Téměř zjevení
to bylo, když začala   Československá televize   vysílat hudební pořady s   Abbou a Supraphon vydávat   jejich LP. Bohužel jen do té   doby, než se nepěkně   vyjádřili o socialismu   :-)
Film zachycující   turné fenoménu 70-tých let,   nakašírovaná idyla dvou   muzikantských párů,   chytlavé a dodnes   poslouchatelné melodie,   krásně znějící vícehlasy   - světélko západu   uprostřed normalizace,   legenda, která přetrvala   dodnes.

Další z mých top
- dokonalá stylizace,   klasické prvky naruby,   suché, černé nebo naopak   jiskřivé dialogy. Skvělý   výkon Christophera Lloyda   (strýko Foster), vzor všech   sluhů Carel Struycken,   dokonalý vztah Morticie a   Gomeze, příkladná rodinná   harmonie. Co víc si   přát...

Podej   mi sůl!
Jak se to   říká?
HNED!!!

Romantika
plná klasických klišé,   střet dvou světů, dvou   povah, zničující možnost   volby, předvídatelný   závěr. Komedie na první   pohled stravitelná jen díky   civilnímu Colinu Firthovi   (kterým byla o pár let   později plátna přeplněna)   a jeho partnerkám, Heather   Graham a Minnie Driver.   Nicméně přes to všechno ve   výsledku příjemné   pokoukání na podzimní   podvečer.

Na první shlédnutí   nečekaně silný zážitek,   na podruhé už trochu   vykukuje scénáristický   svěrák, kterým se do dané   stopáže nacpalo snad až   příliš mnoho příliš   vykonstruovaných příběhů   často až násilně   propojených. Přesto pořád   hodnotím devítkou, protže   poměrně přesně popisuje   princip našich   iracionálních i   racionálních strachů,   falešně černobílé   vidění světa, v němž   barvy neustále mění svou   vzájemnou pozici a nic není   definitivní.

Mějte rozum, paní   Kučerová....
Z   nostalgie sedmičkou hodnotím   tuhle zpívanou moralitku,   vzporu uondané socialistické   puťky. Není to a ani tehdy   nebylo žádné zjevení, ale   při troše snahy zde pořád   můžeme najít spoustu   pěkných a milých momentů.   Kromě toho - automaticky půl   bodíku nahoru za Františka   Peterku :-)

Krásné Skotsko, podmaniví   Queen, Sean Connery v   nejlepší formě, Christopher   Lambert na vrcholu své   kariéry, démonický Clancy   Brown a netradiční pohled na   dar nesmrtelnosti. Přes   natahovaný konec pořád   jeden z nejpovedenějších   filmů 80-tých let, který   dodnes přes svou trikovou   zastaralost může zaujmout   tím hlavním - příběhem.   Pokračování byla bohužel   jen nastavovanou kaší s   tristním výsledkem.

Můžete říct, že je to   klišé na klišé, ale já se   bavil. Ano - předvídatelná   zápletka, očekávaný   happyend možná   překombinovaně zalomený   zjištěním, že Albert   nedodržel ani jeden z pokynů   a přece si Allegru získal.   Pro mě byla možná   překvapivě největším   osvěžením málo známá   dvojice Amber Valletta a Kevin   James ve vedlejších partech   - i díky jim se lehce   přetažený film dá   shlédnout bez většího   přemáhání.

Dokonalý (nejen obrazově)   podmořský svět, který si   užijí nejen děti, ale   možná ještě víc   dospělí. Hrnoucí se   příběh, chrlící nápad za   nápadem a často na ostří   morality, bez zakolísání   směřuje k očekávánému,   přesto však srdceberoucímu   finále. Naprostá bomba,   nutno vidět víckrát.
A pamatujte - ryba je   přítel....

..habaděj, habaděj, to já   mívám nejraděj, beru rozum   do hrsti, pak ho z hrsti   vypustím...
Povedený   film s tehdy nečekaně   zvláštním pohledem na   mládež. Vizuelní složka   dokonale korespondující s   hudebním doprovodem Kocába a   Pavlíčka a jednoznačně   identifikovatelným zpěvem   páně Čoka.

Vlastně ani nevím, o co   šlo. Pejsko-kočičkovské   smíchání terorismu, tupého   amerického prezidenta a   reality show, které do sebe   zapadá velice velice nahrubo.   Přesto výsledek není tak   tristní i když podruhé bych   to v kuse asi nezvládl. Jen   úžasného Denise Quaida jsem   si pustil opakovaně a díky   němu přidal k hodnocení   další bodík.

