Nemocnice na kraji města [TV seriál]

Tak konečně nějaký odvážlivec připravil   téměř třicetiletou Bětku Čenkovou o   panenství. Na seriál se dívám už jen z   nostalgie na důchodcovském kanále a   připomínám si tento seriálový fenomén a   dobu, ve které byl natočen. Nejsem velkým   vyznavačem "Nemocnice", s odstupem mi   připadá hodně naivní. Jednání hlavních   postav je až k smíchu, zejména Čenkové, dr.   Řehoře, Králové, nebo Jáchyma. Veselí dnes   ve mně vzbuzuje mlčení Iny, mladická   zamilovanost Arnošta, lidová bodrost direktora   Kovandy, zavilost staré Blažejové. Jedině u   mě prochází dr. Cvach, což je s odstupem času   jedna z mála charakterních postav, která si   jede svoje od počátku do konce (vč.   nesmyslných nastavování dílů), samozřejmě   Štrosmajer a Sova starší. Ač jsem   obdivovatelem Karla Högra, typově se mi hodí na   primáře více Ladislav Chudík.

Nástup
V nemocnici nastupuje na místo vrchního   primáře doktor Blažej, který se na ní asi i   nejvíc hodí. Sice by to mohl být Štrosmajer,   ale na druhou stranu, Blažej mi do toho sedí   víc a i přes různé osobní negativa je ve   funkci dost spravedlivý. Vrchního nemocnice si   zahrál vynikající Josef Somer, pro mě jen a   jedině výpravčí Hubička z   Hrabalovo-Menzelových Oscarových "Ostře   sledovaných vlaků". Zajímavé je také   sledovat milostné pletky právě nově zvoleného   primáře se sestro Inou. Tu osobně moc nemusím,   i když je moc krásná, ale ta její naivita a   neschopnost něco udělat, někam se pohnout, to   osobně bych u své dívky nesnel. Žena prostě   musí být charakter, ne jen doplněk do   domácnosti a do postele. Ale jak se říká,   proti gustu, žádný dišputát. Však on to ale   Blažej moc dobře ví a svojí ženu si stále   váží. Jen prostě po letech potřebuje nějaké   povyražení, protože nesnaží-li se doma ani   jeden o nějaké pozdvižení, jak tedy nakonec   mohou najít nová společná témata a zabít tak   stereotyp? Mno, ale teď Ina asi půjde jinam...