stydím napsat komentář. Ale přemůžu se, protože mi tam chybí, co v Idiotech ještě zaujalo mne. Přesně ukázaná dokonalá a zřejmě zákonitá zkáza volného společenství. Pozvolný rozpad oltáře sdílených představ a jeho zalepování individuálními cílečky a cíli. Spontánní růst, nadšená expanze, ještě křečovité vládnutí a pak rezignace zakladatelů, procitnutí rychle přesvědčených, bezradné torzo tichých opravdových. Podobná, jakkoli ne stejná linka mě fascinovala v Klubu rváčů. Ne, Idioti se mi nelíbili (no přiznám, že Susanne ano), ale intenzivně jsem je prožíval. Chápu soudy typu znásilnění filmu - samoúčelná exhibice - autoerotismus režiséra - schválně rozstříhané džíny. A obraz je (doslova) otřesný, střih náhodný, zvuk nesrozumitelný, hudba a výprava žádná ... možná si tu cíle Dogmatu berou příliš velkou daň a dokonce pochybuju, že je to nezbytné ke správnému vnímání a diváckému zážitku, ale námět a autorův pohled pro mne byl tak překvapivě známý a podmanivý, že mi to bylo lautr egál.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 16.2.2010
přiznám se, že nevím...
...proč se to tak jmenuje a co tam ten Kawasaki pohledával. Napadá mě jen symbol, že svět je širší než zaprděná česká kotlina, problémy hlubší a aktuálnější než nějaké hrátky na policajty a disidenty a ve světle toho jsou naše msty a vzteky uboze malé. Jenže film říká naprostý opak. A tudíž je tam K. snad PROTO, že ani ve světle větších věcí nesmíme na tyhle staré a malé zapomínat.
Celkově se mi to zdálo vynikající, potřebné, nestranné a přiměřené - snad až na přepjaté úlety Luďka, pro mne tak jako tak vysloveně odpudivého.
Myslím, že je tu znamenitě podáno, jak různé postavy popisují své role v jednom příběhu tak, aby z toho vyšly co nejlépe. A podvědomě přikrášlují, zamlčují a lžou, ať už jsou jakkoli sympatické nebo ne.
Film dává příjemnou volnost nevěřit nikomu a ponechat si své vlastní pochyby o tom co, jak a proč se stalo. Není to trapná agitka jako většina předchozích.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 8.11.2010
Zkrátka život, jak má být...
Pomalu vyprávěná story, která vždycky potichu a s řádným stupňováním napětí našlapuje k několika zběsilým scénám a zvratům. Je to drsné, ale přitom nepřehnané, oproti klasickému aranžmá nemůžete nikomu, zkrátka vůbec nikomu fandit. Odpornej život v neustálém strachu, deformované vztahy, všude bordel, zbytky jídla, věčně řvoucí televize, tlusťoši a tlusťošky, nemytý chlapi v nátělníkách, čím víc zbabělí, tím víc brutální zločinci, zkorumpovaná a brutální policie, chamtiví a slizce uhlazení právníci v naleštěných off-roadech.
Tohle v lifestylových časopisech nenajdete.
Příběh, herecké výkony, atmosféra a napětí, uvěřitelnost - to pro mě bylo věru milé překvapení.
Moje připomínky by byly snad jen technického rázu. Obraz je na současná měřítka - i u "indie" filmů - nápadně vyblitý a zrnitý a kamera statická, dlouhé záběry a záběry mimo děj, to se snad nosilo před deseti, dvaceti lety. Až to vypadá, že si tohle tímhle na klasický nezávislý film (kterým není) příliš okázale hraje.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 9.11.2007
to necejtíš svý ochrnutý nohy, to hulíš trávu
Určitě se na to dá jít jako na černou komedii a těšit se ze zadostiučinění, jak frajer dává jeden stěr za druhým mentorský krávě. A skrz frajera se platonicky pomstít všem matkám, tetám, učitelkám a úřednicím. Je tam spousta veselých konfliktů a hlášek. Pár scén Vám do toho nebude zapadat, ale kdykoli nastanou, nepřipadáte si blbě smát se furt dál, ostatně smějou se všichni.
