Zlatí úhoři

Tento film patri bezesporu   mezi absolutni spicku ceske   kinematografie.
Scenar   a pointa je vyborna.Herecke   obsazeni neni treba   komentovat.
Rudolf   Hrusinsky jako pan   Prosek...........excelentni   herecky vykon.

velmi zdařilé mistrovské   dílo jo Ota Pavel je skvělí   a Karel Kachyna to skvěle   převedl na plátno.Herecké   obsazení je skvělé a dodalo   tomuto filmu tu správnou   atmosféru

Domnívám se,že je to   nejlepší adaptace Oty Pavla,   má všechno, silný   příběh, poezii a vtip.   Opět Vladimír Menšík ve   své jedné z životních   rolí a jeho spolupráce s   panem Hrušínským, skvělá   podívaná. Je to dojemné a   zárovenˇ plné   povzbuzující energie.

Nejkrásnější film který   jsem kdy viděl, skvelé   obsazení V.Menšík a   J.Císler.

To prostě nemá chybu !
Tak nějak takhle bych si   představoval svůj život,   nebo alespoň důchod, s   rybářským prutem v ruce,   někde u vody, jako starý   Prošek v podání   nezapomenutelného Rudolfa   Hrušínského. Hvězdné   obsazení tohoto filmu   nabízí opravdu nevšední   zážitek. Za hvězdy ovšem   nejsou jen naši skvělí   herci, ale také ryby, které   jsou zde zastoupeny v hojném   počtu, v celé své kráse.   Škoda, že takové skvosty   dnes již nikdo nedokáže   natočit.

Poetický ale i trochu smutný film
Zrovna tento týden jsem   mluvil s Prdelkou - Martinem   Mikulášem. S láskou   vzpomínal na natáčení. Tak   tedy. Žluté židovské   hvězdy nebyly to jediné,   proč se film znelíbil   mocným.

Roli   Prdelky měla hrát velká   malá osobnost našeho filmu,   Tomáš Holý. Naneštěstí,   Tomáš byl ale na to léto   zamluvený už na dva filmy.   Proto rodiče tu roli s   bolavým srdcem odmítnuli.   Jak Tomáš, tak jeho tatínek   tu knihu O. Pavla milovali.   Produkce našla jiného   dětského herce a tím byl   Marek Benda. Ten nynější   poslanec. Natáčení začalo.   Když už byla natočená   hromada záběrů, papaláši   na Barrandově se najednou   dopátrali, že je to syn   disidenta a chartisty Václava   Bendy. Pohrozili Kachyňovi,   že film půjde z Barrandova   rovnou do trezoru.

S tím se Karel Kachyňa   nechtěl smířit. Tak se   odhodlal k riskantnímu kroku:   Dal se znovu do hledání   dětského herce a pak   všechny záběry s Prdelkou   natočil znovu. Martin   Mikuláš na to vzpomínal:   "Když se točil ten   záběr, kde můj život visí   na šňůře na prádlo, byla   už pěkná zima... Jen mi   bylo pořád divný, přijeli   jsme k Berounce, dali mi   holínky a v nich bylo   napsaný Marek Benda..."

Film krásný, ale soudruzi ho vysílat moc nechteli
Poprvé se film Karla Kachyni   Zlatí úhoři vysílal před   třiceti lety. Televizní   premiéru provázely   dramatické okolnosti. „Film   byl krásný, ale soudruzi ho   vysílat moc nechtěli. Vadily   jim žluté židovské   hvězdy. Do konce   sedmdesátých let, do   normalizace, se jim nehodily.   Nakonec se televizní   premiéra »odbyla« na   Velikonoční pondělí v   poledne. Na druhou stranu   budiž řečeno, že národ   věděl a díval se. Od té   doby diváci Zlaté úhoře   sledovali mnohokrát a   určitě si je nenechají   ujít ani teď. To je pro film   největší vyznamenání,“   říká dramaturgyně Helena   Sýkorová.

Zlaté úhoře natočil   Karel Kachyňa podle povídek   spisovatele a novináře Oty   Pavla. „Snímek odešel v   tichosti na televizní   festival do Itálie, kde   získal hlavní cenu, byla by   to bývala velká sláva, ale   zase ty žluté hvězdy… No,   takže se to nějak   zamlžilo.“ Ale Grand Prix   Italia se nedala zamlčet.   Dostal ji Karel Kachyňa,   kameraman Jan Čulík,   dramaturgyně Helena   Sýkorová a za hudbu Luboš   Fišer.

Povídky Oty Pavla z okolí   Berounky považuji za   opravdové perly naší   literatury a podobné je to i   s jejich filmovým   zpracováním. Obojí je   pohodové, upřímné a   lidské, a to i v těch   smutnějších pasážích.   Škoda, že dalších   takových filmů   pojednávajících o   protektorátní éře se už   asi nedočkáme. Když totiž   vedle sebe položíme Zlaté   úhoře a třeba posledního   Menzela, ten rozdíl v   opravdovosti je doslova   propastný.

co dodat .. cim je clovek   starsi tim si vazi vice   ceskych filmu ... rekl bych ze   snad neni clovek kery by   alespon o tomhle filmu nevedel

Včera jsem byl na divadelním   představením divadla ROKOKO   Zlatí úhoři. Četl jsem   knihu, viděl televizní film   Karla Kachyni, tak jsem byl   natěšený. Samozřejmě   možnosti divadelní inscenace   jsou omezené i při režii   Arnošta Goldflama, ale trochu   jsem byl zklamaný. Vysoko   hodnotím herecký výkon Jana   Vlasáka, svého oblíbeného   herce. Setkal jsem se s ním   jednou na představení Krále   Oidipa v Divadle na   Vinohradech. Krčili jsme se   na balkoně vedle sebe (málo   místa pro naše dlouhé   nohy). Bezprostřední a   sympatický člověk, který i   se mnou prohodil pár slov.

