Příběh Olivera a Barbary vypráví jeho kamarád a právník Gavin, jehož ztvárnil sám režisér Danny DeVito, jenž se rok předtím stal Arnoldovým dvojčetem. Coby režisér si zjevně nechtěl nic komplikovat, takže vsadil na absolutní jistotu. V Honbě za diamantem a v Honbě za klenotem Nilu se také objevuje, takže z první ruky sledoval, jak bezchybně funguje chemie mezi Michaelem Douglasem a Kathleen Turner, kterým tady svěřil dvě nejpodstatnější úlohy, neboť dobře věděl, že s přehledem zvládnou jak zamilovanou, tak nenávistnou polohu. Role jejich dětí v teenagerovském věku svěřil Heather Fairfield, pro niž se vlastně jedná o nejvýznamnější úlohu v kariéře, nicméně syn vypadá jako Sean Astin, jenž se o dekádu později stal Samem Křepelkou.

Faktem zůstává, že všechny vedlejší postavy se stávají pouze přihlížejícími nekompromisních skutků, jaké odstartuje Barbara, která zjišťuje, že Olivera po tolika společných rokách už nějak nemůže vystát a chce rozvod, což jemu nejde na rozum. Jistě, ze začátku to bylo fajn, ale to platívá pro většinu vztahů. Teď se jablkem sváru stává parádní barák, který nikdo z nich nechce opustit. A ve své neústupnosti hodlají (nebo alespoň jedna ze znepřátelených stran) jít dokonce přes mrtvoly. Jak už to tak bývá, při podobně vyhrocených situacích dochází k „osudovým náhodám“, jaké dokážou krizi ještě více prohloubit. Nenávist a vztek pak vyplouvají na povrch, až se civilizovaní lidé promění zpátky v neandrtálce.

Mezilidské, potažmo tedy partnerské vztahy, bývají hodně složité. To dokazuje třeba i biják Mr. & Mrs. Smith, kde ovšem Doug Liman dění pochopitelně schválně nadsadil a zabalil do atraktivního akčního hávu, ze kterého navíc vzešel pár známý jako Brangelina. Ve Válce Roseových se o hyperbole mluvit nedá. Danny DeVito se pohybuje na hraně, ale nikdy nejde za ní. To znamená, že ať už se děje cokoli, včetně možné snahy protistranu otrávit, věříme tomu, že by to ty dvě nejdůležitější postavy byly schopné udělat. Ze dvou důvodů: zaprvé, jejich charaktery jsou na to dostatečně kvalitně napsané. Zadruhé, Michael Douglas a Kathleen Turner jim svými hereckými výkony ještě přidali na hloubce. To je to nejlepší, co se může stát, třebaže emoce jsou povětšinou negativní. Tudíž ani potřeba žádný výrazný cool song, jelikož by se nehodil.

 










 

Zato se dočkáme několika cool záběrů, jaké přitom nejsou samoúčelné a neodvádějí od obsahové stránky. Na druhou stranu je určitě dobře, s nimi režisér šetří, tj. že i v tomto směru se snaží držet balanc, jelikož téma bylo aktuální nejen takhle v osmdesátkách, krátce po prezidentské éře Ronalda Reagana, nýbrž také před ní. A to, co ve filmu vidíme, by se klidně mohlo stát v současnosti, de facto kdekoli na světě. A můžeme pouze věřit a doufát, že se v budoucnu nestane ještě aktuálnějším. Protože se bohužel nestalo, aby Válka Roseových (názvem odkazující k anglickým válkám růží mezi Yorky a Lancastery) diváky a divačky svým zpracováním a svou silou dostatečně varovala a odradila, byť jí v její satirické podobě nechybí morální poučení v podobě finální rady klientovi, jehož ztvárňuje Dan Castellaneta, jehož hlasem začal v témže roce promlouvat Homer Simpson.

Válka Roseových je jedním z těch filmů s mimořádným námětem, který se však hnal do produkce ještě v době, kdy byl scénář hotový tak ze tří čtvrtin, tj. dalo se na něm nadále pracovat. Z dramaturgického úhlu pohledu by se stoprocentně našly další situace, na kterých by bylo možné neshody a naschvály těch nejdůležitějších postav šíře prezentovat. A zrovna tak by šlo přidat více oněch poučení – kupříkladu o tom, že kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá (zásadní rozdíl oproti Sám doma, kde Kevin nebojuje pastmi proti vlastním, nýbrž proti cizím), připadně že neshody rodičů nejčastěji v tom nejhorším slova smylu odnášejí jejich nedospělé děti ... Tohle měl být jasně kultovní film. Jenže se jím nestal, přestože tvůrci drželi všechny trumfy v rukou a přestože tenkrát bylo snadnější natočit kultovní podívanou, než tomu je v současnosti. Válka Roseových v nefalšovaný kult nedozrála, ač ani od té doby mnoho počinů na takové téma v podstatě nebylo natočeno. Pořád se ale jedná o černou komedii, jaká své konkrétní dobré kvality má.

FOTO: cinema.de