Pro mě bylo v tomhle filmu nový a zásadní zjištění, že (a proč) příčetná nezávislá ženská miluje toho svýho protivnýho násilnickýho tlustýho nemytýho ožralu. A proč jiná, která je totálně závislá na manželově laskavý péči, zase svýho romantickýho něžnýho obětavýho hezouna nenávidí.
Ústřední konflikt mě nezaujal vůbec, protože Velká Sestra byla vykreslena až hloupě jednostranně, tudíž od začátku bezostyšně předurčena k sejmutí.
Hezčí téma "vyhráli jsme, ale co s tím" bych chtěl řešit za norského mlhavého deštivého dne, takového, který podle mé zkušenosti i v mírnějších šířkách zákonitě následuje po každém zásadním mejdanu. S tím příliš ideálním ránem jsem najednou nevěděl, co si počít. Ale přiznám se, že závěrečná jízda vzhůru mě dojala.
A pro mne nejzajímavější téma "vrátíš se, protože jsi zbabělá a proto tě dožene zodpovědnost" asi nikdo ve všem tom veselém smíchu už ani nepostřehl. Mně se potvrdilo, že nejsložitější a přitom nejlépe zahranou postavou je Ingvild. Ta je od začátku do samého konce k sežrání. Až by jí propána jeden uvěřil, že takhle ženský fungujou i ve skutečným světě.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 23.5.2007
mimo cokoli
Málokterý film mě tak fascinoval, jako Magnolie. Přiznávám, že velmi primitivně napoprvé u filmů podléhám příběhu, snad se dá přirovnat k melodii u hudby. Jakkoli vím, že hudba založená jen na melodii brzo omrzí. Jenže Magnolii bych přirovnal k jedinému mohutnému akordu zahranému zničehonic naplno na varhany někde v opuštěným kostele. Nechá mě to pak ohromenýho a roztřesenýho, každej tón sám o sobě je nic, ale každej tam patří. Skoro všichni herci přehrávají, ale přesto jim tady věřím a beru to. A jak diváka připraví samotný úvod, asi je na místě neodporovat, protože se kdykoli může stát úplně cokoli.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 8.3.2010
žádné strachy, je to depresivní
Občas jsem se děsil, že to bude romance. Občas jsem se ošklíbal, jak je to exaltované a prvoplánové. Pár nejprofláknutějších klišé z Greys Anatomy nebo E.R. Okrasné vyřezávání zeleniny a dětská prostituce. Luxusní interiéry a bungalow na thajské pláži. Nakonec ale nic nepřeváží - ať už z potměšilosti nebo jen z bezradnosti.
Je podivně uspokojivé, že přesto, že z Vás většinu filmu prvoplánově ždímou emoce, nevěřím, že se hlavní postavy změní. Jakoby nad nimi film lámal hůl. A ta jediná katarze má sotva ekonomicky šanci, aby vytrvala.
Příběh je fakt banální, ale asi to znamená, jak banální a bezmocné životy žijeme, ať už jsme chudí nebo bohatí, nenažraní konzumenti nebo sběrači odpadků, bezvýznamní nebo slavní, slizký právník co se jen fláká nebo krásná doktorka co zachraňuje týrané děti.