Pohlazení na duši od Oty   Pavla prostřednictvím   skvělého Karla Kachyni.   Kdyby nic nezaujalo, tak   kouzlo Berounky neocení leda   ignorant nebo ten, kdo Starou   řeku nikdy nepoznal.Krásné   a poetické dílo s   nezapomenutelným Rudolfem   Hrušínským v hlavní roli.

Ota Pavel v podání Karla   Kachyni. Tíživá poezie na   téma začátku války, té   nejvyšší kvality, s těmi   nej herci tehdejší doby,   prožité očima   "prdelky". Dojatý   pokaždé, když   připlouvají.

Jeden z nejlepších filmů z   dob totalitního režimu.   Vynikající herecké výkony   Rudolfa Hrušínského a   Vladimíra Menšíka. Skvělý   byl i představitel hlavní   dětské role. Výborná   ukázka života v dobách   okupace, podaná docela   komediálním způsobem.

Zlatí úhoři
Režisér Karel Kachyňa mě   nikdy nezklamal. Mám jeho   filmy ráda. Zlatí úhoři,   to je dílko , plné emocí.   Pan Kachyňa, Hrušínský   a Menšík , to byla   šťastná volba. Film, který   můžu vidět opakovaně.

Knížku jsem přelouskával   velmi dlouho a moc mě   nebavila, tak jsem byl   zvědavý, jak budou Zlatí   úhoři vypadat ve filmové   podobě. No, jak vidíte, film   mě velmi mile překvapil, ba   dokonce potěšil. Takhle   milé zpracování jsem   opravdu nečekal...

Působivé zpracování   vynikající předlohy Oty   Pavla - co dodat??? Snad jenom   Vladimír Menšík (ač jinak   herec par excellence) mi tady   moc neseděl. Rudolf   Hrušínský si tu skvěle   nacvičil roli převozníka   Proška a také malý Martin   Mikuláš obstál na   jedničku. Poetická režie   Karla Kachyni dodává filmu   jemnně melancholický   nádech, za kterým se ale   skrývá hrůza a děs z   válečného řádění   nacistického holocaustu.

Poetický film
Dá se říct, že je to film   který je svým vyzněním až   poetický, přestože se   odehrává v nejtěžší   době naší vlasti v období   německé okupace, film   dotváří nádherná hudba.   Na tento film se dá dokonce   dívat vícekrát   (samozřejmě s odstupem   času) což se o současné   české televizní či   filmové tvorbě říci nedá.   \Jedna paní povídala že   tento film soudruzi neradi   vysílali, prý protože ve   filmu bylo vidět žluté   židovské hvězdy někomu na   šatech. Jedna paní povídala   aby si postěžovala, jak to   tenkrát měli tvůrci filmů   špatné, chudáci. Dnes mají   tvůrci filmů neomezené   možnoti (hlavně kvůli   obrovskému rozpočtu ČT ) a   točí se békoviny na které   se nedá dívat natož   opakovaně dívat.

Režisér Kachyňa a povídky   O.Pavla - to patří k sobě   stejně jako Menzel a Hrabal.   Válečné hrůzy, ale ne v   plné hrůze, to je zážitek   pro způsob zpracování, ale   i vynikající herecké   výkony (Hrušínský,   Menšík, Brzobohatý a   další - třeba hlavní   dětská role M.Mikuláš - to   byl prostě výkon, škoda,   že jen v několika dalších   rolích). Není to však film   pro každou chvíli, ten si   musíte prostě vychutnat,   prostě na něj mít náladu.

Ne tak dobrý jako Smrt   krásnejch srnců ale pořád   docela dobrý, akorát moc   melancholický... A nic proti   ale mě ten Menšík spíš   sral.

Nejsem rybář a chytání   vodních živočichů mi nic   neříká. Ale film hezky   ukazuje rybářskou vášeň a   její poetiku, přestože   příběh mi připadá trochu   umělý a až příliš   dětsky naivní.

Vím, že mě ostatní budou   nenávidět, ale film na mě   působí podobně jako Smrt   krásných srnců (jasně, O.   Pavel). Ano, z uměleckého   hlediska mu asi nelze nic moc   vytknout, ale je v podstatě   tak vážný,   "hluboký", že na   to nestačím - ne že bych ho   nechápal, prostě se mi   nelíbí.

Ba, vše co je krásné je   třeba zabít a sežrat. Ryby,   ryby, ryby, celý film jen   ryby. Ryby bez děje, bez   ničeho. Ono, je to krásně   poetické, hlavně když   klučina tu rybu zabíjí. To   je poezie!! Tento „film“   nemá děj, nemá humor, nemá   nic. Snad jen trochu té   poetiky, zbytek je to   nekoukání. Velcí herci   pronesou jen pár vět a tím   to zvadlo. Nu, každému co   jeho jest a pokud se tohle   někomu líbí, budiž mu   přáno, ať si film pouští   stále dokola. U mne je   definitivně pohřben. A to   nebudu rozebírat konec   (útěk Rozvědčíka), kdy se   začne něco dít a do toho je   naprosto příšerná hudba.   201501088122/8305