Průměrná komedie, kterou o   patro výš posunuje vztah   ústřední dvojice, byť Cage   evidentně přehrává.   Především díky   nestárnoucí Shirley McLaine   si přes všechny další   nešvary a zápory udržel   film vyrovnanou formu téměř   až do sladkého happyendu.   Ovšem dabovaná verze, kterou   jsem měl tu smůlu   shlédnout, snahu tvůrců   sráží k zemi.

Nádherné stylizované retro,   pečlivý výprava a   výtečný scénář   podpořeny brilantními   výkony kladných i   záporných hrdinů. má jen   jednu chybu - sledování   zabere hodně času, protože   na jedno shlédnutí vám   spousta věcí unikne, takže   je třeba podívat se ještě   několikrát a odjevovat nové   a nové špílce.

Pro někoho mystifikace, pro   jiného realita. Těžko   říct, nakolik se do filmu   přenesly vztahy uprostřed   Divadla Járy Cimrmana, ale   vykreslení reálií   skomírajícího socialismu je   naprosto přesné, byť   zasazeno do svěrákovské   chápající optiky. Na jedné   straně stojí nadčasovost   filmu spojená s nesmrtelným   JdC, na straně druhé je film   pevně svázaný s dobou a   například v popisu procedur   a postupů schvalovacích   komisí stojí nohama pevně   na zemi.

Osvěžující kriminální   komedie na motivy románu   Eduarda Fikera. Výborné   obsazení, svěží dialogy,   strhující propletenec   falešných identit, úskoky v   úskocích. Ferenc Futurista   září v roli falešného   čechoameričana Fordsona.   Kdybych to měl srovnat např.   s moderními Podfukáři,   vyhrál by asi Paklíč.

Sled zdánlivě nesourodých   epizod z několika týdnů   věčného smolaře, který ve   výsledku obsahuje silnou   výpověď o postavení muže   středního věku. Kdo z nás   nezažil ten pocit, že ať se   snažíme sebevíc, stejně je   všechno jinak a většinou k   horšímu? Pdobných filmů   je samozřejmě spousta, ale   tnhle mě prostě hodně sedl.

Klasický námět v novém   pojetí s Lindsay Lohan v   hlavní dvojroli překvapivě   funguje. Místy až suchý   humor, slušné herecké   obsazení, scénář bez   větších výkyvů,   nevtíravá hudba, to jsou   hlavní klady, pochvalu   zaslouží volba Natashy   Richardson a Denise Quaida,   kterým to spolu fakt sluší.

Chytrý, vtipný, dojímavý a   kvalitně udělaný animák   pro celou rodinu. Oproti   jiným výborně udělaný   dabing a dobře přetextované   i zazpívané muzikálové   vstupy. Přestože jde o jeden   z nejznámějších   starozákonních příběhů,   nejde o náboženskou agitku,   ale o skutečně vyvážený   příběh pro všechny.   Další plus přidává   originální a podmanivá   hudba Hanse Zimmera.

Film, kterým se Tom Hanks   dostal do širšího   povědomí občasných   diváků (i když já ho měl   rád už od filmu Velký) a po   kterém následovala hlavní   vlna jeho hitů. Spojení s   Meg Ryan funguje dokonale   navzdory skutečně   prázdnému scénáři i   skutečnosti, že se na   plátně potkají snad na dvě   minuty. Přiznám, že nevím,   jak ho dnes ohodnotit - mám   takový zvláštní pocit, že   byl sice první svého druhu a   vpodstatě založil jeden   subžánr, na druhé straně   se mi zdá ve srovnání se   svými plagiátorksými   následovníky jaksi odbytý,   toporný a hluchý. Jisté je,   že kdybych psal komentář   před těmi více než 10   lety, kdy jsem ho viděl   poprvé, byla by to určitě   devítka.

Hodnotím pětkou, spíše z   nostalgie než z hlediska   diváka. Dnes nepochopitelná   mánie, kdy od všech   kolotočů vyhrávali   Sandokaaan, Sandokaaan a když   už jste na ulici potkali   tričko s potiskem, tak   jedině s hlavou Kabira   bediho, s uhrančivě   podmalovanýma očima :-)
Seriál na motivy knihy   Emilia Salgariho ohromil   přeně nadávkovanou směsí   romantiky a napětí   zarámovaného notnou dávkou   exotiky. Neuvěřitelná   dobrodružství, souboje muže   proti mužům, lsti a úskoky,   rvačka s tygrem, téměř   shakespearovská falešná   sebevražda a závěrečná   odměna v podobě krásné   perly Labuanu, o čem jiném   jsou vlastně piráti z   karibiku?

Další z filmů, u kterých   mě mrzí, že nebyly k   dispozici dnešní trikové   možnosti. Film o vztahu otce   a syna, o vánočních snech,   o samotě, o nečekaných   radostech. Pro američany s   jejich Santovskými tradicemi   to musela být daleko víc   srdeční záležitost. Škoda   místy nevyrovnaného   scénáře, který osamělý   kutil Allen sám přece jen   neutáhne.