Líbilo se mi to. Je to působivý film, který občas vypadá hodně mile a mezitím často závažně. Ale uznávám, že vlastně není o ničem a na konci Vás opustí a ponechá sama sobě. Což je možná to nejlepší, co se s tím dalo dělat.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 13.7.2007
cross-over
Adekvátní reakcí dospělé osoby na obživnutí obrázku, který právě nakreslil, je skočit zády do kouta, zavřít oči, začít vřískat na celé kolo a přísahat, že už fakt nikdy ani jednu. Pokud nějaký film ukazuje jinak, jde nejspíš o pohádku z ranního vysílání pro děti. Miss Potter je ze třetiny takováhle totální blbina, ze třetiny romance Rosamunde Pilcher a ze třetiny společensko kritický román Jane Austen. Nemůže se rozhodnout a chutná proto jako dort pejska a kočičky. Snad když si v kině budete usilovně opakovat, že život (a proto i životopis) je právě takový cross-over žánrů, dá se na to koukat. Jinak doporučuji se nestydět a občas si ze sálu odskočit na záchod, zatelefonovat nebo na kafe. Pozn.: můstky mezi pohádkou a zbylými dvěma žánry, totiž zoomorfní nápadníci a snad i vánoční vyprávění u krbu, byly pro mne příliš malými ostrůvky, než aby se na nich dalo stát.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 9.8.2007
Mr.Brooks je o hodně lepší, než jsem čekal. Odepisovat Costnera je totiž odjakživa "in" (já to nesdílím) a blbejch filmů o schizofrenických sériových vrazích je víc než dost. Ale tohle je klasické a přitom neotřelé - profesionální a přitom žádná exhibice (snad kromě nepoctivého příběhu). Costner a Hurt jsou výborní, Cook jako upocenej uslintanej hnusák "odvedle" vynikající. Ženská část ansámblu ale silně zaostává.
Podání schizofrenie je přirozené, jednoduché a bravurní. Rozehrávce a detailům se věnuje až nápadná péče, ale nikdy se to nevleče. Ale po skončení Vás napadne, co se všechno muselo udát mezitím za scénou a ukázáno nebylo, jen jen aby Vás závěrečné zvraty dostaly na kolena. A je nabíledni, že nebyl čas to zmáknout. A tudíž že s Vámi scénarista hrál nepoctivě. Ale nakonec si přiznáte, že se na to koukalo dobře a že Vás to strhlo, takže co. A Costnerův taneček po první vraždě je asi nezapomenutelný.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 26.7.2010
překvapilo mě....
...jak dobrý film se dá natočit na tak ubohý prvoplánový námět. Ten rozpor mě až ohromil. Krásné obrazy, přesvědčivé scény, výrazné ale uměřené herecké výkony, dusná pohlcující atmosféra, strhující hudba. Takové úsilí a tolik krásy kvůli tomu, aby byla odvyprávěna plochá až trapná politická agitka.
Tohle je film, u kterého je spíš na škodu sledovat příběh. Připomínal mi 48 hodin v Paříži - film, ve kterém se nakonec taky ukáže, že všechno chodí blbě, upoceně, přímočaře a neodvratně, ať bůhvíjak konspirujete, kdekoho podezíráte, kdekoho se bojíte nebo na něj děláte ramena.
Možná namítnete, že takhle amatérsky, utahaně, obyčejně a nudně to ve skutečnosti v životě funguje. A dokonce máte pravdu. Jenže myslím, že to nepatří do takhle naleštěnýho filmu.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 29.10.2010
Na cestě bez konce
Fakt jsem se bál, že to bude stereotypní popis asi už "trvale poválečné" a vnuceným sjednocením stále více rozdělované Bosny a Hercegoviny, plný obviňování, nenávisti, klišé a prvoplánových viníků a obětí.
Kupodivu je to velmi elegantní, jen přiměřeně dramatické a dokonce míň smutné, než by za daných okolností člověk přijal. Obraz jak břitva, ale ne tak okázale televizně reklamní jako v českých filmech. Fakt dobří herci.
Věci se tu víceméně konstatují, uděje se celkem dost, ale žádné zásadní věci se vlastně neřeší a přestože příběh dospěje k jistému závěru, konce nedohlédneš. Je to v komorním rozsahu opravdu hezké, zručné, vyvážené a jistě uvěřitelné, dokonce snad vidm širší význam nebo zobecnění, ale žádný nový impulz ani otázky už teda ne.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 11.1.2010
záleží hlavně na tom...
