Pohádky z mechu a kapradí [TV seriál]

Samozřejmě že dítě se na   to dívá jinak než   "relativně   dospělý"; oproti jiným   večerníčkům to ještě   jde, něčemu se stále   dokážu zasmát. Možná bych   hodnotil výš, nebýt mé   averzce vůči   "Bohdalce"...

Jeden z mých   nejoblíbenějších   Večerníčků je dnes už   naprostá klasika, na kterou   je i čas krátký...   Kouzelné příběhy dvou   skřítků z pařezové   chaloupky, skvělý dabing   Jiřiny Bohdalové a   nezapomenutelná ústřední   melodie - jedním slovem:   PARÁDA!

No jo, partička Křemílek a   Vochomůrka mají zase spoustu   zážitků. A tak se s námi   o ně podělí. S   vynikajícím dabingem Jiřiny   Bohdalové má Křemílek a   Vochomůrka ten správný   šmrnc.

Pohádky z mechu a kapradí
0. série - 6/10
Uvedeno na mezinárodním   filmovém festivale Karlovy   Vary 2010.
V Karlových   Varech nám na filmovém   festivalu představili kromě   půlnočního promítání   horrorů i půlnoční   promítání Večerníčků. A   tak ti, co odmítají festival   prospat, mají celkem dost   možností. My jsme zvolili   právě Večerníčky (to   proto, že jsme se nedostali   na horror "Lovec   trolů"). Značně   posilněni několika   zlatavými moky (dvou ciferné   číslo) jsme obklopeni   diváky stejného ražení   sledovali tuto legendární   pohádku, kterou nám vždy   rodiče dovolili shlédnout   před spaním. Z   Večerníčkových pásmů,   které nám pustili, se   jednoznačně Pohádky z mechu   a kapradí setkali s   největším ohlasem. Nevím   jestli to tvůrci opravdu tak   mysleli, spíš jen mé   opilejší já si vytvořilo   konspirační teorii, ale   skoro v každé epizodě jsem   viděl nějaké skryté   poselství na drogy. Až už   žrali houby nebo pěstovali   kytky, vždy se dostali do   takové ráže, že i já, po   použití nějakých těch   nelegálních látek, jsem   víc v pohodě než Křemílek   a Vochomůrka. Mno, jsou to   kabrňáci...

1. série - 7/10
Trochu přidám na   hodnocení, i když si to   Bohdalová moc nezaslouží,   tak Smetana a Čtvrtek to   vyrovnají. Celkem povedené a   dospělému pod vlivem drog   nabídne i řadu nevšedních   zážitků...

Tak toto je jeden z nasich   klasickych skvelych vecernicku   na dobrou noc.
Pani   Jirina Bohdalova ma proste   talent na mluveni techto   znamych postavicek.

POHÁDKY Z MECHU A KAPRADÍ

„Cestu znám jen   já…“

Ne,   já myslím, že cestu, na   jejímž konci se z   kouzelného věnečku kapradí   vyloupne pařezová chaloupka,   tu známe úplně všichni. V   chaloupce bydlí dva   mužíčci, jejichž kouzelně   jednoduché příběhy   rovněž známe všichni.   Křemílek s Vochomůrkou   nestárnou. Na rozdíl od   jiných večerníčkovských   pohádek, jsou jejich   obyčejné příběhy   srozumitelné i dnešním   dětem. Díky jednoduché   animaci jsou určeny spíš   pro menší děti, ale ze   zkušenosti vím, že když je   moje dcerka nemocná, vždy   žadoní, ať jí najdu DVD s   Křemílkem a Vochomůrkou. I   když už je to docela velká   holka, pořád se chce dívat   na tyto pohádky. Říká, že   se jí u toho lépe stůně.   No, proč ne. Příběhy mají   svoji poetiku a věřím, že   stejně jak baví děti dnes,   budou je bavit i po další   generace. Je dobře, že   česká tvorba má svoji   stálici.

Celou dobu mi zní v   uších ta úžasná a   notoricky známá melodie pana   Celby:
„Cestu znám   jen já, ale vám řeknu ji   rád, ať struny dětství v   nás dál mohou hrát.“

Křemílek a Vochomůrka jsou   moje nejzamilovanější   pohádkové postavičky z   dětských let. Hlas Jiřiny   Bohdalové je úžasný. I   moje dcera si je pochvaluje.   Zaručeně nejznámější   znělka mezi všemi   Večerníčky.

Křemílek a Vochomůrka s   dabingem Jiřiny Bohdalové je   skvělý Večerníček. Jeden   z nejlepších Večerníčků.

Křemílek a Vochomůrka, který je který?
Jsem už v babičkovském   věku, ale musím konstatovat,   že pohádky od Václava   Čtvrtka jsou ty   nejpodařenější, jaké kdy   vznikly. Má vnoučátka jsou   z nich unešená a vzpomínám   si, že jsem je i já sama   ráda sledovala s mým malým   synkem v době černobílé   televize. Občas nám to   trochu zrnilo, ale to vůbec   nevadilo, hlavně, že nám   žádný díl neunikl. I když   dneska nemám zrovna v oblibě   paní Bohdalovou, protože   čeho je moc, toho je   příliš a člověk je pak na   pozoru, odkud na vás zase   vyjukne (už i na Barandově),   tak si neumím představit,   že by tyto dva skřítky   namluvil někdo jiný než   ona. Tady musím opravdu   smeknout. Ovšem poslední   dobou mám dojem, že jí ten   zpitvořený přízvuk zůstal   i v civilním hlase. No to je,   ale její věc. Jinak jsem po   delší době, co jsem tento   večerníček neviděla,   přemýšlela který z nich je   Křemílek a který   Vochomůrka. No a už mám   jasno:
Křemílek je   vyšší hubený skřítek s   bílou čapkou, který žije   společně se svým kamarádem   Vochomůrkou v pařezové   chaloupce. Křemílek se zdá   i svým vzrůstem starší a   také je o něco chytřejší   než jeho kamarád   Vochomůrka. Oba se mají   velice rádi a dovedou si   pomoci v každé situaci.   Společně také zažijí   různá dobrodružství,   která na ně čekají v lese   pod mechem a kapradím.