Bohužel klasická dvojka   snažící se těžit z   úspěchu prvního dílu.   Hlavní kouzlo (proměna táty   v Santu) je pryč, nová   zápletka je o poznání   slabší a tuctovější.   Efekty jsou zdařilejší,   mám pocit, že i prostředků   na výpravu bylo víc, přesto   výsledek je jaký je. A i   když jsou u nás oba Santa   Clausové nezbytnou   součástí vánočního   období, přece jen tu dvojku   občas vynecháme.

Sobý hnusec! Setapouch!!
Rozmarná komedie na motivy   legendární Jirotkovy   nepřevoditelné knihy dopadla   lépe, než jsem čekal.   Vytříbený literární styl   se podařilo převést na   plátno především díky   hlavním protagonistům,   Oldřich Vízner se (pro mě   nečekaně) ukázal býti   šťastnou volbou pro postavu   sluhy britského typu. Škoda   jen výtvarného zpracování   slušícího spíše   televiznímu filmu než   vizuelnímu ztvárnění   jedné z nejlepších   humoristických knih minulého   století.
A   nezapomeňte: Vodu ne, písek!

Po pro některé téměř   kultovním seriálu   Měsíční svit (jiskřivé   napětí s Cybill Shepherd) a   průměrné romantice Schůzka   naslepo (Kim Basinger před   vrcholem kariéry) přišla   role, která Willisovi sedla   jako ušitá a dala vzniknout   novému typu akčního hrdiny,   který krvácí, brečí   bolestí (ó ta hrůza),   projevuje emoce, kleje,   kouří ale zarputile navzdory   všemu se suchými hláškami   pokračuje dál až do   vítězného konce. V   jednoduchosti je síla   umocněná v tomto případě   ještě skvělým Alanem   Rickmanem. Schválně - koho   si vybavíte dřív, když se   řekne Gruber a McClane? :-)

Na úspěšný film je třeba   okamžitě navázat, výsledek   bývá však nejistý. A   tentokrát? Základní prvek   překvapení je sice pryč,   naštěstí se méně nosné   téma dá zaplnit lepší   výpravou a gejzírem triků.   Výsledkem je klasická   dvojka, která však na   rozdíl od jiných ve   srovnání s jedničkou   obstojí více než dobře.

Málokdy mám u sledování   filmu pocit, že si ho celý   štáb užíval, tady to ale z   plátna přímo čiší.   Ideální rodinný film, u   kterého se pobaví děti i   rodiče (každý si   samozřejmě vychutná něco   jiného :-)
Hlavní   hrdinové jsou hlavní   hrdinové, ale Danny Trejo je   jen jeden.

Legendární Tarzan tentokrát   skáče v rodinné verzi   oproštěné od všech   násilností, kterými   předloha oplývá. Scénář,   v němž si všechny generace   najdou to svoje, dokonale   korespondující hudba s   nezaměnitelným zpěvem Phila   Collinse, kterého v české   verzi podařeně alternuje   Petr Muk. Scéna Tarzanova   dospívání je geniálně   jednoduchá a strhující.   Dooručuji...

Pravděpodobně nejlepší   seriálová záležitost   současnosti, která daleko   předčí vyhypovaný   natahovaný Lost a v naší   rodině těsně vítezí i nad   teřtí řadou Zoufalých   hospodyněk. Drobné   nelogičnosti a účelové   prvky scénáře jsou   válcovány strhujícím   dějem a neustávajícím   napětím. Autentičnosti   přispívají výkony u nás   téměř neznámých herců -   Robert Knepper(T-Bag)je tím   nejlepším příkladem.   Druhá řada se zdá být   udělána pod větším   tlakem, kostrbaté hrany   daleko víc tlačí, ale to   nemění nic na tom, že je to   pořád pokoukáníčko,   které potěší a současné   čekání na třetí řadu je   k nepřečkání. Malé   doporučení - než čekat   týden po týdnu na   jednotlivé díly proložené   spoustou reklam, raději se   nechte převálcovat   kompletní řadou během   víkendu :-)

Černočerná komedie,   působivější o to víc, že   se to přes všechna   předsevzetí klidně může   stát i vám. Možná v   menším domě, možná v   chudších poměrech, možná   v jiném věku, ale se stejnou   intenzitou citů. Oč   pomalejší je vtahovací   první půlka, o to   silnější je gradace   závěru. Pokaždé, když   znovu a znovu šoupu svoji   stařičkou videokazetu lituju   Dannyho de Vita, protože i   já jsem zažil hroutící se   vztah svých nejmilejších   přátel a klátil jsem se   mezi nimi naprosto bezmocně   bez šancí na jakoukoli   rozumnou domluvu.