...co čekáte.
Není to nic než taková letní legrace. Kde se vtipkuje a hláškuje, tam jsem se dost nasmál.
Jak jsou komediální pasáže dobře napsány i zahrány, tak jsou romantické pasáže strašlivé.
Kdykoli se na plátně objeví ženská, jde nálada dolů. Pokud to nemá nějaký hluboký symbolický význam nebo že "aby to bylo jako ze života", pak je to škoda.
Vcelku pobavit se cizím neštěstím a na hodinku podlehnout iluzím, jak to i looseři můžou všem nandat, když si | plivnou do dlaní, bývá vděčný téma. A u téhle hříčky nehrozí nebezpečí, že byste nezůstali nad věcí, přitom ale zábavná je tak akorát.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 24.7.2007
baset před sebevraždou
Next je utahaný sled klišé bez špetky atmosféry. Nikomu jsem nefandil, všichni hráli jako by je vytáhli z moly prožraného šatníku a navrch všeho badguys - zde ruský (nebo jaký) teroristi - byli zajímaví a v ději podstatní míň než parta bezdomovců v noční tramvaji.
Žádná režie, žádný příběh, žádná gradace, vůbec žádná sranda a k tomu Nicholas Cage se svým neustálým výrazem baseta, přemítajícího o sebevraždě. A dokonce ani Jessice Biel to nějak neslušelo (což aspoň pro mne mohlo sebehorší propadák zachránit).
Vládnout předtuchou jako hlavní hrdina (aspoň 96 minut), byl bych se toho ušetřil. Nedošlo mi, že heslo "od autora filmů Blade Runner a Minority Report" je jednoduše podvod a znamená pouze autora předlohy (dozajista se obracejícího v hrobě).
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 8.4.2008
všední krutost
Vzpomněl jsem si na Fargo a Zbytečnou krutost. Tenhle film může kdekomu připadat dlouhý. Jenže v úsecích, kdy se na plátně nic moc neděje, se právě nenápadně vrší zdánlivě nepatrné motivy, které spouštějí a ovlivňují rozhodování postav a boří jejich předtím nepřekročitelné morální meze.
Až na konci nebo další den si uvědomíte, že to tam takhle mělo být a proč. A když dojde k akcím, jsou realistické a tak neokázale kruté, až mrazí. Násilná smrt jako náhlá a nefotogenická událost, důsledek zoufalství a vzteku, bez hrdinství a patosu, věc na kterou teda nejste pyšný.
Jinak nevýznamné styčné body, kterými byly flashbacky provázány s hlavním dějem, mě moc bavily. Opakované scény ve flashbacích ale byly myslím ke škodě věci interpretovány úplně stejně. Tedy nikoli vnímáním a uvažováním jiné postavy. Replay z jiného záběru, podruhé jen se znalostí okolností a motivů, jež předcházely a následovaly.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 11.2.2011
No mori
Nikdy jsem se v kině tak nenudil jako u tohohle filmu. Neodešel jsem jen z úcty k předloze, kterou mám tuze rád, a ty čtyři hvězdičky dávám jen za ni. Filmovat intimní subjektivní výpověď introverta, vzpomínkový román vyprávěný v první osobě, pohledem zvenku, dlouhými unylými záběry a v první půlce bez hudby, to je pro mne záživnější se koukat, jak schne lak (nevím, odkdud tenhle citát je, Letec?). Přitom bych řekl, že mám pomalé filmy v oblibě. Pozvolný, ale neúprosný cílevědomý tok děje. Ale tohle je pomalé a zároveň pojaté jak televizní reportáž: představuje vám známé osoby a doslovné citace, ale chaoticky, bez kontextu, bez pochopení, citu a záměru.
Bez znalosti předlohy podle mne nestravitelné, se znalostí předlohy smutné.
V Lucerně už sice dali silnější lampu, ale sedadla jsou pořád s kopce, že z nich sjíždíte na zem, v sále nahuleno z kavárny a slyšet, co zrovna hrajou v music baru.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 21.10.2011
Jen si to užijte,...
...na ničem jsme nešetřili. Tahle hláška z Jurského parku mě napadla při sledování filmu Poll. Film je natočen v jakési až snově neskutečné, dokonce neuvěřitelné realitě. Záměrně, protože jde - jak je ostatně divák hned na začátku, uprostřed a pro jistotu i na konci výslovně poučen - o vzpomínky. V nich si přirozeně vypravěčka kreslí tehdy pro ni momentálně důležité jednotlivosti a teprve z nich se jaksi mimoděk skládá děj. V tomhle - a v místy popisné, ale místy poněkud vyšinuté hudbě - funguje Poll dokonale.
A příběh, jakkoli je interpretován zaujatě z hlediska 14leté zamilované dívky a estonské dějiny a krajina jsou pro něj zajímavou, ale zcela nepodstatnou kulisou, je podle mne nejsilnější stránkou. Potěšila mne dokonalá stylizace a výběr právě těch vzpomínek na dospívání, které obvykle utkví v paměti.
Nejdřív jsem myslel, že to bude film s pár opravdu dobrými scénami, nakonec jsem zjistil, že je to dobrý film ... i když se dvěma nebo třemi scénami opravdu blbými, které bohužel budí víc než jen rozpaky.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 7.2.2010
nejlepší český film všech dob?
Nejspíš si ho nezasloužím. Technicky dokonalý. Křišťálově čistý obraz a zvuk mě překvapil. To jsem ještě v kině neviděl, ať šlo o jakoukoli produkci. Dobová věrnost rekvizit a reálií dotažená až do posedlosti. Interiéry a exteriéry v mezích možností, ale úžasně přesvědčivé.
Jednotlivé scény jsou znameníté. A uvěřitelné, snad až na pár povinných "pelíškovských" klišé a po mém soudu přehrávanou opilost.
Potíž jsem měl s tím, že abych věřil spojení těch scén do příběhu a změnám (nebo naopak pasivitě) v jednání postav, musel jsem si příliš mnoho a příliš nejistě domýšlet. Pozor, já mám tohle u filmů rád, ale tady - snad kvůli známým reáliím - mám pocit, že se po mně chtělo až moc. Druhá možnost je, že mi pár zásadních obratů uniklo. A třetí, že to takové nesouvislé leporelo prostě mělo být.
Myslím, že ta věta nahoře v obsahu "touží uniknout z pasti vlastního života a tím zrazují právě to, co je naplňuje a přibližují se vlastnímu zničení", je přesná. Ale co sakra bych měl jiného zrazovat, když ne právě to, co mě do té pasti přivedlo?
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 30.4.2008
slídil se mi líbil
Původního Slídila jsem neviděl. Pochybuji, že může být lepší. Ano, je to (jen?) divadlo na plátně. Ale je to moderní divadlo. Jak se hraje nyní. Je to ve výrazu přehrávané, nepřirozené, exaltované, umělé, nelidské ... ale přistupte na to, že na tomhle divadle schválně vidíte i to, co jinak ne. To, co se děje uvnitř.
Asi tu nešlo o to, nafilmovat logický příběh. Proti němu najde divák sto oprávněných námitek. Ale ukázat tu hrůzu - co, jak a proč na sebe lidé hrají a zkoušejí. Jak škodolibě si ubližují. Jak spěšně zahazují svojí víru. Jak tenká je hranice mezi naparováním a zbabělostí. A jak rychle uplyne těch 10 minut od lásky k pohrdání :).
Jací jsme to zbabělí oportunisté.
Všichni si stěžují, že je to bezcitné a studené. Ne, je v tom spousta vroucích citů. I když zrovna láska, obdiv, lítost a vděk chybějí.
Bylo to lepší než Interview. Líbilo se mi to. Bylo to o mně. A o vás taky.